Nedávno jsem psala o strohém přístupu ministra zdravotnictví k medičkám a medikům, které povolával do služby národu. Ministrův neosobní tón byl ale nakonec na celé věci to nejmenší. Jak se následně ukázalo, v důsledku povolávacího rozkazu se studentky a studenti medicíny ocitli ve velké nejistotě a hrozí, že se záhy mohou dostat do velké finanční tísně. Ale vezměme to popořádku.
Dneska nám nefungoval internet. Co by dříve byla jen drobná nepříjemnost je v současnosti malé rodinné drama. Dcera se nemohla připojit k on-line výuce a úplně ji to rozhodilo. Připravuje se na přijímací zkoušky na střední školu a každá vynechaná hodina znamená doučování navíc. Kolem zkoušek panuje nejistota, žáci nevědí, na co se mají připravit. V poslední době se navíc pravidla ve školách měnila i několikrát za týden a pro děti, které nemají rády změny, je to velká zátěž. Dcera to ale nakonec zvládne. Oba ji s manželem ve vzdělávání podporujeme a pomáháme jí. Když jí nevyjde střední škola, budeme ji podporovat při hledání jiné varianty.
V úterý večer v Evropě zvítězili na plné čáře agrobaroni a výrobci pesticidů a hnojiv. Zatímco se většina z nás chystala ke spánku a česká média spekulovala nad tím, které obchody se budou zavírat, v Evropském parlamentu se bez větší pozornosti vedla zásadní legislativní bitva o budoucnost evropské krajiny, půdy a farmářů. Hrálo se nejenom o včele a motýle, ale i o naše zdraví. A samozřejmě také o obrovský balík evropských peněz.
Chtěla jsem dnes vynechat vlastní starosti a napsat příspěvek plný povzbuzení, ale nějak mi to nejde. Zatím. Ke skutečným východiskům se totiž potřebuji poctivě propracovat. Vždycky, když jsem se snažila sama sebe nějak obejít, vrátilo mě to zpátky tam, odkud jsem vyšla. Možná to máte někteří z vás podobně. Pokud se tedy chci hnout z místa, je důležité věnovat pozornost tomu, co mě skutečně tíží. Nebudu se tvářit jako supermanka, která levou zadní řídí město, řeší s dětmi domácí vyučování, s manželem chod domácnosti a k tomu ještě – nejspíš mezi třetí a čtvrtou ranní – funguje jako bezchybná spolupředsedkyně Zelených. Jsem racionální, jdu příkladem a povzbuzuji své okolí, ve skutečnosti ale cítím narůstající napětí uvnitř sebe i všude kolem.
Medičky a medici čtvrtých a pátých ročníků dostali od vlády nařízeno, aby se zapojili do práce v nemocnicích. V době pandemie je to rozumné opatření, navíc věřím, že to nebude jen vítaná pomoc pro naše zdravotnictví, ale i užitečná životní zkušenost pro mladé studentky a studenty lékařství. Ale ta forma… . Komunikace byla až armádně strohá (prostě vás povoláváme).
Volby do krajů jsou za námi a tak si dovolím krátké ohlédnutí ze své pozice spolupředsedkyně Strany zelených. Dopadli jsme jak sedláci u Chlumce nebo se Českem prohnala zelená vlna? Myslím, že ani jedno. Náš politický rybník se jen drobně, zeleně začeřil.