Zneužívání dávek jako téma je zpět: chtějí to voliči slyšet?
V ČR byla nezaměstnanost ve 4. Čtvrtletí roku 2022: 2,2 %, nejnižší v EU. Někteří pravicově zaměření účastníci veřejné debaty dokonce soudí, že by ekonomice prospěl nárůst nezaměstnanosti, která je nezdravě nízká a nevytváří dostatečný tlak na zaměstnance.
Je určitě správné, že tento názor nezastává i ministr rezortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Hovoří naopak o tom, že někteří lidé, kteří by mohli, nepracují. Také, že dochází ke zneužívání sociálních dávek a o potřebě posílení kontrol. Je toto stanovisko výsledkem analytické a koncepční úvahy, nebo spíše reaguje na poptávku voličů? Politický marketing?
Nepřísluší mi soudit motivy politických kroků a cíl plné zaměstnanosti je nepochybně legitimní. Jistě ale lze hledat i jiné cesty k dosažení tohoto cíle, než zpřísnění kontrol nebo kritérií nároku na sociální dávky.
Je pravda, že někteří lidé nejsou schopni dostát požadavkům pracovního trhu. Často to může souviset s tím, že nemají střechu nad hlavou, nebo bydlí ve velmi nestabilním bydlení na ubytovně. I když to, že například klienti azylového domu chodí do zaměstnání, není nic neobvyklého. Každopádně řešení problematiky nejistého bydlení, nebo přímo bezdomovectví, formou sociálního či dostupného bydlení, by mohlo pozitivně ovlivnit i zaměstnanost.
Že někteří lidé raději holdují alkoholu a drogám, než že by hledali řádné zaměstnání? Dobře, ale sankční vyřazení z Úřadu práce je bude motivovat ke změně života a hledání práce? Pravděpodobně ne a peníze a alkohol si obstarají jiným způsobem.
Každopádně nejzásadnější dopad by na snížení nezaměstnanosti mohla mít změna pravidel oddlužení, která by více motivovala dlužníky řešit dluhy tímto způsobem a snížila práh vstupu do oddlužení. Máme asi 400 tisíc předlužených lidí a vloni bylo schváleno jen přibližně 20 tisíc insolvenčních návrhů. Možnost dostat se z dluhové pasti by byla jistě větší motivace pro získání legálního zaměstnání než hrozba odejmutí dávek.
Kdyby dokázala naše sociální politika účinněji řešit předlužení a bytovou nouzi obyvatel, nelze pochybovat o tom, že by došlo k redukci už tak velmi nízké nezaměstnanosti. Obávám se, že zpřísnění dávek nic takového nepřinese a v důsledku možná nepřinese ani očekávané finanční úspory (pobyt ve vězení je násobně dražší než výplata sociálních dávek).
Je určitě správné, že tento názor nezastává i ministr rezortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Hovoří naopak o tom, že někteří lidé, kteří by mohli, nepracují. Také, že dochází ke zneužívání sociálních dávek a o potřebě posílení kontrol. Je toto stanovisko výsledkem analytické a koncepční úvahy, nebo spíše reaguje na poptávku voličů? Politický marketing?
Nepřísluší mi soudit motivy politických kroků a cíl plné zaměstnanosti je nepochybně legitimní. Jistě ale lze hledat i jiné cesty k dosažení tohoto cíle, než zpřísnění kontrol nebo kritérií nároku na sociální dávky.
Je pravda, že někteří lidé nejsou schopni dostát požadavkům pracovního trhu. Často to může souviset s tím, že nemají střechu nad hlavou, nebo bydlí ve velmi nestabilním bydlení na ubytovně. I když to, že například klienti azylového domu chodí do zaměstnání, není nic neobvyklého. Každopádně řešení problematiky nejistého bydlení, nebo přímo bezdomovectví, formou sociálního či dostupného bydlení, by mohlo pozitivně ovlivnit i zaměstnanost.
Že někteří lidé raději holdují alkoholu a drogám, než že by hledali řádné zaměstnání? Dobře, ale sankční vyřazení z Úřadu práce je bude motivovat ke změně života a hledání práce? Pravděpodobně ne a peníze a alkohol si obstarají jiným způsobem.
Každopádně nejzásadnější dopad by na snížení nezaměstnanosti mohla mít změna pravidel oddlužení, která by více motivovala dlužníky řešit dluhy tímto způsobem a snížila práh vstupu do oddlužení. Máme asi 400 tisíc předlužených lidí a vloni bylo schváleno jen přibližně 20 tisíc insolvenčních návrhů. Možnost dostat se z dluhové pasti by byla jistě větší motivace pro získání legálního zaměstnání než hrozba odejmutí dávek.
Kdyby dokázala naše sociální politika účinněji řešit předlužení a bytovou nouzi obyvatel, nelze pochybovat o tom, že by došlo k redukci už tak velmi nízké nezaměstnanosti. Obávám se, že zpřísnění dávek nic takového nepřinese a v důsledku možná nepřinese ani očekávané finanční úspory (pobyt ve vězení je násobně dražší než výplata sociálních dávek).