Čemu se občané nestačí divit? Především je zde řada tvrzení prezidenta Miloše Zemana, že předsedovi vlády Andreji Babišovi za žádných okolností neudělí milost, už proto ne, že by se tím zesměšnil. Je přece jasné, že se premiér z nařčení, kterého jej jeho političtí nepřátelé neprávem a zlovolně obviňují může obhájit snadno sám.

Poslední prohlášení pana prezidenta ale zní, že kdyby do tohoto případu chtěl přece jenom někdo „vrtat“, je samozřejmě myšlen nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, a chtěl dokonce zvrátit rozhodnutí svých podřízených, kteří konstatovali, že se premiér ČR žádného trestného činu nedopustil, využil by prezident svého práva a milost by všem obviněným v případě „Čapí hnízdo“ udělil.

Tento názorový veletoč však vyvolal všeobecné pobouření, a to dokonce i v právnických kruzích, které obvinily prezidenta a premiéra z narušování principů právního státu. Prezidentskou milost by totiž musel spolupodepsat (tj. kontrasignovat buď sám premiér, nebo jím pověřený člen vlády). Problém je ale v tom, že se trestní causa týká samotného premiéra.

Proto premiér rychle zveřejnil tvrzení, že by něco takového jako prezidentskou milost nikdy nepřijal a že už to tvrdil dříve. Omyl. Nikdy dříve nic takového premiér české vlády netvrdil. Naopak, dělal všechno možné i nemožné pro to, aby mu v případě, že bude v cause „Čapí hnízdo“ obžalován prezident milost udělil. Je však dost možné, že nakonec mu to stejně nebude nic platné. Sám sebe vmanévroval do situace, ze které není jiné východisko než čestné. Jestliže na něj nebude ochoten přistoupit, není mu pomoci.