Archiv článků: červen 2007

28. 06.

Dobrá a špatná zpráva o cenách nového bydlení v roce 2008

Bohuslav Sobotka Přečteno 5359 krát

Raději začnu tou dobrou zprávou. Včera dopoledne se rozšířila informace o tom, že se Evropská komise chystá prodloužit výjimku, kterou má Česká republika vyjednánu na zařazení stavebních prací souvisejících s bydlením do snížené sazby DPH ( snížená sazba této daně je dnes 5%, základní 19%). Jak naznačil ministr financí Kalousek na středečním jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, výjimka bude zřejmě prodloužena až do roku 2010. To je určitě důvod k radosti, protože tak zřejmě nebudeme muset schvalovat poněkud krkolomnou definici sociálního bydlení, která by po vypršení výjimky umožnila ponechat ve snížené sazbě DPH co nejvíce nové výstavby. V Poslanecké sněmovně už leží návrh vlády na to, aby do sociálního bydlení byly počítány nové byty s rozlohou do 120 metrů čtverečních a nové domy do 350 metrů čtverečních obytné plochy. Nezbývá než zvolat: Díky Komise! Alespoň jednou komisaři pochopili jistou logiku, kterou má požadavek ČR na prodloužení této výjimky. Neboť staré členské země mají v oblasti DPH také řadu ( dokonce trvalých) výjimek, na kterých si všechny pokusy EK o harmonizaci DPH v minulých letech vylámaly zuby.

Teď ale musím dodat i tu špatnou zprávu. Ačkoli by tedy výstavba nových bytů a domů mohla být podle všeho zařazena i nadále ( přinejmenším do konce roku 2010) ve snížené 5% sazbě DPH, Topolánkova vláda sama tuto daň téměř zdvojnásobí na 9%. Návrh je součástí tzv. reformy veřejných financí, zvýšení má ze zákona nastat od 1.1.2008. Dnes za nový byt v ceně 1,5 milionu zaplatíte na DPH 75 tisíc korun, od příštího roku to bude už celkem 135 tisíc Kč. U nového bytu či domu za 3 miliony zaplatíte příští rok na DPH o 120 tisíc korun víc, než letos.

Kupříkladu daňový poplatník ( se dvěma dětmi a vlastním příjmem vyšším než 40 tisíc hrubého měsíčně), který má to štěstí/smůlu, že si pořídí 3 milionové nové bydlení v roce 2008, a ročně ušetří díky stanovení daně z příjmu na 23 % cca 7 tisíc korun, může počítat s tím, že se mu vyšší DPH v takovém konkrétním případě vrátí už za opravdu krásných 17 let! Pokud si ovšem na část pořizovací ceny (včetně DPH) bude muset vzít hypotéku, bude návratnost v rámci vládního „snižování“ daní ještě o něco delší.

Pakliže budou příslušné zákony koalicí ODS, KDU, SZ, Melčáka a Pohanky skutečně v srpnu schváleny a lidem, kteří plánují pořízení nového bydlení definitivně dojde, co to znamená, čeká nás na konci letošního roku slušný převis poptávky nad nabídkou v oblasti nových bytů a domů, které lze pořídit a zaplatit před 31.12.2007. Cenová bublina, která na trhu nových realit v řadě oblastí existuje, se díky tomu možná řádně přifoukne.









27. 06.

Tenkrát v Americe

Bohuslav Sobotka Přečteno 29577 krát

Celá věc není až tak aktuální. Současná Topolánkova vláda se daně běžným poplatníkům rozhodně radikálně snižovat nechystá, spíš to pro rok 2008 vypadá na nějaké to zvýšení v řádu cca 16 miliard korun. Ale kdesi pod povrchem nejsilnější vládní strany stále nespokojeně bublá Vlastimil Tlustý a další frakční stoupenci radikálního poklesu přímých daní. Mezi námi, nedivím se jim, že jsou nespokojení. Snížení daní byl původní volební program ODS z roku 2006, na který Topolánek s Nečasem zapoměli okamžitě po tom, co usedli do ministerských křesel.

