Stav nouze ve školství omlouvá nouzové řešení
České školství, od mateřských škol až po školy střední, má obrovský problém - nemá dost učitelů. Je to důsledek dlouhodobého podfinancování, velmi nízkých platů a před pár lety slepě zavedených restrikcí na vstup do učitelské profese. Situace dospěla tak daleko, že ředitelé dnes již ani neřeší kvalitu učitelů, ale nedostatek učitelů jako takový bez ohledu na jejich odbornou aprobaci a kvalitu. Řešením na poslední chvíli má být novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, který by kromě jiného usnadnila vstup do učitelské profese lidem bez vysokoškolské pedagogické přípravy. Byl jsem dotázán redakcí Vzdělávací služby na to, co si o návrhu myslím. Poněkud jsem mé odpovědi rozvinul a zde jsou.
Považujete vůbec tuto anebo jakoukoliv jinou novelu příslušného zákona za nutnou?
Ano, změnu považuji vzhledem k zoufalé situaci na trhu práce s učiteli za nutnou.
Co v navržené novele postrádáte?
Jde o dílčí novelu vynucenou okolnostmi, takže nemá moc smysl uvažovat, co vše dalšího by se ještě mělo změnit. Není bohužel čas další věci promýšlet a projednávat.
Jak hodnotíte snahu posílení postavení ředitele školy? Je tato snaha podle Vás uchopena správně?
Role ředitele by v tomto ohledu rozhodně měla být posílena. Dnešní situace je nezdravá, kdy je ředitel na jedné plně zodpovědný za chod školy a výuky, když je na druhé straně jeho rozhodování neúměrně sešněrováno zákony, předpisy a nedostatkem peněz, takže vlastně se nevyhne tomu, aby je neporušoval. A ostatní nahoře od toho raději dávají ruce pryč. Kdo jiný než ředitel je schopen posoudit všechny místní okolnosti? Plošný předpis to rozhodně nebude.
Jak se díváte na potenciální novou možnost vyučování tzv. odborníků z praxe, tedy osob, které nezískaly odbornou kvalifikaci? Jedná se podle Vás o krok správným směrem?
Odborná kvalifikace, myslím tím tu papírovou, u nás bohužel není dostatečnou zárukou kvality práce učitele. Takže v odbornících z praxe bez formální papírové kvalifikace ve školách zásadnější problém nevidím. Spíše naopak. Samozřejmě je třeba dát vedení školy při výběru a dohledu důvěru a průběžně dohlížet i na ně samotné a vést je případně k zodpovědnosti.
Napomůže tento krok k řešení stávajícího nedostatku aprobovaných pedagogických pracovníků?
Částečně jistě pomůže. Nejlepší řešení to jistě není, ale lepší tohle, než dosavadní nicnedělání. Lepším a systémovým řešením nedostatku kvalitních učitelů, a dnes již učitelů obecně, by bylo zásadní a dlouhodobě věrohodné navýšení relativních platů učitelů ruku v ruce se zásadní změnou způsobu a obsahu přípravy nových učitelů na pedagogických fakultách a učitelských oborech. I tam je to částečně o penězích. To je ale zatím pro Česko stále příliš tvrdý oříšek, dnes navíc na dlouhé lokte. Takže lepší tato novela než mít ruce v klíně.
Jak se stavíte k nové pravomoci ředitele školy spočívající v posílení možností zajišťovat účinné uvádění začínajících učitelů?
Zajištění odborné péče o začínající učitele by mělo patřit k základům fungování školy, ředitelé by na to měli dbát a dobří i dbají. Realita je otázkou dostatku peněz, protože tu péči prostě někdo ve škole dělat musí a pokud se to má dělat dobře, pak by za to měl dostat někdo i zaplaceno. Pokud dnes ředitel na tohle nemá dost peněz, jako že nemá, není divu, že se to mnohde nedělají a nebo dělají spíše formálně. Peníze navíc pro zavádějící seniórní učitelé jsou nezbytné. Otázka je, zda to zakotvovat zákonem. Ne proto, že je koncept zaváděcích učitelů špatně, ale proto, že formálně se to vždy nějak dá narafičit, a reálně to fungovat nemusí ani nadále.
A ještě něco k tomuto tématu?
Výzkumné studie ze světa, u nás se totiž žádné takové studie nedělají, ukazují, že vztah mezi formální papírovou pedagogickou kvalifikací a skutečnou kvalitou práce učitele je statisticky velmi slabý až žádný. U nás nezbývá než se jít poptat na ad-hoc zkušenosti ředitelů škol. Je zajímavé, že se takto významnému tématu v Česku dlouhodobě nevěnuje výzkumná pozornost a naproti tomu s jakou samozřejmostí zároveň někteří bez uzardění tvrdí, že papírová odbornost garancí kvality je. Učitelským odborářům lze obhajobu status-quo asi prominout, protože to tak nějak mají v popisu své práce a dělají to tak všude na světě. Zástupce pedagogických fakult lze také pochopit, protože si brání své výsady. A zároveň je omlouvá, že pedagogické fakulty rozhodně nejsou z těch, kam na vysokých školách putuje tolik peněz, kolik by odpovídalo tomu, jakou zásadní roli pro budoucnost vzdělanosti a celé země hrají. Novela zákona by měla projít, ale jako řešení dočasné a další systémovější kroky by měly následovat v rychlém sledu.
