„Ta tramvaj jede nějak divně dneska, nemyslíš? Navíc mám pocit, že některý z těch lidí tady znám.“
„Co? To že Babiš řek? To už zavání mezinárodním skandálem, ne? Teda jestli von je diplomat, tak já jsem čínskej bůh srandy! Proboha, snad přijdou lidi volit, furt věřím, že těch příčetnejch je většina!“
„Babišovi prej někdo poslal brok, říkala sousedka. Ty kráso, to už je ale vážně krapet přehnaný, nemyslíš?“
Na tiskové konferenci druhého z postupujících kandidátů jsem se dozvěděla, že prezidentem se stane ten, kdo má nejvíc fotek s celebritami. Ještěže nechci být prezidentka, protože bych teď byla smutná, že jsem se nevyfotila s japonským císařem.
„Já si myslim, že prezident by neměl bejt hluchej! Dyť von si tam mlel, co chtěl, vůbec nevodpovídal na otázky! A taky by měl umět vyslovit všech pět českejch samohlásek!“
Nedá se nic dělat, už je po Vánocích. I když ještě nepřišli tři králové. Ani koledy, které stále ještě zní z poloprázdných vánočních trhů na Staroměstském náměstí, na tom nic nezmění.