Rebelové v ODS a všichni ostatní stoupenci „velkého snižovacího skoku“ spoléhají téměř bezvýhradně na tzv. Lafferuv efekt. Lafferova křivka ( pojmenovaná podle amerického ekonoma Arthura Laffera) zobrazuje závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění. Podle jeho teorie lze údajně daňové sazby přiblížit k ideálnímu bodu, kde jsou výnosy státu maximalizovány, tedy k bodu, kdy rostoucí výnosy zcela pokryjí rozpočtové výpadky způsobené snížením daní. Ekonomika podle názoru konzervativců v důsledku nižších daní zrychlí a generuje dodatečné výnosy, které zabrání vzniku rozpočtového deficitu. A když posluchač při líčení takové daňové rozkoše bez rozpočtového rizika přece jen občas zakroutí nevěřícně hlavou, dodají naši tuzemští vykladači Laffera zpravidla jediný příklad - ekonomickou politiku R. Reagana v USA na počátku 80. let minulého století. A pro vás, kdo se už už nesouhlasně nadechujete dodávám, že Slovensko se skutečně nepočítá, tam rozpočet po snížení daně z příjmů zachránilo razantní zvýšení DPH na jednu sazbu 19%. Ale také růst ekonomiky spojený se vstupem do EU a masivní přímé zahraniční investice dané investičními pobídkami (ano, fuj, premiér Mikuláš D. je taky rozdával).

Ve skutečnosti to s oním citovaným příkladem není tak jednoduché a ani zdaleka jednoznačné. Rád bych se stručně vrátil do Ameriky osmdesátých let a podíval se blíž na to, jaké tam mělo radikální snižování daní rozpočtové důsledky a zda skutečně Lafferova křivka zafungovala podle teoretických očekávání.

Když nastoupil syn drobného živnostníka a bývalý herec, pak předák hereckých odborů a posléze guvernér státu Kalifornie Ronald Wilson Reagan počátkem roku 1981 do funkce čtyřicátého prezidenta USA, nebyla hospodářská situace jeho země růžová. Hlavním problémem byla dvouciferná inflace, spojená s hospodářskou stagnací a nezaměstnaností. Nový prezident přišel s vlastním ekonomickým programem „Nový začátek Ameriky“, založeném na kombinaci výrazného snížení federálních daňových sazeb, snížení rozpočtových výdajů, uvolnění regulací v ekonomice a důsledného monetarismu v měnové politice. Nový program byl velmi úspěšný zejména pokud šlo o zkrocení inflace z 13,5% v roce 1980 až na 2,5% v roce 1986. V období let 1981 až 1990 se také obnovil hospodářský růst, k další recesi pak došlo až v roce 1991. Negativní stránkou „reaganomics“ byl ale prudký růst deficitu federálního rozpočtu a také deficitu obchodní a platební bilance. Na růstu federálního deficitu se podílely kromě vyšších výdajů (ambiciózní záměry z „ Nového začátku Ameriky“ na velké škrty se jako obvykle nepodařilo realizovat, svou roli při tom sehrála rovněž tehdejší demokratická většina ve Sněmovně reprezentantů ) také výpadky příjmů způsobené snižováním daní.

V roce 1981 byly významně sníženy daně z příjmů firem a fyzických osob, všechny daňové sazby pro obyvatele se snížily o 25% a snížilo se také rozpětí daňových sazeb. Nejvyšší sazba daně z příjmu se snížila ze 70% na 28%. Autoři reformy, inspirováni Lafferem očekávali, že oživení ekonomiky, vyvolané snížením daní, dostatečně zvýší daňové příjmy státu. Ve skutečnosti ale snížení daní vedlo k odpovídajícímu poklesu příjmů a růstu deficitu.

V roce 1979 byl deficit federálního rozpočtu USA 0,6% HDP, v roce 1982 už 4,1% HDP a v roce 1985 dokonce 5,2% HDP. V roce 1985 byl proto přijat zákon o vyrovnaném rozpočtu, ale ani to nepomohlo. Deficitní rozpočet zdědili ještě oba Reaganovi nástupci v prezidentském úřadě, Bush i Clinton. Poprvé se federální rozpočet USA ocitl v přebytku až 8 let po odchodu Ronalda Reagana z Bílého domu v roce 1997. Během Reaganovy éry stoupl hrubý federální dluh ze 38% HDP v roce 1980 na 54% HDP v roce 1989. Jak už jsem uvedl, Reaganovi se také nezdařil jeho záměr zpomalit růst federálních výdajů. Vzrostly především výdaje na obranu, sociální výdaje i podíl výdajů na dluhovou službu. Samozřejmě, že růst výdajů by neměl tak vysoký vliv na růst deficitu, pokud by nebyl současně doprovázen poklesem příjmů federálního rozpočtu v důsledku snížení daní.

Teoretická teze, že snížení daní nebude mít negativní rozpočtové účinky a že po něm bude následovat růst příjmů se ukázala jako mylná. Poučil se z toho velmi rychle i sám Reagan a jeho ekonomičtí poradci, druhý krok daňové reformy v roce 1986 už byl pro větší jistotu koncipován jako rozpočtově vyrovnaný, snižoval sice dále sazby, ale současně rozšířil základ daně z příjmů odstraněním daňových výjimek.

