"Se zavedením základního příjmu by se lenost nerozmohla."

Z cyklu rozhovorů s českými ženami nejen v politice pro uskupení Česká prezidentka... (6/50, 2014).

Medailonek poslankyně
Kandiduje do Evropského parlamentu za KSČM na prvním místě kandidátky. Komunistická poslankyně PČR od r. 2002 (zvolena nejprve jako nezávislá). Zastupitelka města Nový Jičín (KSČM) od r. 2010.  Mezi roky 2003–2004 byla pozorovatelkou a později kooptovanou poslankyní Evropského parlamentu. Od roku 2002 zasedala v Zahraničním výboru PS PČR, od roku 2006 byla jeho místopředsedkyní. Ve Sněmovně se zaměřuje na oblasti zahraniční politiky, životního prostředí, mládeže či drogové problematiky. Od roku 2005 členkou KSČM, v současné době stínovou ministryní pro životní prostředí a průřezový resort mládeže. Bakalářské studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity (k. 2001). Absolvovala Správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Veřejná ekonomie a správa (2003).

MK: Zhodnoťte prosím své mnohaleté působení v poslanecké sněmovně už od r. 2002. Co považujete za své největší úspěchy?

Konečná K.: Odvážím se říct, že jich bylo několik a je třeba je rozdělit. V oblasti legislativní to byly především změny v zákonech, jako např. v zákoně o zaměstnanosti (podpora zaměstnávání absolventů škol), trestním zákoně (tvrdší postihy pro šíření a distribuci dětské pornografie), ale také zákon, který nyní projednává poslanecká sněmovna a týká se navýšení sociálních stipendií pro studenty vysokých škol z nízkopříjmových rodin. V mé každodenní práci s občany je to řada kauz, kdy jsem pomohla občanům především v řešení exekucí, ale také v jednání s úřady. Samozřejmě považuji za svůj úspěch také to, že se mi podařilo několikrát obhájit svůj mandát, z toho v posledních dvou obdobích se ziskem největšího počtu preferenčních hlasů.

MK: V roce 2010 jste kandidovala a byla zvolena také do zastupitelstva Nového Jičína. Je to možné chápat i tak, že Vám chyběl pohled a zkušenosti z nižší úrovně? Uplatňuje ČR princip subsidiarity vzhledem k obcím a krajům? Jak jde skloubit toto dvojí pracovní vytížení?

Konečná K.: Rozhodla jsem se kandidovat především proto, že jsem chtěla změnit věci ve městě, ve kterém žiji. To se také z části povedlo, vzhledem k tomu, že máme možnost být jako strana účastni ve vedení města, ze které je ovlivňování věcí samozřejmě jednodušší. ČR zčásti sice uplatňuje princip subsidiarity, na druhou stranu minimálně v rozpočtovém určení daní jsou města a kraje velmi podhodnocené, a proto tohoto principu není možné, především díky vůli vlády ČR, používat více a účelněji. Tento princip je pro mne jeden ze základních a byla bych ráda, kdyby se jeho možnosti dále prohlubovaly.

MK: Co vnímáte v současnosti jako nejpodstatnější 3 kroky, které by měla ČR podniknout, aby vyřešila některé své palčivé problémy?

Konečná K.: Především je to řešení nezaměstnanosti a s tím související obava o sociální stát v pojetí, aby každý člověk měl zaručena svá základní lidská a sociální práva. Stejně tak, zvlášť v poslední době, nemůžeme přehlédnout, jak se česká politická scéna vměšuje do konfliktů v jiných zemích bez jasně definovaného cíle.

MK: Přišla podle Vás nová vládní koalice s nějakým programem a politikami v této oblasti, který můžete podpořit? O co konkrétně jde? Co byste za sebe jmenovitě doplnila, čeho je dále potřeba?

Konečná K.: Zatím jsme se toho od nové vlády mnoho nedočkali. Pokud nepočítám různé tiskové konference a prohlášení. Myslím si, že vláda by měla řešit především otázku nezaměstnanosti, která dnes trápí mnoho lidí. K tomu je samozřejmě připravit nejen program tvorby nových pracovních míst. Ten by měl být zaměřen především na infrastrukturální projekty a vědu a výzkum. Pozitivně vnímám deklarovanou podporu zvýšení minimální mzdy. I když bych si dovedla představit po 7 letech stagnace této částky ještě větší navýšení.

MK: Co si myslíte o návrzích na změnu volebního zákona (matematik Janeček – většinový systém voleb do sněmovny/max. 2 kandidáti, 4 hlasy pro voliče; prezident Zeman – povinná účast ve volbách).

