Když jsem včera v televizi sledoval některé naše ministry, jak před kamerami v lesním porostu neobratně předstírají sbírání hub, děkoval jsem v duchu všem bývalým sociálně demokratickým premiérům, že nás k podobnému mediálnímu „hujerství“ nikdy nenutili.

Předtím, než odhodlaně vyrazili do lesů, ovšem naši houbaři ve Spáleném Poříčí slíbili poskytnout z peněz daňových poplatníků 200-300 milionů na rozvoj Brdska. Proti tomu by se nedalo vcelku nic namítnout, Brdsko není zrovna tou nejrozvinutější oblastí naší země, kdyby ovšem tato nabídka pomoci nebyla učiněna ve zřetelné a přímé souvislosti s vyjednáváním o umístění americké radarové stanice na českém území. Ponechám stranou fakt, že 300 milionů opravdu Brdsko nespasí, pro tak rozsáhlý region to nejsou ve skutečnosti žádné velké peníze. Pro lepší představu - za tuto částku lze hrubým odhadem pořídit 6 čističek odpadních vod, nebo 10 slušných tělocvičen či zcela nově postavit tři střediskové základní školy. Jde tedy spíše o princip.

Zdá se, že vůdce houbařů Mirek Topolánek podlehl kouzlu nakupování. Nejprve „nakoupil“ hlasy poslanců Melčáka a Pohanky, aby jeho vláda mohla získat ve Sněmovně důvěru. S „nakupováním“ pokračoval i při tzv. reformě veřejných rozpočtů, neboť bylo nutno dosáhnout toho, aby rebelové v klubu ODS zapomněli na to, že ODS před volbami slibovala snižování, nikoli celkové zvyšování daní. I to se nakonec povedlo. V důsledku rozvinuté nákupní horečky nyní zřejmě trpí Mirek Topolánek utkvělou představou, že lze podobně snadno koupit i veřejné mínění (prostřednictvím najaté PR agentury) i souhlas desítek nespokojených starostů obcí ( prostřednictvím vládních dotací). Tak jednoduché to ovšem nebude. I když máte dočasně ( třeba na celé čtyřleté volební období) k dispozici veřejné peníze a veřejné funkce, všechno si za ně v demokratickém systému naštěstí nekoupíte.

(Osobní poznámka: Nepatřím k zaťatým odpůrcům radaru na našem území, myslím, že za určitých podmínek by mohl být příspěvkem k posílení klíčového partnerství Evropy (včetně České republiky) a USA v bezpečnostní oblasti. Podporuji referendum v této věci , a pokud by byla šance na to, že americká radarová stanice bude součástí struktur NATO, pravděpodobně bych v referendu hlasoval pro. Pokud ovšem referendum nebude, ČSSD smlouvu o umístění radaru v Poslanecké sněmovně nepodpoří).

Jsem přesvědčen, že podobnými akcemi, jako bylo sbírání hub a politické uplácení starostů ve Spáleném Poříčí, dělá vláda jakékoli seriozní diskusi o radaru medvědí službu.

Věrohodnost radarové kauzy dále snižuje i způsob, jakým se někdo úporně snaží vydělat i na takové věci, jako je nesouhlas veřejnosti s radarem. Pan Tomáš Klvaňa může stokrát ( ovšem velmi cynicky) opakovat, že v souvislosti s výběrem agentury určené k propagaci radaru AMI Communication necítí žádný střet zájmů, ale všichni ostatní kromě pana Klvani ho cítí. A to velmi silně. Slušný člověk by na jeho místě odešel či vypsal nové výběrové řízení. Jak může někdo, kdo sám v posledních dnech velmi rychle ztrácí věrohodnost, usilovat o důvěru veřejnosti v tak komplikovaný a kontroverzní projekt, jako je radarová základna?

Pokud to tak půjde dál, počet zásadních odpůrců umístění radaru se brzy dále zvýší.