Už rok se snaží centrální banka napravit reputaci, kterou si zkazila svými intervencemi, ale stačí jeden měsíc a máme tu hned 3 velké a drahé přešlapy. Vedle netransparentního zvýšení úrokových sazeb tu máme už standardní nepřesnost v odhadu vývoje inflace. Velkým problémem se stává soudní rozhodnutí o neplatnosti odebrání licence záložně WPB.

A to mluvíme jen o posledním měsíci. Pochvalu si centrální banka rozhodně nezaslouží ani za gigantické stamiliardové ztráty, které jdou na vrub státního rozpočtu. A rozhodně si řada ekonomů nemyslí, že náhlá regulace hypoték je krok správným směrem, ve správnou chvíli a o správné síle. Ale zpět k posledním přehmatům.


1. Překvapivé zvýšení sazeb

Sám si nemyslím, že zvýšení repo-sazby je špatný krok. Osobně jsem ho ale očekával již před několika měsíci a za pravdu mi již dlouho dávají fundamentální faktory (nezaměstnanost, růst mezd, růst inflace, kurz koruny, nedostatek kapacit). Bohužel, komunikace banky a kroky centrálních bankéřů před červnovým zvýšením sazeb na 1 % byly zmatené a netransparentní. Výstupy centrální banky jsou již dlouho terčem kritiky analytiků a investorů na finančních trzích.

• Chybná komunikace: ještě v květnu hlasoval pro zvýšení sazeb jen jeden člen Rady, který navíc na hlasování v červnu chyběl. Ostatní radní mluvili o zvýšení sazeb až ke konci rou. A přesto náhle všech 6 zbylých členů hlasovalo pro zvýšení sazeb. Co se tak strašného stalo? Nic. Trochu oslabila koruna. Co, kdyby stejně posílila? To bychom se asi dočkali snížení sazeb? Asi není normální, že centrální banka otočí své myšlení o 180 stupňů. Americký FED velmi pečlivě komunikuje s finančními trhy a na své kroky všechny postupně připravuje, aby nezpůsobil nějakou náhlou reakci. Ne tak u nás. U nás se podívají na model a podle něho něco udělají. Nedej bože, aby se hýbal kurz koruny, to se pak modely rozvibrují a jedná se ze dne na den, což neukazuje na promyšlenou strategii banky.

• Čtení trendů a reakcí trhů: ať si kdo chce, co chce, říká, žádný krok centrální banky neovlivňuje ekonomiku přímo, ale skrze následné reakce finančních institucí. Příkladem může být aktuální zvýšení sazeb, které mělo zastavit oslabování koruny, ale ono zvýšení o 0,25 % je pro velké globální hráče naprosto bezvýznamné, protože se nyní soustředí na výprodej aktiv z nerozvinutých zemí a proto padají ceny akcií a kurzy měn Číny, Argentiny, Turecka apod. Stejně tak padá i kurz koruny, protože pro „City“ jsme malá země zabalená v balíku východoevropských států. Nic proti tomu nezmůže přání našich centrálních bankéřů, aby koruna začala posilovat. Proto po zvýšení sazby kurz koruny nezačal posilovat, jak psali někteří novináři, ale koruna vesele dál oslabovala až na 26,17 CZK/EUR z hodnoty 25,90 CZK/EUR.

• Pozdní reakce: Směr pohybu sazby je správný, ale načasování je tragické. Zvýšení sazby v době, kdy inflace již pravidelně překračuje 2 % a i normální lidi cítí růst cen benzínu, nájmů, cen elektriky a potravin, je pozdě. Na hromadu můžeme přidat ještě růst mezd o 8 %, rekordně nízkou nezaměstnanost atd. Sazby měly být výše již několik měsíců.


2. Chybné prognózy inflace, kurzu, čehokoliv

Již dlouhodobě kritizuji špatné vstupy pro tvorbu měnové politiky a následně chyby v rozhodování. Ale po všech těch letech, kdy centrální banka bojovala s realitou nesprávnými prostředky. Ať už to byly nepřesné prognózy inflace či grandiózní intervence s problémovým načasováním jejich ukončení, se stejné chyby opakují i dnes. Opravdu není ukázkou geniální expertízy, aby odhad inflace na příští čtvrtletí ustřelil centrální bance o více jak půl procenta.

Nebo se Vám zdá následující graf či prezentovaná čísla nějak přesvědčivá. Aktuální inflace za červen je na úrovni 2,6 % a odhad ČNB byl 1,9 %! Nepřál bych si, aby mi někdo podle těchto údajů určoval měnovou politiku resp. sazby úvěrů, hypoték a ovlivňoval svévolně kurz. Vždyť přesnost odhadu je sotva v 30% intervalu spolehlivosti tj. že byl odhad velice špatný a jen v 30 % případů se ČNB mohla netrefit.


Zdroj: ČNB situační zpráva 27. června 2018.

Je pro zajímavost. Modely ČNB očekávaly v současnosti na více jak 90 % kurz koruny hluboko pod 25,90 CZK/EUR a ani tady se netrefily. Lpění na modelech bohužel ignoruje skutečné chování trhů a ekonomiky, které se neřídí sterilním světem čísel.


3. Problém s odebráním licence záložně WPB

Velice závažným problémem centrální banky, který přichází překvapivě zvenčí, ale o to více centrálním bankéřům způsobí problémy, je soudní rozhodnutí, které smetlo verdikt ČNB o odebrání licence záložně WPB. Čistě z ekonomického hlediska se mi zdá podivné, že někdo (soud), kdo nemá takové expertní znalosti, zvrátí rozhodnutí hlavního regulatorního orgánu. Bohužel stalo se a bojím se, že to může mít pro výkon dohledu a regulace ze strany ČNB veliký a hlavně negativní dopad.

Ať už byl verdikt soudu dán nekvalitním zdůvodněním či špatnou komunikací centrální banky můžeme se jen domýšlet, jaké budou dlouhodobé důsledky a že nebudou rozhodně pozitivní a dopadnou negativně na nás všechny.

• Vedení záložny může zažalovat ČNB resp. ČR o ušlé výnosy a dodatečné náklady, což může jít do desítek miliard korun. Chápu, že podobně jako u intervencí může ČNB říci, že to je pro ni jen účetní položka, ale opět je to zprostředkovaně zářez do rozpočtu a zisk někoho dalšího. Zkuste vyčíslit, co asi znamená, když středně velké bance někdo ze dne na den zakáže podnikat a nasadí si do ní vlastní lidi. Uf.

• Veškerý dohled a kontrola bank a finančních institucí se stane pro ČNB noční můrou. Co kdyby se podobná situace znova opakovala. Kontroloři půjdou příště čistě po formalitách a komplikované případy, které by mohly způsobit sebemenší polemiku nebo možnost několika různých pohledů, raději nechají být.

• Výsledkem nemůže být nic jiného než zhoršení kvality dohledu. Jeden příklad za všechny: dohled najde smlouvu, která evidentně slouží k vyvádění prostředků z banky a směřuje instituci ke krachu, ale dokud nedojde ke krachu instituce, tak stále někdo může namítnout, že smlouva je důležitá, že nese synergické efekty, že bez ní by celý proces nefungoval. Dohled nemá šanci vyhrát.


Centrální banka má tedy za sebou těžký měsíc a na prázdniny starostí až nad hlavu a určitě o WPB, devizových rezervách, hypotékách a posilování koruny ještě uslyšíme a nebude to veselé a nebude to pro nás zadarmo.