Konečná K.: Nemám se současným systémem volebního zákona problém a v tuto chvíli bych jej neměnila.

MK: Čemu se chcete na půdě Evropského parlamentu věnovat? Jakou si představujete EU?

Konečná K.: Vzhledem k tomu, že se už 8 let na půdě české Poslanecké sněmovny věnuji tématu životního prostředí, ráda bych v této oblasti pokračovala i nadále. Nejen, že Česká republika přejímá až 80 % legislativy v této oblasti z EU, ale také mi v přípravě dokumentů na půdě EK a EP chybí jasnější obhajoba českých zájmů. Proto toto téma pro mne, pokud budu zvolena, bude prioritní.

MK: V současné době se projednává za zavřenými dveřmi Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Hrozí podle všeho, že se do dohody dostane korporacemi vylobovaná klauzule o tzv. netarifních bariérách, čímž budou mít velké firmy možnost napadnout politiku státu u nenárodního arbitra z důvodu zhacení investice (ušlý zisk), což otevírá cestu žalobám vůči státu, který bude chtít podporovat například lokální výrobce. Ve světě už jsou stovky precedentů takovýchto žalob (např. v Mexiku), které se pojí právě se smlouvami o volném obchodu tohoto typu. Dále je riziko, že budou obcházeny potravinové standardy a jiné výdobytky evropské politiky. Sledujete tuto smlouvu? Jak zajistit, aby výsledek nebyl na úkor obyvatel EU?

Konečná K.: Smlouvu sleduji a jsem k ní více než kritická. Vzhledem k tomu, že smlouva je nyní v jednání mezi EU a administrativou USA, máme ještě poměrně hodně prostoru pro to ji opravit a přehodnotit tak, aby neměla například v ochraně pracujících či spotřebitelů velmi negativní dopad na evropské občany. Tato smlouva se bude, pokud dojde EU a USA k opravdové dohodě, schvalovat také na půdě EP. Proto bych si přála, aby do EP bylo zvoleno více poslanců, kteří nebudou obhajovat zájmy nadnárodních korporací, ale především našich obyvatel.

MK: Co říkáte na zavedení eura v ČR a v této souvislosti vznik Bankovní unie a fiskální pakt?

Konečná K.: Hospodářsky není ČR na zavedení eura připravena. Pokud se tak v budoucnu stane, měli by o tomto závažném kroku rozhodovat občané v referendu. Ne pouze politici.

MK: Vloni probíhala v Evropě petice za základní nepodmíněný příjem. Co si o něm myslíte Vy? Jak se k němu staví KSČM?

Konečná K.: Pozitivně, není nadále možné akceptovat milióny lidí žijících v Evropské unii v chudobě. Toto může být jedna z cest, jak obyvatelům nejen pomoci, ale dát jim i naději.

MK: Častým protiargumentem proti takovému nepodmíněnému příjmu je, že by pak nikdo nepracoval a kdo by potom zajišťoval různé základní náročné služby a manuální práce apod. Jaký je Váš argument, proč se základním nepodmíněným příjmem souhlasíte? Je toto téma aktuální a diskutované i ve Vaší straně? Jak si představujete jeho zavedení?

Konečná K.: Není pravda, že by se se zavedením základního přijmu rozmohla lenost. Základní příjem posiluje postavení zaměstnance tím, že může odmítnou Vámi zmíněnou těžkou, ale potřebnou práci, která nebude mít patřičné ohodnocení. Proč by měli lidé pracovat osm ale i dvanáct hodit za mzdu, která by je drží na hranici chudoby? Základní příjem tlačí na zvyšování mezd a tedy zajišťování větší důstojnosti. Navíc může pozitivně přispět k řešení nezaměstnanosti, protože umožní lidem realizovat se v dalších činnostech (neziskový sektor, dobrovolnické práce, kreativní profese apod.), aniž by to ohrozilo jejich ekonomické postavení. To zpětně posiluje koupěschopnou poptávku.

Jeho zavedení předpokládá hluboké strukturální reformy českého hospodářství. Konkrétní model zatím neexistuje nikde na světě s výjimkou Aljašky, která tento příspěvek hradí ze zdanění společností těžících nerostné suroviny. To může být část zdroje, ale rozhodně to nestačí na  plnohodnotný základní příjem, který by umožňoval důstojné žití.

