V nedělních otázkách Václava Moravce řešili opět otázku poplatků u doktora, a to v nejsilnější sestavě Julínek versus Rath. K poplatkům jsem si své už jednou v blogu řekl, je to dílčí opatření, které nepostihuje podstatu problému, nicméně poplatky nějakou dobu už běží, zajímá nás asi všechny, jaké jsou výsledky a co bude dál. Očekával jsem tudíž od aktérů informaci o výsledcích po čtyřech měsících fungování poplatků a jejich následnou interpretaci, diskusi o tom, jak se co podařilo nebo nepodařilo, a také o tom, co dál. Jako každý člověk, který se domnívá, že teprve praxe prověří teorii, jsem očekával s napětím výsledky a následnou diskusi na jejich základě. Pan ministr také několikrát žádal o prostor, aby mohl diváky o výsledcích informovat. Marně. K mému úžasu se po celou dobu o výsledcích neřeklo ani slovo. Zato se četl dopis nějakého pacienta líčící podrobně návštěvu u doktora s tím, že placení poplatků snad dokonce ohrozilo život nemocného dítěte. Zato se podrobně diskutovaly různé návrhy na výjimky u poplatků, které ovšem bez znalosti výsledků nemá cenu probírat. Také se hodně hovořilo o nadcházejících krajských volbách. A k tomu všemu si přidejme urážky a vzájemné napadání obou diskutérů. Po shlédnutí tohoto pořadu má člověk pocit, že politika je neskutečný binec a že asi nemá cenu vůbec něco dělat. Jenže na vině není tentokrát politika, ale samotný pořad, který tento pokřivený obraz politiky sám vytváří.

Co se týče poplatků, sám jsem si tedy zmíněné výsledky dohledal. Podle všeho se počet návštěv u doktora snížil. Snížil se i objem léků vydaných na recepty. Doktoři prý mají víc času věnovat se skutečně nemocným pacientům. Do zdravotnictví se nalilo o několik miliard korun více peněz. Tak to podle mě nejsou špatné výsledky. Zatím se mi to jeví tak, že je na tom zdravotnictví po poplatcích o trochu lépe než před nimi. Jenom je asi potřeba dohlédnout na to, aby kvůli poplatkům nezanedbávali svoje zdraví nemajetní lidé. Bohužel právě tuto skutečnost si vzaly menší koaliční strany jako klíčové politické téma a začaly přicházet s celou sérií výjimek pro sociálně slabé. Je přitom jasné, že každá výjimka způsobí další zátěž doktorům, kteří poplatky vybírají, protože budou navíc povinni před výběrem poplatku zjišťovat celou řadu věcí (věk nebo příjem) o pacientovi, přičemž některé ani nebude v jejich silách zjistit. Některé výjimky jako děti a důchodci dokonce ani nejsou výjimkami, protože dohromady tvoří víc jak polovinu zdravotní péče, takže jejich zavedení likviduje systém poplatků jako takový. Je prostě evidentní, že navrhované výjimky způsobí takové obtíže, že lepší už by bylo poplatky zcela zrušit. A nebo je naopak nechat tak, jak jsou. Nejhorší by bylo nyní systém poplatků z ryze politických a populistických důvodů upravovat. Malé koaliční strany by chvíli mohly myslet na blaho státu a od svých zlepšováků upustit.