I pokud se člověk nezabývá problematikou dezinformací podrobněji, může se snadno dovtípit toho, že z jedním z hlavních témat pro konspirátory u nás i ve světě bude v roce 2021 očkování proti koronaviru. Badatelům se díky tomu otevírá řada výzkumných možností.

Média a experti v posledních dnech upozorňují, že vakcína proti koronaviru se stává jedním ze zajímavých témat pro konspirátory. To samo o sobě není příliš překvapivé, jelikož konspirace o vakcínách (případně průmyslu, který je produkuje) se v českém informační prostoru objevily již na jaře během první vlny pandemie. Tato skutečnost je nezanedbatelná, jelikož výzkumy ukazují, že i víra v konspirace o koronaviru (včetně těch, které se vakcín přímo netýkají) ovlivňuje ochotu dodržovat epidemiologická opatření či podstoupit očkování. Jak ukázala studie think-tanku GLOBSEC konspiracím o koronaviru se daří i v České republice. Například 19 % respondentů souhlasí s tím, že vakcinace bude využita k implantování nanočipů do těla. Mezi Čechy však ještě výrazněji rezonují „měkčí“ konspirace vedoucí ke zlehčování pandemie – 43 % respondentů bylo podle výzkumu například přesvědčeno, že čísla o počtu úmrtí způsobených koronavirem jsou zveličována.
V roce 2021 bude zajímavé sledovat nakolik tyto postoje ovlivní ochotu obyvatelstva nechat se očkovat. Výzkum STEM například ukázal, že 45 % respondentů o očkování nemá zájem. Toto zjištění se zdá v souladu s výše zmíněnými závěry o vlivu konspirací na chování populace. Komentátor Financial Times Simon Kuper však varuje před rychlými a fatalistickými závěry. Připomíná, že anti-vakcionistická hnutí sice jsou slyšet více než v minulosti, ale jejich vyostřená rétorika nemá na populaci zas tak výrazný dopad. Ilustruje to na číslech z Francie a USA, kde počet očkovaných dětí výrazněji neklesá. Podobná bude podle jeho názoru i situace během očkování proti koronaviru. Neobejdeme se sice bez hlasitých pochybovačů, ale většina populace nakonec spíše uvěří lékařům (kteří mimochodem stále patří mezi jednu z nejrespektovanějších profesí) a nechá se očkovat. Podle Kupera výrazně záleží zejména na dostupnosti vakcíny, protože hlavním nepřítelem nejsou konspirace, ale lidská pohodlnost. Uvidí se, nakolik se tato predikce naplní. Každopádně právě rozdíl mezi vyostřenou rétorikou na sociálních sítích, mlhavými přesvědčeními a reálnými akcemi, bude představovat zajímavou příležitost pro vyhodnocení dopadu konspirací na chování populace.
Zmíněná studie GLOBSECu poukázalo také na to, že při rozhodování o očkování hraje důležitou roli důvěra k veřejným institucím. U respondentů, kteří svému státu důvěřují, se totiž objevovala výrazně vyšší ochota nechat se očkovat. Toto zjištění připomíná, jak důležitá je pro efektivní fungování státu, důvěra jeho obyvatelstva. Jedním z důležitých nástrojů pro posilování důvěry občanů je konsistentní, srozumitelná a aktivní komunikace. V této oblasti bohužel český stát doposud příliš neexceluje a dosavadní výstupy kampaně související s konspiracemi o vakcínách jsou přijímány spíše rozporuplně. Lze jen doufat, že pandemie bude lekcí, která přinutí politiky a státní úřady zabývat se oblastí komunikace seriózněji a pomůže k vyhodnocení toho, co v současné době funguje a co nikoli. Výzkumníci věnující se strategické komunikaci a marketingu mohou v tomto úsilí hrát důležitou roli.
Zaměření pozornosti většiny aktérů konspiračního ekosystému na téma vakcín představuje zajímavou příležitost pro prozkoumání jejich vzájemných vztahů, identit a toku informací v této části informačního prostoru. O tom, co nám o českých dezinformátorech prozradila první vlna pandemie, autor ji konec konců psal. V souvislosti s vakcínou bude obzvláště zajímavé sledovat, jak se střetávají proruské sentimenty těchto aktérů (který diktují vychvalování ruské vakcíny Sputnik V) a anti-vakcinační rétorika či obecnější kritika vládních kroků. Případné rozpory mezi postoji k těmto tématům mohou ukázat na existenci rozličných názorových proudů mezi aktéry české dezinformační scény, což může pomoci lépe pochopit jejich motivace.
Bez ohledu na průběh očkování a postupnou stabilizaci zdravotní situace se česká společnost bude v roce 2021 zcela jistě potýkat s frustrací vycházející z nejisté ekonomické a sociální situace. Nespokojenost a obavy z budoucnosti mohou motivovat některé lidi k hledání snadných odpovědí na konspiračních webech. Je otázkou nakolik této příležitosti využijí noví či zavedení extrémisté a pokusí se aktivizovat tyto voličské skupiny. Zejména před parlamentními volbami 2021 bude zajímavé sledovat, zda se neutvoří koalice konspirátorů a extrémistu parazitujících na obavách a frustraci, jak se již do jisté míry stalo při protestech proti vládním opatřením.
Zaměření dezinformátorů na téma vakcín představuje nejen výzvu pro zvládnutí pandemie, ale také výzkumnou příležitost. Pokud bude výzkumníky řádně využita, mohli bychom za rok vědět o šiřitelích dezinformací v českém informačním prostoru, jejich profilech a motivacích a jejich skutečném vlivu na veřejnou debatu více než dnes.