MK: Nyní je velmi napjatá situace na Ukrajině. V Evropském parlamentu budete logicky tedy řešit i vztahy s Ruskem, politické a i obchodní. Jak by měla podle Vás postupovat EU vůči Ukrajině, potažmo Rusku a USA?

Konečná K.: EU by už hlavně nikdy neměla dopustit chyby, které právě ve vztahu k Ukrajině učinila. Musí to být ponaučení. Evropská politika se musí zbavit poučování slabších a implementace svého typu demokracie do jiných států. Pokud chce dělat jakoukoliv zahraniční politiku, měla by ji dělat na základě mezinárodního práva a dialogu, ne řinčení zbraněmi.

MK: Jaké jsou výrazné české ženské osobnosti Vašeho gusta a která by mohla být prezidentkou ČR a proč?

Konečná K.: Ty, které bych si dokázala představit já, mají své povolání, kterého se za každou cenu nebudou chtít vzdát, rozhodně dávají přednost práci před politikou. Z političek si v současné době opravdu nikoho představit neumím.

MK: Jaké vidíte další možnosti zvyšování participace občanů na správě věcí veřejných?

Konečná K.: Především je to přijetí zákona o referendu, o který se KSČM už 15 let snaží. Není možné mluvit o participaci občanů bez tohoto nástroje v legislativě.

MK: Je 25 let po změně pořádků v zemi. Politická i mediální scéna se stále zmítá ve schismatu mezi antikomunismem, který se pro mne paradoxně s rozestupujícím časem stupňuje, a jakousi neznámou na druhém konci, „komunismem“ (?). Na počátku všeho stála domněnka disidenta Havla, že první svobodné volby se nepochybně přirozenou cestou jednoznačně vypořádají s „minulostí“ KSČ. Očekávání nebyla naplněna, což už tehdy poukázalo na to, že historii let 1939-1989 nelze zcela uspokojivě vyložit jen (zjednodušeně řečeno) politickými procesy v 50. letech, okupací sovětských vojsk, Chartou 77, undergroundem, cenzurou tisku a televize a vězni svědomí. Dodnes nemáme žádnou vědeckou monografickou a vícevrstevnatou studii tohoto období, i přes existenci ÚSTRKu. Mnozí kritici předlistopadového i současného komunistického světonázoru říkají, že se KSČM dosud nerozešla jasně s totalitní ideologií KSČ, že nezazněla jasná omluva obětem komunismu před r. 1989 apod. Jak se cítíte jako člověk, kterému je nyní 33 let a vstoupil do strany teprve v r. 2005, když slyšíte někoho říkat, že komunistická totalitní ideologie je stále živá hrozba pro demokracii, když někdo mluví o strachu z návratu k vládě jedné strany a říká, že je oprávněný, když slyšíte tvrzení, že jste toutéž stranou, jako byla před rokem 1989? A jak se cítíte, když slyšíte spolustraničku, poslankyni Semelovou, zpochybňovat zločin na Miladě Horákové?

Konečná K.: Strašák antikomunismu je z řad našich oponentů většinou vytahován ve chvíli, kdy jim dochází věcné argumenty. KSČM je jedinou autentickou levicovou stranou v ČR, která nekompromisně hájí zájmy občanů. Chápu, že to některým politickým konkurentům vadí. Nicméně ctíme ústavu i zákony této země, nejsme namočeni do korupčního skandálů a naši vrcholní představitelé nesedí ve vazbách či vězeních. Myslím, že je to dostatečná ukázka toho, jakou stranou opravdu jsme. Co se týče poslankyně Semelové, s jejím názorem nesouhlasím, není to ani názor strany, je to pouze soukromé vyjádření poslankyně Semelové.

MK: Čím podle Vás může sama KSČM přispět k větší otevřenosti a uklidnění české politické scény?

Konečná K.: Nejen čím může přispět, ale už přispívá. Jsme strana, která se nedívá na to, kdo návrhy zákonů předkládá, ale co obsahují. Pomoc občanům a zároveň zpětná vazba, kterou máme z desítek akcí, které pořádáme nejen před volbami, nám dává záruku, že naše požadavky nevznikají na stranických sekretariátech či v představenstvem soukromých firem, ale vyjadřují požadavky občanů naší země. Pokud by naši kolegové z jiných stran alespoň občas poslouchali názory lidí, politika by se nám všem dělala lépe a občané by jistě měli silnější dojem, že o ně nemají politici zájem jen před volbami. I toto se snažíme učit naše kolegy, i toto může být cesta.

Děkuji Vám za rozhovor.

(Tento rozhovor se výjimečně uskutečnil korespondenčně.)