Bude to tím, z čeho se bude žít po ropné éře? Spustí tzv. velkokapacitní datová střediska další průmyslový norský sen nebo vyklube se z nich další nechtěné dítě, jež dělá ze sousedství místa, kde se záhy nedá žít?

Digitalizace je jedním z důvodů přestavby ekonomiky a společnosti a zároveň jedním z nejdůležitějších nástrojů pro jejich přestavbu. S digitalizací roste poptávka po ukládacích kapacitách a serverových službách. Velká množství počítačů a dalších komponentů na organizaci, ukládání a zprostředkovávání digitálních dat je součástí strategie norské vlády na to, aby se Norsko stalo jednou z nejpřitažlivějších a nejuznávanějších zemí světa v této oblasti. Dočteme se to na serveru www.ikt-norge.no.

Několik politiků i výzkumných center trvá na tom, že se má Norsko stát nejlepší zemí světa, pokud jde o datová střediska, jenže ceny elektřiny mohou jejich vize překazit. Prý má Norsko přirozené předpoklady k tomu, aby se zrovna zde levně, stabilně a obnovitelně, tedy šetrně k přírodě, kompetentně a s technologickými výhodami ukládala data. Navíc je pro větrání datových středisek výhodné chladné podnebí.

Řada norských okresů se vrhlo na „bitcoinovou vlnu“ poté, co byly datovým střediskům přiznány slevy z daní obdobně průmyslu náročnému na spotřebu energií. Svého času to byla relativně laciná norská elektřina, jež z Norska udělala ideální místo pro výrobu hliníků, jehož výroba si vyžaduje extrémně mnoho energie.
Společnost Menon Economics odhaduje, že založením jednoho datového střediska se vytvoří 3000 pracovních míst. Microsoft plánuje dvě centra v Norsku. Kromě toho vzniká řada zařízení pro zahraniční firmy těžící kryptoměny.

Statnett, norská společnost vlastnící rozvodovou síť, hlásí zvýšený počet žádostí ohledně síťové kapacity na projekty datových středisek. Podle branžového webu Europower se žádostí týkají zařízení, jež by spolykala celkem 7000 megawattů, čili zhruba polovinu spotřeby energie Norska. Není příliš pravděpodobné, že projekty budou uskutečněny, ovšem zájem o využívání norské elektřiny na datová centra je ohromný.

Údajně je využívání energií lepší, bude-li spotřebovávána k napájení datových středisek v Norsku pro vývoz dat, než kdyby se měla tatáž nezpracovávaná, surová energie vyvážet. Paradoxně titíž politici odsouhlasili připojení Norska k novému balíku trhu s elektřinou, což může ceny zvýšit. Spolu se dvěma či třemi novými kabely na vývoz elektřiny do Evropy to zvýší riziko, že Norsko časem začne dovážet evropské cenové hladiny elektřiny a přijde o konkurenční výhody.

Sníženými sazbami daní a poplatků chce vláda přilákat Facebook, jako ve Švédsku a Google a Apple jako v Dánsku. Běžný spotřebitel platí 16,32 øre (norských haléřů) za kWh, zatímco datová střediska pouze 0,48 øre (haléřů), což je 2,9 % plné ceny. Kromě toho, že se za současné vlády o něco snížila daň z majetku, by datová střediska neplatila žádnou daň za vlákna a datová zařízení, přičemž dotace mají spolufinancovat nové optické kabely z Norska do zahraničí. Kromě toho má pořizování veřejných orgánů podporovat stávající datová střediska.

Na hlavní evropské konferenci datových středisek získala norská společnost Digiplex cenu za nejudržitelnějšího činitele s řešeními účinnými na energie. Společnost získala cenu zejména za projekt ve švédském Stockholmu, kde se teplo z datových serverů užívá na vytápění tisíců domácností.

