Vnitřní bolest tak velká, že ji přehluší jen řezná rána na vlastním těle

Více »

J. Borovička: Fond obnovy a budoucnost evropské fiskální politiky

Členské státy Evropské unie se po dlouhém jednání dohodly na kompromisní podobě Fondu obnovy, který navyšuje výdaje Evropské unie ve víceletém rozpočtovém rámci pro roky 2021-2027. Plán byl nakonec dohodnut tak, aby ho představitelé většiny členských zemí včetně Česka mohli svým voličům popsat jako malé národní vítězství. Z celoevropského hlediska jsou však důležitější dvě věci: jakým způsobem byl plán Fondu obnovy schválen a co domluveno nebylo.

Více »

T. Kindl: Vychovávání na silnice nepatří. Na rozdíl od cyklistů

Odborná i laická veřejnost v poslední době diskutuje o návrhu na definování bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty nejméně 1,5 m. V pondělí 13. 7. 2020 návrh projednala vláda a schválila neutrální stanovisko. Ačkoli je návrh teprve na začátku legislativního procesu, stanovisko vlády znamená klíčový úspěch, který může kultivovat vztahy mezi chodci, cyklisty a motoristy.

Více »

Koronavirus na cestách. Ošetření je pro Čechy v Evropě obvykle zdarma, test ne

Začalo období dovolených a část Čechů vyjíždí do zahraničí, byť v o dost menších počtech než v předchozích letech. Důvod poklesu je nasnadě – obavy z komplikací a omezení kvůli ochranným opatřením, nebo i obavy z nemoci samotné. Co se tedy stane, pokud budou mít podezření na nákazu covid-19, nebo opravdu onemocní? Kartička české zdravotní pojišťovny pomůže dostat stejnou péči jako domácí, platbu za testování či náklady spojené s karanténou ale bude nutné hradit.

Více »

"Zkrachovat" mohou i domácnosti. Chce-li vláda zachránit ekonomiku, musí pomoci v první řadě jim

Českou ekonomiky pravděpodobně čeká horký podzim. Zpracovatelský průmysl reportuje pokles zakázek v desítkách procent a zdá se, že na rozdíl od minulé finanční krize, kde českým firmám do značné míry pomohlo německé „šrotovné“, si budeme muset tentokrát pomoci sami. Poptávka ze zahraničí ani turistický ruch se zatím příliš nehýbe.

Více »

Ještě dlouhý život. K narozeninám 14. dalajlámy

Bezmála 70 let uplynulo od doby, kdy Čínská lidová osvobozenecká armáda vtáhla do Tibetu v říjnu roku 1950 na základě Dohody Ústřední lidové vlády a místní vlády v Tibetu o opatřeních k mírovému osvobození Tibetu (Sedmnáctibodová dohoda) a podmínkách včlenění tibetského území do Čínské lidové republiky (ČLR). Od té doby jsou tibetská území a jejich obyvatele stále těsněji, a ne vždy dobrovolně, propojována se zbytkem ČLR, nejen skrze houstnoucí síť infrastruktury, ale i politicky, administrativně, sociálně, ekonomicky a v neposlední řadě i kulturně. Tändzin Gjamccho, 14. dalajláma, tehdejší světský i náboženský vládce Tibetu odešel do indického exilu před 61 lety a je velice nepravděpodobné, že se během současného režimu vrátí zpět do rodné země. Přesto se i po tak dlouhé době zdá jeho existence být pro Čínu, když ne hrozbou, tak alespoň soustavným problémem nejen při správě tibetských území, ale také v mezinárodním diplomatickém kontextu.

Více »

A. Prajerová: Zaslouží si to Česko?

I. Číslo 25 magazínu Reflex, které vyšlo 18. června 2020, má potenciál se zapsat do historie. Bohužel ne v tom nejlepším světle. Titulek českého týdeníku láká čtenářky a čtenáře k tomu, že se něco dozví o současné situaci v Severní Americe a Black Lives Matter (BLM), hnutí černých Američanů/ek proti policejní brutalitě a rasově podmíněnému násilí podporované státem. Na místo toho většinoví redaktoři Reflexu usoudili, ze způsob, jakým českou veřejnost seznámí s tématem rasové spravedlnosti, bude situaci znevažovat a dokonce zesměšňovat. Na obálce časopisu vypodobnili „černého“ Adolfa Hitlera s afrem, zlatým řetězem Versace, oranžovou košilí a vzorovanou pletenou vestou. Je to rozhodnutí, za nímž si šéfredaktor týdeníku Marek Stoniš stojí, přestože se na něj snesla salva kritiky jak od domácího obecenstva, tak ze zahraničí. Černý Hitler jakožto symbol BLM hnutí působí nejen komicky, ale také jako parodie, která boj za rasovou rovnost představuje jako určitou společenskou hrozbu. Tato editoriální volba jasně ukazuje na nepochopení závažnosti rasové otázky a také na nepřiznaný český rasismus, který není zas až tak skrytý, jak by se mohlo zdát. To demonstruje i jeden z článků k hlavnímu tématu od Jefima Fištejna, politického analytika, jímž ho Reflex nazývá.

Více »