Něco končí, něco (doufejme) začíná
Zrušení pozice vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací nutně neznamená, že stát na řešení této problematiky rezignoval. Každopádně je na místě situace bedlivě sledovat.
Po méně než roce skončil Michal Klíma ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Post samotný byl zrušen a problematika dezinformací bude přesunuta do kompetence národního bezpečnostního poradce Tomáše Pojara. Zároveň by mělo být zachováno Oddělení strategické komunikace při Úřadu vlády. I přestože premiér Petr Fiala tento krok prezentoval na středeční tiskové konferenci jako logický následek splnění úkolů, který byly Klímovi zadány při nástupu do funkce, některé další poznatky tuto interpretaci zpochybňují. Samotný Klíma tvrdí, že se o tomto rozhodnutí dozvěděl den před svým odvoláním, a zdroje z Úřadu vlády hovoří o ztrátě důvěry.
I přestože Michal Klíma nebyl expertem na problematiku dezinformací a některá jeho mediální vyjádření byla mírně nešťastná, není jeho rezignace dobrou zprávou. A to nikoli kvůli Klímovi samotnému, ale spíše vzhledem k tomu, že zrušení jeho postu signalizuje změnu způsobu, jakým chce Úřad vlády k problematice dezinformací přistupovat. To vše ve chvíli, kdy se tým sestavený Klímou dostal pod tlak kvůli uniklému návrhu strategie pro čelení dezinformací. I přestože se z autorova pohledu jedná o kompetentní dokument informovaný debatami v expertní komunitě, který mohl sloužit jako odrazový můstek ke konkrétnějším debatám o parametrech jednotlivých opatření (pokud tedy může soudit z veřejně dostupných informací), řada mediálních komentátorů se k němu postavila a priori negativně. Odtažitá reakce mluvčího vlády navíc dává tušit, že politická podpora dokumentu nebyla zdaleka jistá. Zrušení pozice zastávané Klímou v tomto ohledu ještě přidává na skepsi.
Oblasti dezinformací se samozřejmě věnují i jiné složky státní správy a Klímův tým – zatím – na Úřadu vlády zůstává. V následujících týdnech bude tedy klíčové sledovat, jak se vláda k jím navrženému dokumentu postaví, a zda dojde k personálním změnám. Čas k tomu prosadit opatření proti dezinformacím se totiž krátí.
Po méně než roce skončil Michal Klíma ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací. Post samotný byl zrušen a problematika dezinformací bude přesunuta do kompetence národního bezpečnostního poradce Tomáše Pojara. Zároveň by mělo být zachováno Oddělení strategické komunikace při Úřadu vlády. I přestože premiér Petr Fiala tento krok prezentoval na středeční tiskové konferenci jako logický následek splnění úkolů, který byly Klímovi zadány při nástupu do funkce, některé další poznatky tuto interpretaci zpochybňují. Samotný Klíma tvrdí, že se o tomto rozhodnutí dozvěděl den před svým odvoláním, a zdroje z Úřadu vlády hovoří o ztrátě důvěry.
I přestože Michal Klíma nebyl expertem na problematiku dezinformací a některá jeho mediální vyjádření byla mírně nešťastná, není jeho rezignace dobrou zprávou. A to nikoli kvůli Klímovi samotnému, ale spíše vzhledem k tomu, že zrušení jeho postu signalizuje změnu způsobu, jakým chce Úřad vlády k problematice dezinformací přistupovat. To vše ve chvíli, kdy se tým sestavený Klímou dostal pod tlak kvůli uniklému návrhu strategie pro čelení dezinformací. I přestože se z autorova pohledu jedná o kompetentní dokument informovaný debatami v expertní komunitě, který mohl sloužit jako odrazový můstek ke konkrétnějším debatám o parametrech jednotlivých opatření (pokud tedy může soudit z veřejně dostupných informací), řada mediálních komentátorů se k němu postavila a priori negativně. Odtažitá reakce mluvčího vlády navíc dává tušit, že politická podpora dokumentu nebyla zdaleka jistá. Zrušení pozice zastávané Klímou v tomto ohledu ještě přidává na skepsi.
Oblasti dezinformací se samozřejmě věnují i jiné složky státní správy a Klímův tým – zatím – na Úřadu vlády zůstává. V následujících týdnech bude tedy klíčové sledovat, jak se vláda k jím navrženému dokumentu postaví, a zda dojde k personálním změnám. Čas k tomu prosadit opatření proti dezinformacím se totiž krátí.