Jsem členkou sněmovního Výboru pro sociální politiku za Pirátskou stranu. Jak si ale z širokého pole, v němž výbor působí, vybrat stěžejní úkoly? Zvolila jsem tři kritéria: a) co je palčivé, b) co je klíčové, c) co nikdo jiný řešit nebude.



Fungování úřadů práce se ukázalo v prvních třech měsících roku 2018 palčivým problémem pro tisíce až desetitisíce lidí, kteří stáli fronty a nedostávali včas příspěvky na bydlení nebo rodičovskou. Dostupné bydlení je zase věc zcela klíčová pro fungování celého našeho státu. Pozornosti se mezi politiky netěší porodnictví, ačkoliv se týká zhruba 110 tisíc miminek a maminek ročně. Přitom to, jak vypadá běžný porod, ovlivňuje celou společnost. Obzvláštní dopad pak má podpora vazby mezi maminkou a dítětem.
(Přehled úkolů, kterými jsem se v prvním půlroce je evidován veřejně v systému Redmine, jehož náhled je na této stránce pod záložkou Úkoly.

Kulatý stůl na opomíjené téma: Navazování vztahu mezi matkou a dítětem
Na minulý týden, čtvrtek 17. května, jsem proto iniciovala kulatý stůl na téma první hodiny po porodu. Záštitu k semináři poskytla prof. Adámková, předsedkyně Výboru pro zdravotnictví. (Kompletní audio záznam, většinu prezentací a fotografie zde.)

Akce se věnovala možnostem podpory vztahu matky a dítěte v prvních hodinách po porodu, ale i budování dalších vztahů v rodině. Ve svém příspěvku o tom podrobně mluvila MUDr. Ivana Kušnierová. Současně zazněly praktické postřehy dalších lékařů – senátora a neonatologa Lumíra Kantora a MUDr. Chvílové Weberové z Havlíčkova Brodu. Argumentační linie od prvních chvil po porodu ke stavu celé společnosti se uzavřela přednáškou Markéty Keller z univerzity v Edinburghu, která popisovala vliv kvality raného vztahu na vývoj a průběh celkového sociálního psychického a zdravotního stavu člověka.

Jaké jsou hlavní výstupy prezentovaných studií? Bonding je nezbytně potřeba!
Zjednodušeně řečeno, stres v důsledku malého kontaktu dítěte a matky v prvních hodinách po porodu je měřitelný. Vychází ze statistik, podle kterých jsou lidé vystavení tomuto stresu náchylnější ke kardiovaskulárním chorobám nebo k různým druhům demence ve stáří. Příspěvek Markéty Keller se opíral o desítky studií a nejvýznamnější z nich citovala připravená prezentace. O výzkum produkce oxytocinu jakožto hormonu vztahů a péče, který se spouští mj. díky kontaktu kůže na kůži, se opíraly hlavně přednášky MUDr. Kušnierové a Chvílové Weberové.
Důležité: Bonding nemůže být nahrazen párminutovým přiložením oblečeného miminka k prsu. Jak vypadá skutečný kontakt kůže na kůži naleznete právě v odkazu.

Pozitivní změny v porodnictví se můžou stát bez vynaložení peněz
Mnozí si zapamatují hloupou poznámku, kterou někdo pronesl při porodu nebo těsně po něm. Klasickým příkladem necitlivého přístupu namísto podpory je například věta: “Vy máte ploché bradavky, vy stejně kojit nebudete.”
V tomto citlivém období se vše ukládá. Nejvíc potřeba je ohleduplnost a respekt. Podobně už se ví o škodlivosti oddělování dětí od matek s výjimkou času na kojení. Negativní důsledky poporodní separace se přenášejí až 4 generace daleko. Naše společnost s sebou nese zátěž z negativní praxe, která byla vlastní porodnicím v dobách komunismu. Cesta k pozitivní změně, k patřičně dlouhému bondingu – kontaktu kůže na kůži, k respektování potřeby dítěte na tiché přítmí a dalších, ještě nebude úplně krátká a přímočará. Vzhledem k tomu, že zaznělo, že tento týden dojde k setkání ministra zdravotnictví a ředitele organizace FIGO, mezinárodního sdružení porodníků a gynekologů, mám naději, že se v tomhle směru bude pokračovat.

Protože je ale lidská přirozenost upadnout do stereotypu a aplikace nových poznatků trvá desetiletí, musíme této setrvačnosti dělat aktivní protiváhu. Vyvažovat. S jemnou silou a moudrou vytrvalostí připomínat, o jak důležitý moment v životě člověka se jedná.


PS: Piráti se této problematice věnují dlouhodobě, existuje také programové stanovisko ze září 2017.