Považujete vůbec tuto anebo jakoukoliv jinou novelu příslušného zákona za nutnou?
Ano, změnu považuji vzhledem k zoufalé situaci na trhu práce s učiteli za nutnou.
Co v navržené novele postrádáte?
Jde o dílčí novelu vynucenou okolnostmi, takže nemá moc smysl uvažovat, co vše dalšího by se ještě mělo změnit. Není bohužel čas další věci promýšlet a projednávat.
Jak hodnotíte snahu posílení postavení ředitele školy? Je tato snaha podle Vás uchopena správně?
Role ředitele by v tomto ohledu rozhodně měla být posílena. Dnešní situace je nezdravá, kdy je ředitel na jedné plně zodpovědný za chod školy a výuky, když je na druhé straně jeho rozhodování neúměrně sešněrováno zákony, předpisy a nedostatkem peněz, takže vlastně se nevyhne tomu, aby je neporušoval. A ostatní nahoře od toho raději dávají ruce pryč. Kdo jiný než ředitel je schopen posoudit všechny místní okolnosti? Plošný předpis to rozhodně nebude.
Jak se díváte na potenciální novou možnost vyučování tzv. odborníků z praxe, tedy osob, které nezískaly odbornou kvalifikaci? Jedná se podle Vás o krok správným směrem?
Odborná kvalifikace, myslím tím tu papírovou, u nás bohužel není dostatečnou zárukou kvality práce učitele. Takže v odbornících z praxe bez formální papírové kvalifikace ve školách zásadnější problém nevidím. Spíše naopak. Samozřejmě je třeba dát vedení školy při výběru a dohledu důvěru a průběžně dohlížet i na ně samotné a vést je případně k zodpovědnosti.
Napomůže tento krok k řešení stávajícího nedostatku aprobovaných pedagogických pracovníků?
Částečně jistě pomůže. Nejlepší řešení to jistě není, ale lepší tohle, než dosavadní nicnedělání. Lepším a systémovým řešením nedostatku kvalitních učitelů, a dnes již učitelů obecně, by bylo zásadní a dlouhodobě věrohodné navýšení relativních platů učitelů ruku v ruce se zásadní změnou způsobu a obsahu přípravy nových učitelů na pedagogických fakultách a učitelských oborech. I tam je to částečně o penězích. To je ale zatím pro Česko stále příliš tvrdý oříšek, dnes navíc na dlouhé lokte. Takže lepší tato novela než mít ruce v klíně.
Jak se stavíte k nové pravomoci ředitele školy spočívající v posílení možností zajišťovat účinné uvádění začínajících učitelů?
Zajištění odborné péče o začínající učitele by mělo patřit k základům fungování školy, ředitelé by na to měli dbát a dobří i dbají. Realita je otázkou dostatku peněz, protože tu péči prostě někdo ve škole dělat musí a pokud se to má dělat dobře, pak by za to měl dostat někdo i zaplaceno. Pokud dnes ředitel na tohle nemá dost peněz, jako že nemá, není divu, že se to mnohde nedělají a nebo dělají spíše formálně. Peníze navíc pro zavádějící seniórní učitelé jsou nezbytné. Otázka je, zda to zakotvovat zákonem. Ne proto, že je koncept zaváděcích učitelů špatně, ale proto, že formálně se to vždy nějak dá narafičit, a reálně to fungovat nemusí ani nadále.
A ještě něco k tomuto tématu?
Výzkumné studie ze světa, u nás se totiž žádné takové studie nedělají, ukazují, že vztah mezi formální papírovou pedagogickou kvalifikací a skutečnou kvalitou práce učitele je statisticky velmi slabý až žádný. U nás nezbývá než se jít poptat na ad-hoc zkušenosti ředitelů škol. Je zajímavé, že se takto významnému tématu v Česku dlouhodobě nevěnuje výzkumná pozornost a naproti tomu s jakou samozřejmostí zároveň někteří bez uzardění tvrdí, že papírová odbornost garancí kvality je. Učitelským odborářům lze obhajobu status-quo asi prominout, protože to tak nějak mají v popisu své práce a dělají to tak všude na světě. Zástupce pedagogických fakult lze také pochopit, protože si brání své výsady. A zároveň je omlouvá, že pedagogické fakulty rozhodně nejsou z těch, kam na vysokých školách putuje tolik peněz, kolik by odpovídalo tomu, jakou zásadní roli pro budoucnost vzdělanosti a celé země hrají. Novela zákona by měla projít, ale jako řešení dočasné a další systémovější kroky by měly následovat v rychlém sledu.