Tradice rovnostářství je snad ústředním prvkem české společenské kultury. Současně ale stojí v sousedství docela silné extravertnosti a soutěživosti. To na jedné straně dělá z Česka do jisté míry ambivalentní společnost, na druhé ale docela podobnou té americké. Zkrátka, jste rovnostářští, ukecaní, bezprostřední (i když často iracionálně stydliví před cizím) a berete vše s humorem, současně ale i velice soutěživí, ctižádostiví a "exhibicionističtí" (často jde spíš o soutěživost ve vytváření dojmu než o skutečnou podstatu).
Když Armstrong zvítězil sedm krát za sebou na Tour de France, lidé v jeho příběhu viděli obrovskou píli, talent, odhodlání a mnozí i skvělé plíce. Tehdy na Eurosportu cyklističtí odborníci vysvětlovali, že podle nějakých měření dovedou ty jeho mnohem lépe okysličovat krev než běžné plíce (a svaly následně tento kyslík efektivněji využívat). To se ještě nevědělo, že Armstrong byl okysličen spíš "bonusovou" dávkou vlastních, předtím uskladněných červených krvinek, prostřednictvím EPO.
Když zavřete ovci do místnosti sousedící s prostorem, ve kterém je vlk, ovce začne navzdory fyzickému bezpečí pociťovat stres. Ten jí v delší době zabrání jíst a spát, až nakonec ovce, jako kdyby z vlastní vůle, apaticky umírá. Tento princip funguje podle psychologů i na běžném pracovišti, jen za ovci si dosaďte normálního pracovníka a za vlka sadistickou osobnost. Vzpomněl jsem si na to i teď, když jeden bývalý pracovník prezidentské kanceláře někde říkal, že vždy, když se měl Havel ještě jako prezident sejít s předsedou vlády Klausem, od rána mu bylo blbě a úzkostně…