Česká vláda a černý trh
V minulých dnech jsme se dozvěděli z úst nejpovolanějších (tj. ministerských), že černý trh, například s nelegálním alkoholem není možné vůbec ohlídat. Je prostě třeba čekat, až nastane nějaká těžko předvídatelná katastrofa a teprve potom je možné zasáhnout. Černý trh je prostě černý trh a tak to chodí všade ve světě. A vůbec, že odpovědné české orgány nemohly učinit vůbec nic více, než učinily.
Ve světle poslední tiskové konference výrobců a dovozců alkoholu a českých potravinářů, kteří chtějí být považováni za seriozní partnery veřejnosti, to tak ale nevypadá. Oceňují sice současné kroky vlády, ale zdůraznili, že ještě více jim záleží na těch krocích, které by podle nich měly být teprve učiněny, ale dosud učiněny nebyly, aby se současná situace již nikdy nemohla opakovat.
Mezi těmito kroky jmenují jako jeden z hlavních zavedení registračních pokladen. Těm, kteří mají slabou paměť, připomínám, že u nás byl zákon o registračních pokladnách již přijat. Topolánkova vláda se však zasloužila o to, aby jeho dodržování bylo jen dobrovolné. Tím ale otevřela všem podvodníkům a černému trhu jako celku dveře dokořán. Jestliže nyní pan ministr Kalousek říká, že nemohl dělat více, než dělal, právě registrační pokladny ho usvědčují z toho, že se mýlí. Vždyť právě on musel předkládat novelu zákona, která z již existujících registračních pokladen, za jehož porušení hrozila až půlmilionová sankce, učinila něco zcela zbytečného. Tím, že umožnila jejich dobrovolné používání.
Jak to dělají jinde ve světě, například na Slovensku? Prodejci musejí mít na každý typ alkoholu jeden stálý, seriozní a tedy jednoduše identifikovatelný zdroj. Tam, kde se alkohol rozlévá, nesmí být od každého prodávaného druhu otevřena více, než jedna láhev současně a konečně prodej může probíhat výhradně přes registrační pokladnu. Seriozní výrobci a dovozci alkoholu u nás již pochopili proč, i když to pro ně znamená výrazné finanční zatížení. Vědí totiž, že kdyby se něco podobného jako v současnosti ještě někdy opakovalo, mohli by své produkční firmy pravděpodobně zavřít, bez ohledu na to, že tuto kalamitu nezpůsobili. Pochopí tuto jednoducho logiku i výrazně ideologicky zatížení ministři současné vlády a zvláště pan ministr Kalousek, který přece nikdy nic nezavinil a nikdy za nic nemůže, stejně tak jako jeho spolupracovníci? Zákon o registračních pokladnách totiž vždy prosazovali a v minulosti také prosadili jeho političtí protivníci z řad ČSSD. Na tom by snad ale v tuto chvíli mělo záležet ze všeho nejméně.
Ve světle poslední tiskové konference výrobců a dovozců alkoholu a českých potravinářů, kteří chtějí být považováni za seriozní partnery veřejnosti, to tak ale nevypadá. Oceňují sice současné kroky vlády, ale zdůraznili, že ještě více jim záleží na těch krocích, které by podle nich měly být teprve učiněny, ale dosud učiněny nebyly, aby se současná situace již nikdy nemohla opakovat.
Mezi těmito kroky jmenují jako jeden z hlavních zavedení registračních pokladen. Těm, kteří mají slabou paměť, připomínám, že u nás byl zákon o registračních pokladnách již přijat. Topolánkova vláda se však zasloužila o to, aby jeho dodržování bylo jen dobrovolné. Tím ale otevřela všem podvodníkům a černému trhu jako celku dveře dokořán. Jestliže nyní pan ministr Kalousek říká, že nemohl dělat více, než dělal, právě registrační pokladny ho usvědčují z toho, že se mýlí. Vždyť právě on musel předkládat novelu zákona, která z již existujících registračních pokladen, za jehož porušení hrozila až půlmilionová sankce, učinila něco zcela zbytečného. Tím, že umožnila jejich dobrovolné používání.
Jak to dělají jinde ve světě, například na Slovensku? Prodejci musejí mít na každý typ alkoholu jeden stálý, seriozní a tedy jednoduše identifikovatelný zdroj. Tam, kde se alkohol rozlévá, nesmí být od každého prodávaného druhu otevřena více, než jedna láhev současně a konečně prodej může probíhat výhradně přes registrační pokladnu. Seriozní výrobci a dovozci alkoholu u nás již pochopili proč, i když to pro ně znamená výrazné finanční zatížení. Vědí totiž, že kdyby se něco podobného jako v současnosti ještě někdy opakovalo, mohli by své produkční firmy pravděpodobně zavřít, bez ohledu na to, že tuto kalamitu nezpůsobili. Pochopí tuto jednoducho logiku i výrazně ideologicky zatížení ministři současné vlády a zvláště pan ministr Kalousek, který přece nikdy nic nezavinil a nikdy za nic nemůže, stejně tak jako jeho spolupracovníci? Zákon o registračních pokladnách totiž vždy prosazovali a v minulosti také prosadili jeho političtí protivníci z řad ČSSD. Na tom by snad ale v tuto chvíli mělo záležet ze všeho nejméně.