V důsledku bruselského diktátu muselo Česko přijmout sto tisíc muslimských běženců.

Z těchto běženců se záhy vyloupli zavilí džihádisté. Ani odbor migrační politiky ministerstva vnitra na to včas nepřišel, neboť mnoho militantních džihádistů opásaných municí bylo ukryto pod hidžábem a většina mužů si pro větší mimikry oholila islámský plnovous, na holé lbi nasadila paruky a černé abáje vyměnila za manažerské obleky s kravatou.

I stalo se, že džihádisté začali postupně uplatňovat svůj cíl vytvořit z Česka první středoevropské Alláhovo království. Nemuseli se ani uchylovat k násilí, protože Češi jsou nejpoddajnější národ v tomto prostoru, vždyť ani Hitler s nimi neměl mnoho práce, natož pak komunisté a Sovětský Svaz. Stejně jako do Národního souručenství za Hitlera, či do KSČ za Stalina i Brežněva začali brzy houfně vstupovat do Českého muslimského bratrstva, které zprvu uzavřelo opoziční smlouvu s Hizballáhem Čech a Moravy a s hnutím Ano islámskému chalífátu. Posléze s nimi v duchu opoziční smlouvy vytvořilo Národní frontu. Ve volbách získaly tyto strany 99,9% hlasů, přesně jako v dobách velkých vůdců 20. století.

Lid byl na výsost spokojen. Stát výrazně zeštíhlel, přebujelá byrokracie levicových vlád diktovaná často Bruselem byla omezena na minimum a veškeré sociální aktivity byly převedeny na zbožné nadace financované z milodarů. Nejvíce prostředků jim věnovali zbožní velkopodnikatelé. Mandatorní výdaje státu se smrskly na obranu a policii. Státní zakázky byly přidělovány pouze podnikatelům sdruženým v Národní frontě. Tak se výrazně omezily možnosti korupce, protože nikdo neměl koho uplácet. Vědělo se předem, kdo státní zakázky dostane.

Heslem úsporné politiky státu bylo neprojídat budoucnost našich dětí. Zcela v souladu s islámskými hodnotami se přestaly uplatňovat zvrhlé kvóty pro účast žen v politice. Ženy samy o viditelné pozice v politice neusilovaly, protože jednak nebyly pod hidžábem vidět a za druhé raději řídily politiku Národní fronty z domácnosti prostřednictvím svých manželů.

Nebývale posílily konzervativní rodinné hodnoty. Ženy se mohly více soustředit na rození a výchovu dětí, v důsledku čehož začala populace strmě vzrůstat. Společnost začala potírat homosexualitu, ve školách byla zakázána sexuální výchova.

Islámský stát se stal vzorem prosazování konzervativních hodnot ve společnosti, lidé byli šťastní, protože se zbavili socialistického poručnictví Bruselu.

Ukázalo se, že Evropská unie si svoji migrační politikou sama vykopala hrob.