Rozhodnutí ukončit 2. pilíř vnímám jako jednoznačně motivované politické zadání, které prakticky nenechává prostor pro odbornou debatu typu „ano či ne“. Nicméně i tak stojí za to poukázat na některé nesrovnalosti ve východiscích či argumentaci, neboť tyto postřehy mohou být užitečné při designování celého důchodového systému, docenění významu spoření na stáří a pochopení smyslu i odlišností soukromého a veřejného zabezpečení na stáří.

Teze: Důchodové spoření, resp. 2. pilíř, bývá často označován za „škůdce“ průběžného důchodového pojištění, který má potenciál prohlubovat nerovnováhu mezi příjmy a výdaji průběžného důchodového pojištění (tzv. transformační deficit).

Realita: 100 tisíc osob účastných ve 2. pilíři znamená v dnešních cenách roční výpadek příjmů 1. pilíře ve výši cca 900 mil. Kč ročně¹. Naproti tomu úspora na budoucích výdajích 1. pilíře po 20 (resp. 40) letech od vstupu těchto osob do 2. pilíře může činit cca 1 (resp. 2) mld. Kč ročně². Výpadek příjmů v souvislosti se 2. pilířem by tedy v dlouhém období měl být vykompenzován úsporou výdajů na důchody v 1. pilíři.

Je třeba zdůraznit, že způsob redukce státní penze těm, co jsou účastni 2. pilíře, má v sobě zabudovánu příjmovou redistribuci. Důchodový systém je financován 28% příspěvkovou sazbou, avšak vybrané příjmy o cca 50 mld (cca 15%) nedostačují ke krytí výdajů. Systém by tedy byl ve finanční rovnováze při příspěvkové sazbě cca 32,3%³. Podíl starobních důchodů na všech důchodových výdajích dosahuje 80,7%. S financováním starobních výdajů tak souvisí cca 26,1%⁴ z celkové rovnovážné 32,3% příspěvkové sazby. Vyvedení 3% z 26% „starobní“ rovnovážné příspěvkové sazby tak představuje cca 11,5% úlevu na rovnovážném starobním důchodovém pojistném placeném státu, za což platí klient druhého pilíře v dnešních cenových poměrech ztrátou 16% státního důchodu ⁵. V systému je tedy zabudována disproporcionalita, která bude dlouhodobě vylepšovat bilanci státního důchodového systému, nikoliv ji zhoršovat.

„Škůdce“ finanční stability důchodového systému lze naopak hledat například ve štědřejších, než nezbytně zákonně nutných, valorizacích vyplácených penzí, které se v minulosti velmi často realizovaly. Valorizace starobních důchodů o pouhé 1% více (v dnešních cenách tedy o 110 Kč měsíčně navíc), než stanoví zákon, vytváří dodatečné výdaje cca 3,1 mld. Kč⁶ ročně, což je totéž, jako výpadek příjmů, který by vzniknul, kdyby do 2. pilíře skokově vstoupilo cca 350 tis osob. Zřejmě málokdo si uvědomuje, že lehce vyšší než nutnou valorizací starobních důchodů děláme státnímu důchodovému systému dlouhodobě 4x větší finanční škodu, než (krátko a střednědobě) obnáší vznik 2. pilíře v rozsahu roku 2013 (83 tis. klientů).

Navíc 2. pilíř - škůdce přinesl do důchodového systému k 30.4.2014 řádově 320 mil. nových zdrojů (2/5 z celkových 800 mil., které jsou na trhu 2. pilíře k 30.4.) a další miliardy korun do státního rozpočtu v podobě zvýšení snížené sazby DPH (z 10% na 14, resp. 15%), jejíž zavedení bylo opravňováno očekávaným výpadkem příjmů z titulu 2. pilíře. Bude tedy se zrušením 2. pilíře tato sazba opět snížena?
_____________________________________
¹ Předpoklad průměrný měsíční plat 25 tis Kč; opt-out sazba 3% (25.000*0,03*12*100.000 = 0,9 mld Kč / rok). Tento odhad výpadku příjmů je nadhodnocený, neboť část klientů 2.pilíře momentálně neplatí důchodové pojistné (jsou např. na náhradních dobách pojištění).
²Každý rok účasti ve druhém pilíři snižuje výši procentní výměry důchodu o 20% (rok pojištění se započte do procentní výměry jen 1,2% namísto standardních 1,5%). Průměrná procentní výměra starobního důchodu činí cca 8.700 Kč v dnešních cenách. (v případě 40 let ve 2.pilíři: 0,2*8.700*12*100.000 = 2,088 mld Kč / rok; v případě jen 20 let účasti ve 2.pilíři je částka poloviční 1,044 mld Kč / rok).
³ 28% * 1,15. Pro jednoduchost abstrahujeme od negativních dopadů na ekonomiku v případě zvýšení pojistné sazby (ceny práce) o více než 4%. Ve skutečnosti by zvýšení sazby muselo být zřejmě vyšší.
⁴ 32,3% * 0,807
⁵ Váha procentní výměry na průměrném starobním důchodu je cca 80%. Tudíž 80% * (-20%) = -16%.
⁶ 110*12*2.332.000=3,08 mld Kč.