Myslím, že stojí za to si tuhle zkušenost se snižováním daní připomínat. Zejména proto, že je u nás často interpretována přinejmenším dosti zjednodušeně. Snad si to uvědomí i naši propagátoři rovné daně dřív, než bude z rozpočtového hlediska pozdě.

PS.
Ještě jedna aktuální poznámka na okraj daňové diskuse. V úterý byla publikována docela zajímavá čísla o vývoji daňového zatížení v Evropské unii v metodice Eurostatu v letech 1995-2005. Myslím že je na místě připomenout, jak na tom v roce 2005 (popř. 2006,2007) Česká republika v porovnání s dalšími 26 státy EU byla:

Celková daňová kvóta (2005): průměr EU 27: 39,6% ČR: 36,3%
Nejvyšší sazby osobních daní z příjmu (2006): průměr EU 27: 38,7% ČR: 32%
Celkové zákonné sazby daní z příjmů firem (2007): průměr EU 27: 24,5% ČR: 24%

Ve všech těchto ukazatelích se Česká republika nachází po osmi letech levostředové vlády pod průměrem EU 27.




14. 06.

Topolánek většině lidí příští rok zvýší daně

Bohuslav Sobotka Přečteno 9402 krát


Běžní občané s průměrnými a podprůměrnými příjmy zaplatí na základě navržených změn zákonů příští rok na daních o 16 miliard korun víc než letos. I po avizovaném "snížení" daně z příjmů. Bohužel. A přitom to ještě v loňském roce právě touhle dobou vypadalo z pohledu ODS tak slibně.

Ve smlouvě ODS s voliči „ Společně pro Českou republiku“ z června roku 2006, podepsané osobně a slavnostně současným předsedou vlády, se uvádí: „Daně klesnou 100% daňových poplatníků, tedy nejen bohatým. Všem lidem stoupnou čisté příjmy a firmám zisky. Daňové přiznání bude možné podávat na jednom listu. Úpravy DPH nepoškodí žádnou skupinu obyvatel. U 70% zboží a služeb daňová sazba klesne (mj. u tepla a energií)“. Tolik citace, kdo nevěří, může si ověřit a dočíst do konce na www.ods.cz. Realita prvního roku po tzv. reformách ( pokud projdou) však bude zcela jiná. Vláda Mirka Topolánka porušila předvolební sliby ODS. V roce 2008 se zvýší snížená sazba daně z přidané hodnoty, spotřební daň z tabákových výrobků a přibudou nové ekologické daně. Daň z příjmů se přitom znatelně sníží jen lidem s nejvyššími příjmy. Je tedy jasné, že většinu lidí ve skutečnosti v příštím roce postihne celkově vyšší daňová zátěž (s těžištěm v oblasti nepřímých daní). Zvyšování daňové zátěže občanů v roce 2008 demonstrují následující údaje z vládních návrhů zákonů a materiálu „Příprava státního rozpočtu“:

Vyšší DPH + 25,6 mld. do rozpočtu
Nové ekologické daně + 4,3 mld. do rozpočtu
Vyšší spotřební daň z tabákových výrobků: + 5,7 mld. do rozpočtu
Nižší daň z příjmů fyzických osob – 19 mld (očekávaný výpadek příjmů)

Celkem zvýšení daní pro občany v roce 2008 : + 16,6 mld. Kč

Skryté zvýšení odvodové zátěže ve skutečnosti představuje také snížení dávek nemocenského pojištění v situaci, kdy vláda současně odpovídajícím způsobem nesnižuje povinně odváděné pojistné. Díky tomuto opatření získá Topolánkova vláda na nemocenském pojištění v roce 2008 do státního rozpočtu od pojištěnců navíc 9,1 miliardy korun, aniž by je vyplatila zpět na dávkách nemocenského pojištění. Tyto prostředky pak použije na financování jiných výdajů. Zvláštní formou „nové daně“ jsou vlastně i slibované poplatky ve zdravotnictví. I tady se počítá řádově s miliardami.

Faktické zvýšení daňové zátěže pro občany v roce 2008 ovšem nebude rozloženo rovnoměrně ani spravedlivě. Uniknou mu lidé s příjmy nad 40 tisíc a zejména nad 80 tisíc korun měsíčně hrubého. Právě těmto lépe situovaným skupinám vláda uleví zavedením rovné daně (23%) a stropů na odvody sociálního a zdravotního pojištění ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy.

