Prezident Miloš Zeman prý nedávno řekl, že na serveru Seznam pracují jen samí neúspěšní novináři. Například Janka Kroupu nazval podvodníkem. Je neuvěřitelné, že několikrát soudně usvědčený lhář Miloš Zeman má v sobě tolik drzosti, že označuje ty nebo ony novináře za neúspěšné, nebo dokonce za odpadkový koš české žurnalistiky, a podobně. Já osobně sice se závěry, například Janka Kroupy, v té či oné kauze také nesouhlasím, ale to ještě neznamená, že bych měl jeho prací pohrdat a skandalizovat ji.
Vztahy mezi prezidentem Milošem Zemanem a větší částí členů ČSSD jsou slušně řečeno zvláštní. Podobají se fascinaci velkého davu lidí jakousi zvláštní kobrou, která tento dav lidí systematicky ničí, ale současně fascinuje svým vlivem. Tento dav se mu zřejmě rád podrobuje. A současně není to poprvé v dějinách, kdy se něco takového děje.
Jméno Janek se v českých pohádkách vyskytuje poměrně často. V posledních letech známe toto jméno pravděpodobně nejčastěji jako první jméno velice snaživého a poněkud zbrklého a unáhleného mladého čerta v pohádce „S čerty nejsou žerty“. Původní námět vytvořila v pohádce „Čertův švagr“ již Božena Němcová. V pohádce, o které chci psát vystupují Jankové hned dva. Jeden z nich se jmenuje Jan (tedy také Janek) Hamáček a druhý z nich Janek Kroupa. Každý z nich vypráví příběh této pohádky poněkud jinak.
Není to tak dlouho, kdy český nepochybně velice nadaný básník a zpěvák Jarek Nohavica převzal vysoké ruské státní vyznamenání přímo z rukou Vladimíra Putina, který si již vydobyl pověst vrchního ruského zabijáka. Mezitím se odehrál pokus zavraždit přímo na ruském území právníka Alexeje Navalného. Kritický posluchač by čekal, že se Karel Šíp zeptá nositele tak vysokého ruského vyznamenání, jak je možné, že se Alexeje Navalného nezastane. Jak je možné, že byl právník Navalný po návratu do Ruska na základě zcela jasně vykonstruovaného obvinění uvržen do vězení, kde se mu nedostává řádné zdravotní péče?