Zatímco zpravodajství z Libye jsou plná aktualit o vítězných bojích protivníků Muammara Kaddáfího s jeho armádou, odborníci na tuto oblast, jako například Jochen Hippler z Institutu pro vývoj a mír na Univerzitě v Duisburgu, který se specializuje na islámské země, se bojí i přes možné vojenské vítězství nebezpečí na politické úrovni. Největší obavu má hlavně z toho, kdyby došlo v této oblasti k nasazení vojenských pozemních sil NATO, že by se proti nim velmi rychle mohly spojit nejrůznější skupiny, které nyní bojují mezi sebou a boje by se mohly protáhnout na dlouhou dobu.
Dvaaosmdesátiletý v Brně narozený romanciér Milan Kundera, který žije od roku 1975 v Paříži, kam odjel v době, kdy nesměl v Československu publikovat (a kde mu v roce 1981 prezident Mitterrand daroval občanství), se dožil nejvyššího francouzského literárního ocenění. Dne 24. března 2011 vyšel výběr z jeho díla v prestižní řadě Pleiáda, v nakladatelství Gallimard, v níž od roku 1931 vyšlo 560 výborů nejvýznamnějších světových autorů. Proto se někdy o tomto ocenění hovoří jako o francouzské Nobelově ceně.
Jakoby země ležící podél toku řeky Dunaje měly tradičně větší problémy s korupcí než země protestantské, a to se týká stejně Bavorska, Slovenska, Rakouska i nás, i když už Dunaj netvoří naši hranici. Potvrzují to i současné dohady v Rakousku, které jsou spojené s předkládáním nového zákona o financování politických stran, s kterým je tradičně spojeno nejvíce korupčních skandálů.
Stará moudrost praví, že všechno nové se ohlašuje v jazyce. Podíváme-li se tímto rastrem na projevy dvou hlavních protagonistů pátečního a sobotního sjezdu sociálních demokratů pánů Bohuslava Sobotky a Michala Haška v Brně, můžeme konstatovat, že sice definitivně skončila paroubkovská nabubřele agresivní éra, hlavní protagonisté nového vedení jsou mnohem věcnější, ale jejich jazyk přesto nic nového neprozrazuje.
Politici tvrdí: Přepadením České televize nebyl porušen zákon, ale nefungoval zdravý rozum. Toto prohlášení by mělo být alarmující, protože v civilizaci, ke které jsme se po roce 1989 připojili, platí ochrana redakčních zdrojů a půda redakcí a univerzit je i před policií nedotknutelná. Pokud takový zákrok naše zákony připouštějí, je třeba neustále opakovat, že jsou špatné a v očích staré Evropy nás přiřazují automaticky k Ukrajině či ještě dál na východ. Přepadení mediální instituce je v naší civilizaci považováno za útok na demokracii, v níž média mají povinnost kontrolovat ostatní mocnosti: moc ústavodárnou, výkonnou a soudní.
Havárie atomových elektráren v Japonsku po tamním zemětřesení vyvolaly novou debatu o využití atomové energie v Německu. I současný ministr životního prostředí Norbert Röttgen ve vládě křesťanských demokratů CDU/CSU s liberály FDP přemýšlí nahlas o možnosti vystoupit z programu výstavby atomových elektráren a zastavení těch, které jsou již v provozu.
Ve čtvrtek 10. března 2011 se dostavili v Praze na Kavčí Hory do budovy zpravodajství České televize tři členové Vojenské policie a žádali vydání dokumentu, který měl k dispozici redaktor Karel Rožánek, v němž se hovořilo o tom, že bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík konspiroval proti tehdejší ministryni obrany Vlastě Parkanové.
Ještě bych se rád vrátil k případu, který je zastíněn vpádem vojenské policie do České televize, ač jde o podobné selhání politiků vůči médiím a nemělo by se na něj tak snadno zapomenout. Jde o Miroslava Kalouska, který nejprve vyhrožoval dvěma šéfredaktorům, že má nahrávku z jejich porady o tom, jak budou reagovat na zvýšení DPH a že ji v sestřihu zveřejní v televizi. Ale den na to tentýž ministr vydal prohlášení, v kterém říkal, že žádnou nahrávkou nedisponuje a že žádná nahrávka neexistuje.
Odstoupení nejpopulárnějšího německého politika Karl-Theodora zu Guttenberga z funkce ministra obrany, kvůli tomu, že opsal část své doktorské práce, oslabuje pozici paní kancléřky Angely Merkelové. Němečtí novináři píší, že internet v Německu ukázal poprvé svou moc i v politice. A zároveň ale předvedl něco, na co nejsou naši politici zvyklí, a sice že ten, kdo vstoupí do politiky, je vždy pod mnohem větší kontrolou veřejnosti než ostatní občané.
Loni u příležitosti nedožitých dvaašedesátin odvysílal ČRo6 mou vzpomínku na Jana Palacha a přitom připomněl dokument Kristiny Vlachové Poselství Jana Palacha, který Česká televize uvedla ke čtyřicátému výročí jeho smrti. A zároveň jsem v komentáři upozornil na kupčení s poslední nahrávkou rozhovoru s Janem Palachem, který uskutečnil s velkou pravděpodobností v režii Státní bezpečnosti kameraman tehdejší Československé televize Vladimír Tůma spolu s lékařkou Zdenkou Kmuníčkovou.
Řada našich čelních politiků s prezidentem v čele se často odvolává na ekonomy a filozofy tzv. rakouské školy a především na von Hayeka a jeho žáky. Ale byli to právě tito lidé, kteří ukázali, že svoboda je nedělitelná. Tvrdili, že soukromé vlastnictví není jen jedna ze svobod, ale rámec všech svobod vůbec.
Simon Wiesentahl kdesi vzpomínal, že ho vodili jako chlapce kolem domu, za jehož okny seděl muž, který po léta nepromluvil ani slovo a jedl jen to nejnutnější. Říkali mu "ten, co mlčí". Kdysi měl se svou ženou spor, který zakončil zvoláním: "Ať shoříš!" V noci mu shořel dům - aniž na tom nesl jakoukoliv vinu - a jeho manželka přitom uhořela. Muž se odebral se svým obtěžkaným svědomím k rabínovi. Rabín rozhodl, že nesmí promluvit do konce svého života jediné slovo a musí se neustále modlit a prosit za odpuštění.
Jak známo CDU v zemských volbách v Hamburku před pár dny, 20. února 2011, propadla. Křesťanští demokraté získali jen 21,9 procenta hlasů, zatímco sociální demokraté dostali 48,3 procenta hlasů. CDU tam ztratila vládu po deseti letech.