Robotizace sama o sobě práci lidem převážně asi vezme. Celkově, tedy v dlouhém období, by kvůli robotům nezaměstnanost stoupnout nemusela. Jako obvykle bude ovšem záležet i na našich vládách a dalších institucích.

Robotizace sama o sobě může počet pracovních míst v čistém vyjádření snížit, jestliže počet zaniklých míst bude větší než počet nových míst, která díky ní vzniknou. Poměr zaniklých a nově vytvořených míst bude hodně záležet na konkrétním oboru.
Bez ohledu na okamžitý čistý dopad samotné robotizace se však v delším období můžeme spoléhat na fungování základních pravidel nabídky a poptávky. Pokud majitelé firem ušetří na lidské práci, měli by být tlačeni konkurencí ve svém oboru ke snížení cen své produkce. Jejich klienti tak budou mít více peněz na utrácení v jiných oborech, kde by tak měla zaměstnanost narůst. Můžeme si pomoci daty: přestože automatizace je heslem posledních desetiletí v celém vyspělém světě, míra zaměstnanosti v tomto světě podle dat dostupných od poloviny minulého století spíše narůstá.
Popsaný proces bude tím hladší, čím lépe budou splněny dvě základní podmínky: konkurenční prostředí v ekonomice a mobilita pracovní síly ve smyslu oborovém a v případě potřeby i geografickém. A odtud plynou jasné domácí úkoly pro stát: hlídat dodržování pravidel hospodářské soutěže, posilovat pružnost vzdělávacího a rekvalifikační systému a zlepšovat dopravní i komunikační infrastrukturu.
Pokud trend robotizace dlouhodobě vezme nám lidem práci, nebude to chyba jeho, ale naše.

(původně vyšlo v LN)