Ovšem obyvatelé z okolí datových středisek si stěžují na nevysvětlitelný nízkofrekvenční šum, jehož zdroj nelze lokalizovat, bezdrátové sítě, jež přestávají fungovat, garážová vrata, jež se otevírají samy od sebe a dveře od kufru aut, jež se otevírají bez předchozího varování. Bezesné noci, naštvaní obyvatelé. O tom vypráví lidé dotázaní např. v rozsáhlém článku listu Klassekampen.

Větrání počítačů za neustálého, vysoce intenzivního převodu kryptoměny: Je to důvtipné, anebo mizí zisk ze země ven rychleji, než slovo bitcoin vyslovíte? A když jsou to počítače, co mají odvádět práci, vzniknou z toho vůbec nějaká pracovní místa?

Začalo to vlastně tím, že výzkumná instituce CERN ve Švýcarsku v r. 2010 vyjednávala s norskými úřady na stavbu datového střediska. Fyzici CERNu potřebovali větší datovou kapacitu a měli za to, že kombinace studeného klimatu, rozvětvené rozvodné sítě na distribuci elektřiny, politické stability a prázdných dolů činila z Norska ideálním hostitelským národem. Hodlali nainvestovat miliardu norských korun, podmínkou ale byla norská dotace 50 milionů norských korun.

Tehdejší rudozelená vláda zaváhala. Tora Aaslandová, ministryně pro výzkum, byla toho názoru, že datové středisko nemělo s výzkumem nic společného a přeposlal žádost CERNu na Ministerstvo průmyslu. Tam požadavek zůstal, aniž by se někdo obtěžoval CERNu odpovědět. Badatelé už měli dost a vyhlásili výběrové řízení. A centrum tak namísto Norska vzniklo v Maďarsku. Norové propásli příležitost stát se průkopníkem high-techu, jež proboří ledy. Tak to uvádí to norský časopis Teknisk Ukeblad.

Aby se její hodnota zvýšila o pouhý dolar, potřebuje kryptoměna podle výzkumného serveru www.forskning.no tolik energie, že je efektivnější vytěžit stejnou hodnotu ve zlatě, mědi, či platině. Navýšení zásob kryptoměny si vyžaduje 17 megajoule počítačové síly. Pro srovnání je na ohřátí deseti litru vody z 0 na 100 stupňů zapotřebí 4,2 megajoule. 3,6 megajoule se rovná jedné kWh.

V závislosti na tom, odkud na světě čerpají počítače elektrický proud, způsobují kryptoměny emise oxidu uhličitého činící tři až patnáct tun v průběhu tříletého období. Statkraft, jedna z hlavních norských agentur, jež se snaží vytvářet podmínky pro zakládání datových středisek, odmítá takové činitele, jež hodlají kryptoměny těžit. O tom si toho můžeme více přečíst na serveru www.highnorthnews.no.

Svein Ølnes, badatel z norského výzkumného centra Vestlandsforskning, označuje za zavádějící vázat spotřebu energií na výrobu nových mincí, jelikož se energie spotřebuje nikoliv na výrobu mincí, nýbrž na zabezpečování sítě. Nové mince jsou pouze vedlejším produktem a přidanou hodnotou a odměnou za tu práci, jež se vynakládá do zabezpečování sítě. Přísun nových mincí může být zajišťována také zcela bez přívodu energií, jde pouze o programový kód. Podle Ølnese není možné předvídat další růst spotřeby energií, neboť o tom rozhoduje kurz měny. Nyní je množství spotřebovaných energií o deset procent nižší, než bylo před měsícem. Síla spotřebována na počítání se může zvyšovat i přesto, že spotřeba energií nestoupá.

Nakonec vše může smést ze stolu Skattedirektoratet, norský ústřední státní organ na daňové záležitosti, jenž uvažuje o zrušení daňového zvýhodňování. Jsou totiž tací, jež se znepokojují padajícími příjmy z daní od digitálních společností, jež vytváří stále větší podíl na hospodářství.