Na financování tzv. rozpočtové stabilizace se tak díky vyššímu zdanění budou podílet především ekonomicky neaktivní starobní a invalidní důchodci kteří neplatí daň z příjmu, zaměstnanci a živnostníci se středními a nízkými příjmy, středně příjmové rodiny s dětmi a díky zvýšení spotřební daně speciálně a velmi také kuřáci.

Všechny ale při tom může hřát pomyšlení, že vláda má dostatek zdrojů na to, aby pokračovala ve snižování daní pro právnické osoby, které tak v roce 2010 ušetří až 33 miliard korun. Tato skutečnost ovšem zajistí, že celková daňová zátěž v České republice do roku 2010 statisticky o něco klesne.

08. 06.

Kauza Čunek - sledujeme umírání právního státu

Bohuslav Sobotka Přečteno 17773 krát

V dnešních novinách můžete najít poměrně nenápadnou informaci. Kauzu místopředsedy vlády Čunka předalo Nejvyšší státní zastupitelství jinému státnímu zástupci. Co to ve skutečnosti znamená? Těsně před podáním žaloby na místopředsedu vlády ve věci podezření z korupce byla pravomoc podat žalobu zásahem z Prahy odebrána okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově ( a dosavadnímu žalobci Obstovi) a předána kamsi do Jihlavy. Zatímco podle všeho přerovský státní zástupce směřoval k podání obžaloby, v Jihlavě může být najednou všechno jinak. Proč k tomu došlo? Je chyba, že předseda vlády Topolánek neodvolal místopředsedu vlády Čunka okamžitě po sdělení obvinění. Tak, jak se to děje ve vládách civilizovaných demokratických zemí s právní kulturou. Nyní kauza Čunek ohrožuje samu existenci vlády. Skupina lidoveckých poslanců Topolánka v podstatě vydírá tím, že v případě Čunkova odvolání hrozí vystoupením z koaličního tábora. Ministr zahraničí se nechal včera slyšet, že pokud Čunek zůstane ve vládě po podání žaloby, odejde z vlády on. Předseda vlády Topolánek potřebuje krizi překonat a je tedy v jeho zájmu, aby žaloba na Čunka nakonec podána nebyla. V tuto chvíli mu přichází na pomoc nejvyšší státní zástupkyně Vesecká, zasahuje zcela mimořádným způsobem do věci a předává celý případ do Jihlavy. Věc vyšetřování podezření z korupce se minimálně zdrží, odloží ( až po hlasování o tzv. reformě) nebo, což je nyní nejvíce pravděpodobné, v tichosti vyšumí do ztracena a nikdy se před soud nedostane. Jsem přesvědčen, že pro náš demokratický právní stát je naprosto nutné, aby o případné vině Jiřího Čunka ( skutečně to nechci předjímat či hodnotit) rozhodl nezávislý soud. Ne senátorská imunita, ne tlaky opozice, ne zákulisní tahy premiéra či jeho okolí, nebo kohokoli jiného, jen soud. Zdálo by se to jako normální a zcela civilní požadavek. Realita Topolánkova vládního období z toho najednou činí věc nesmírně obtížnou. A tak myslím, že začínáme on-line sledovat postupné umírání demokratického právního státu. Vyšetřování trestné činnosti přestává být nezávislé. Jako občan protestuji. I tímto komentářem. Zákony už neplatí pro všechny, lze manipulovat trestním řízení, pokud je tlak či politická objednávka. Nevím, co přijde příště. Ale nic dobrého to nebude.

P.S.
Včera, tj. v úterý, jsem se večer zúčastnil jednání sněmovního ústavně právního výboru a poslouchal pozorně paní Veseckou. Musím bohužel konstatovat, že mé pochybnosti svým vystoupením nerozptýlila. Na otázku, v kolika případech v minulých třech letech rozhodlo nejvyšší státní zastupitelství v obdobné věci způsobem, kdy věc odebralo dozorujícímu státnímu zástupci, odpověděla že to bylo celkem pětkrát. To opravdu není mnoho podobných případů. Jedná se tedy o nástroj, který nejvyšší státní zastupitelství používá jen velmi opatrně. Proč tomu tak bylo právě v kauze Čunek, zdůvodňovala Vesecká jen velmi nepřesvědčivě. Dnešní ČTK pak přinesla zprávu o tom, že šéfka Krajského státního zastupitelství v Ostravě Zlatuše Andělová nepřipouští, že by se policejní vyšetřovatel Milan Šošovička i žalobce Radim Obst při vyšetřování kauzy Jiřího Čunka dopustili procesních chyb či nestandardních postupů. Tvrdí, že Krajské státní zastupitelství celou dobu případ kontrolovalo.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy