Politická budoucnost Andreje Babiše
Současný předseda hnutí ANO 2011 a stále ještě ministr financí současné vlády ČR a její současný první místopředseda vystupuje takovým způsobem, který jasně svědčí o tom, že si vůbec neuvědomuje nové skutečnosti, které se jeho přičiněním vytvořily na politické scéně České republiky. To, co se v poslední době veřejnost o podnikatelských aktivitách Andreje Babiše dozvěděla zcela znemožňuje, aby mohl být tento člověk napříště členem jakékoli koaliční vlády, která v této zemi v budoucnosti vznikne, a to bez ohledu na to, jakých výsledků ve volbách dosáhne hnutí ANO 2011.
Andrej Babiš má zcela jistě právo kandidovat a být zvolen za své politické uskupení do Parlamentu ČR. To ale neznamená, že i kdyby se hnutí ANO 2011 umístilo na prvním místě ve volbách a současný prezident Miloš Zeman pověřil jejího předsedu Andreje Babiše sestavením nové vlády, což by asi rád udělal, musel by nově pověřený předseda mít v sestavování koaliční vlády úspěch. K tomu, aby úspěch měl, musí mít u ostatních politických sil důvěru. A důvěryhodnost je něco, co Andrej Babiš zcela jistě úplně ztratil.
Jestliže je možné věřit některým jiným osobám, které jeho předseda pro tzv. hnutí ANO 2011 získal, aby tím posílil svou vlastní důvěryhodnost, on sám se zcela svým chováním i tím, co vychází na veřejnost z jeho podnikatelské minulosti zcela zpronevěřil. Jeho kolegové a příznivci omlouvají jeho chování například rčením: „Náš pan předseda má někdy trochu emotivnější slovník, my už jsme si na to zvykli.“
Ale to je opravdu škoda. Protože ona „emotivnost“ je téměř nepříčetná sprostota, kterou Andrej Babiš projevuje vůči každému, o kom se domnívá, že poškozuje jeho oprávněné a nezadatelné zájmy. A přitom vstupoval do politiky s deklarovanou snahou zlepšit českou politickou kulturu. Jednoduše řečeno: s Andrejem Babišem nemůže nikdo vstoupit do koaliční vlády, jestliže nechce upadnout v podezření, že přijímá stejné politické a obchodní praktiky jako on. Jiná věc je samotné hnutí ANO 2011. Ministři za hnutí ANO 2011 (v případě, že se dobře uplatní ve volbách), mohou být členy jakékoli úspěšné koaliční vlády. Nikoli však Andrej Babiš, a to zřejmě současný předseda hnutí ANO 2011 ještě nepochopil. Zdá se, že tento postoj veřejnosti k Andreji Babišovi potvrzují i nejnovější výzkumy veřejného mínění.
Andrej Babiš si dělá marné naděje, že když hnutí ANO 2011 zvítězí ve volbách, stane se on sám předsedou vlády. Nestane. A nestane se ani ministrem financí. Protože už ho nikdo nikdy nebude v žádné vládě chtít. Na to musí tzv. hnutí ANO 2011 přistoupit, ať se mu to líbí nebo ne. A nyní ještě několik slov k lidem, kteří patří do skupiny předních osobnosti hnutí ANO 2011.
Je skutečně neuvěřitelné, jak jednotným hlasem tito lidé mluví. Všichni, o tom, že Andreji Babišovi ostatní, tzv. standardní (tj. tradiční) strany ubližují. A je to proto, že on chtěl konečně něco jiného. Zatímco ony (tj. ty tradiční strany) jsou zkorumpované. Andrej Babiš přináší konečně nápravu. A oni (tedy členové hnutí ANO 2011) se k němu přidali právě proto, že mu v tomto díle chtějí ze všech sil pomoci.
Tak trochu mi to připomíná onu pro komunistickou éru nadšenou generaci, která po hrůzách druhé světové války toužila vybudovat lepší svět a vsadila na moudrého Stalina a Gottwalda a jednotlivé i velice výrazné osobnosti této generace nemohly pochopit, že ani Stalin, ani Gottwald nepřinášejí nic nového, ale jsou jen těmi nejvychytralejšími představiteli starého světa. Právě tak, jako Andrej Babiš.
A to Andrej Babiš nemá žádné donucovací prostředky, aby ty, kteří se „odchýlí od správné cesty“ přinutil k poslušnosti, jako měl komunistický režim. A přesto. Jaký jednohlas! Ministr životního prostředí a pravděpodobný příští první místopředseda vlády za hnutí ANO 2011 například říká: „Když si to bude pan Babiš přát, tak já v té vládě teda zůstanu, ale moc komfortně se cítit nebudu.“ (Tím myslí: „Když si to bude pan Babiš přát, tak já v té vládě teda zůstanu (i po jeho odchodu z vlády), ale moc komfortně se cítit nebudu.“)
Položme si otázku, proč se pan budoucí první místopředseda vlády nebude cítit tak úplně ve své kůži. Zřejmě proto, že hlavní mozek jejich hnutí, bez kterého ani list nepadne ze stromu, ani vlas z hlavy, najednou nebude na dosah. Členové vlády budou muset rozhodovat nikoli podle jediného neomylného rozumu, ale jen a jen na základě svého vlastního a omylného pohledu na věc.
Zdá se, že jen lidé kolem europoslance Pavla Teličky si uchovali nezávislost a kritický rozum, ale nerad bych to zakřiknul. Představme si jen na chvíli, jaký by asi čekal tuto zemi osud, kdyby se stal předsedou vlády Andrej Babiš. Předseda nově vzniklé vlády České republiky by v takovém případě byl nepřítelem evropské integrace, stejně tak je nepřítelem přejetí eura.
Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron je ale přesvědčen, že se Evropa integrovat musí a jako základní integrační prvek vidí měnu euro. Jaký osud by nás asi čekal s premiérem a ministrem financí, který je nepřítelem přijetí evropské měny? Stali bychom se zcela druhořadou evropskou zemí. Zcela jistě bychom začali zaostávat i za Slovenskem (odkud pochází Andrej Babiš), protože Slovensko euro již delší dobu používá.
Zdá se, že mladší generace českých občanů konečně dostává rozum a ví, že musí jít volit. Volba nemusí být vždy podle mých představ. Lidé mají své chyby, proto jsou lidmi. Jestliže ale někdo o sobě tvrdí, že právě on ví, jak dosáhnout kvalitní změny stavu našich poměrů, je třeba ho posuzovat přísněji než všechny ostatní. Především bych rád věděl, jestli je to lepší člověk a také, jak se choval ke svým bližním v minulosti.
O Andreji Babišovi již víme, že v obou případech selhal. Lepším člověkem určitě není. Sprostějším, to ano, ale nikoli lepším. A o tom, jak se choval ke svým bližním v minulosti vypovídá například onen zemědělec, který dokládá, jak mu nechal Andrej Babiš spálit pole chemickými látkami. A to není jediný případ. Doporučil bych ale voličům dát pozor i na lidi, kteří kandidují za ANO 2011. Je sice pravda, že ostatní politické strany a jejich kandidáti v minulosti mnohokrát selhali, to však neznamená, že kandidáti za hnutí ANO 2011 budou o něco lepší. Může to být dokonce i naopak, protože na rozdíl od ostatních politických stran v hnutí ANO 2011 nevládnou demokratické poměry. Zde rozhoduje vůle jediného člověka, Andreje Babiše. V ostatních politických stranách může být různý stranický šlendriján, ale tyto politické strany zcela jistě nejsou vlastnictvím jediného člověka.
Znovu opakuji: politické poměry u nás budou jen tak dobré, jak dobří budeme my sami. Nevěřte politickým spasitelům, ať už se jmenují Andrej Babiš, nebo jinak. Nabízejí vám rychlou změnu, pokud možno ze dne na den, ta je ale neuskutečnitelná. A hlavně, nevyhýbejte se odpovědnosti a jděte volit. Když se volbám vyhnete, nemůžete se divit, že budou osud této země i napříště určovat lidé jako Andrej Babiš, nebo Miloš Zeman.
Andrej Babiš má zcela jistě právo kandidovat a být zvolen za své politické uskupení do Parlamentu ČR. To ale neznamená, že i kdyby se hnutí ANO 2011 umístilo na prvním místě ve volbách a současný prezident Miloš Zeman pověřil jejího předsedu Andreje Babiše sestavením nové vlády, což by asi rád udělal, musel by nově pověřený předseda mít v sestavování koaliční vlády úspěch. K tomu, aby úspěch měl, musí mít u ostatních politických sil důvěru. A důvěryhodnost je něco, co Andrej Babiš zcela jistě úplně ztratil.
Jestliže je možné věřit některým jiným osobám, které jeho předseda pro tzv. hnutí ANO 2011 získal, aby tím posílil svou vlastní důvěryhodnost, on sám se zcela svým chováním i tím, co vychází na veřejnost z jeho podnikatelské minulosti zcela zpronevěřil. Jeho kolegové a příznivci omlouvají jeho chování například rčením: „Náš pan předseda má někdy trochu emotivnější slovník, my už jsme si na to zvykli.“
Ale to je opravdu škoda. Protože ona „emotivnost“ je téměř nepříčetná sprostota, kterou Andrej Babiš projevuje vůči každému, o kom se domnívá, že poškozuje jeho oprávněné a nezadatelné zájmy. A přitom vstupoval do politiky s deklarovanou snahou zlepšit českou politickou kulturu. Jednoduše řečeno: s Andrejem Babišem nemůže nikdo vstoupit do koaliční vlády, jestliže nechce upadnout v podezření, že přijímá stejné politické a obchodní praktiky jako on. Jiná věc je samotné hnutí ANO 2011. Ministři za hnutí ANO 2011 (v případě, že se dobře uplatní ve volbách), mohou být členy jakékoli úspěšné koaliční vlády. Nikoli však Andrej Babiš, a to zřejmě současný předseda hnutí ANO 2011 ještě nepochopil. Zdá se, že tento postoj veřejnosti k Andreji Babišovi potvrzují i nejnovější výzkumy veřejného mínění.
Andrej Babiš si dělá marné naděje, že když hnutí ANO 2011 zvítězí ve volbách, stane se on sám předsedou vlády. Nestane. A nestane se ani ministrem financí. Protože už ho nikdo nikdy nebude v žádné vládě chtít. Na to musí tzv. hnutí ANO 2011 přistoupit, ať se mu to líbí nebo ne. A nyní ještě několik slov k lidem, kteří patří do skupiny předních osobnosti hnutí ANO 2011.
Je skutečně neuvěřitelné, jak jednotným hlasem tito lidé mluví. Všichni, o tom, že Andreji Babišovi ostatní, tzv. standardní (tj. tradiční) strany ubližují. A je to proto, že on chtěl konečně něco jiného. Zatímco ony (tj. ty tradiční strany) jsou zkorumpované. Andrej Babiš přináší konečně nápravu. A oni (tedy členové hnutí ANO 2011) se k němu přidali právě proto, že mu v tomto díle chtějí ze všech sil pomoci.
Tak trochu mi to připomíná onu pro komunistickou éru nadšenou generaci, která po hrůzách druhé světové války toužila vybudovat lepší svět a vsadila na moudrého Stalina a Gottwalda a jednotlivé i velice výrazné osobnosti této generace nemohly pochopit, že ani Stalin, ani Gottwald nepřinášejí nic nového, ale jsou jen těmi nejvychytralejšími představiteli starého světa. Právě tak, jako Andrej Babiš.
A to Andrej Babiš nemá žádné donucovací prostředky, aby ty, kteří se „odchýlí od správné cesty“ přinutil k poslušnosti, jako měl komunistický režim. A přesto. Jaký jednohlas! Ministr životního prostředí a pravděpodobný příští první místopředseda vlády za hnutí ANO 2011 například říká: „Když si to bude pan Babiš přát, tak já v té vládě teda zůstanu, ale moc komfortně se cítit nebudu.“ (Tím myslí: „Když si to bude pan Babiš přát, tak já v té vládě teda zůstanu (i po jeho odchodu z vlády), ale moc komfortně se cítit nebudu.“)
Položme si otázku, proč se pan budoucí první místopředseda vlády nebude cítit tak úplně ve své kůži. Zřejmě proto, že hlavní mozek jejich hnutí, bez kterého ani list nepadne ze stromu, ani vlas z hlavy, najednou nebude na dosah. Členové vlády budou muset rozhodovat nikoli podle jediného neomylného rozumu, ale jen a jen na základě svého vlastního a omylného pohledu na věc.
Zdá se, že jen lidé kolem europoslance Pavla Teličky si uchovali nezávislost a kritický rozum, ale nerad bych to zakřiknul. Představme si jen na chvíli, jaký by asi čekal tuto zemi osud, kdyby se stal předsedou vlády Andrej Babiš. Předseda nově vzniklé vlády České republiky by v takovém případě byl nepřítelem evropské integrace, stejně tak je nepřítelem přejetí eura.
Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron je ale přesvědčen, že se Evropa integrovat musí a jako základní integrační prvek vidí měnu euro. Jaký osud by nás asi čekal s premiérem a ministrem financí, který je nepřítelem přijetí evropské měny? Stali bychom se zcela druhořadou evropskou zemí. Zcela jistě bychom začali zaostávat i za Slovenskem (odkud pochází Andrej Babiš), protože Slovensko euro již delší dobu používá.
Zdá se, že mladší generace českých občanů konečně dostává rozum a ví, že musí jít volit. Volba nemusí být vždy podle mých představ. Lidé mají své chyby, proto jsou lidmi. Jestliže ale někdo o sobě tvrdí, že právě on ví, jak dosáhnout kvalitní změny stavu našich poměrů, je třeba ho posuzovat přísněji než všechny ostatní. Především bych rád věděl, jestli je to lepší člověk a také, jak se choval ke svým bližním v minulosti.
O Andreji Babišovi již víme, že v obou případech selhal. Lepším člověkem určitě není. Sprostějším, to ano, ale nikoli lepším. A o tom, jak se choval ke svým bližním v minulosti vypovídá například onen zemědělec, který dokládá, jak mu nechal Andrej Babiš spálit pole chemickými látkami. A to není jediný případ. Doporučil bych ale voličům dát pozor i na lidi, kteří kandidují za ANO 2011. Je sice pravda, že ostatní politické strany a jejich kandidáti v minulosti mnohokrát selhali, to však neznamená, že kandidáti za hnutí ANO 2011 budou o něco lepší. Může to být dokonce i naopak, protože na rozdíl od ostatních politických stran v hnutí ANO 2011 nevládnou demokratické poměry. Zde rozhoduje vůle jediného člověka, Andreje Babiše. V ostatních politických stranách může být různý stranický šlendriján, ale tyto politické strany zcela jistě nejsou vlastnictvím jediného člověka.
Znovu opakuji: politické poměry u nás budou jen tak dobré, jak dobří budeme my sami. Nevěřte politickým spasitelům, ať už se jmenují Andrej Babiš, nebo jinak. Nabízejí vám rychlou změnu, pokud možno ze dne na den, ta je ale neuskutečnitelná. A hlavně, nevyhýbejte se odpovědnosti a jděte volit. Když se volbám vyhnete, nemůžete se divit, že budou osud této země i napříště určovat lidé jako Andrej Babiš, nebo Miloš Zeman.