Zrušte bodový systém – Slováci ho také nepotřebují
Už deset let se tuzemští řidiči obávají toho, že kvůli takzvanému vybodování přijdou na rok o řidičské oprávnění.
Silničáře letos zaskočila i tráva
Obvykle si řidiči ze silničářů utahují, když napadne sníh a oni nestačí upravit silnice tak, aby byly bez problémů sjízdné.
Zvyšme pokuty za nevyhozený blinkr. Je to šetření na nepravém místě
Byl jsem vychován, že elektřinou se nemá plýtvat. Evidentně nejsem sám, napadá mě čím dál častěji při řízení auta v tuzemském provozu. Zpravidla tehdy, když jsem nucen prudce brzdit poté, co někdo zcela nečekaně a bez varování vjede těsně před chladič vozu do mého pruhu na dálnici, nebo když cizí auto jedoucí předtím plynule ulicí náhle zpomalí a začne parkovat. Tím bez varování myslím bez použití varovných, nebo také směrových světel - prostě blinkrů.
V Německu motoristou, v Česku nebezpečným pirátem…
Opět jeden politik vytáhl téma rychlosti na silnicích. Podle ministra dopravy Ťoka by mělo brzy začít pro ty, kteří zásadně překročí stanovenou rychlost, pravidlo dvakrát a dost. To znamená, při prvním přistižení dostane řidič mastnou pokutu až dvacet pět tisíc korun a rovnou šest bodů. Protože při druhém stejném přestupku bude přidělena (mimo výše zmíněného peněžního trestu) další šestice bodů, přijde okamžitě a bez pardonu takový motorista o řidičské oprávnění.
Zakažte dieselové motory. Tento řez je nutný
Dlouhá léta nechávali politici, ekologové a koneckonců samotné automobilky žít veřejnost v bláhovém přesvědčení, že hlavním problémem při provozu automobilů jsou emise CO2. Mimochodem, jde o stejný plyn, který vydechujeme. Pokud provozujeme například sex, vypouštíme ho zvýšené množství. Ale to jen na okraj.
Vytvořme zimní bruslařské zóny…
Je léto a v ulicích i na silnicích potkáváme velké množství lidí na kolech. Je to sezona, kdy se každé výzvě aktivistického sdružení Automat média obsáhle věnují, a téměř každému připadá, že je logické, aby ve městech vznikalo více cyklostezek a zón vyčleněných pro tento ekologický způsob dopravy.
S alkoholem v krvi neomezenou rychlostí? Ani to nemusí zabíjet
Dát si pivo po obědě a vyrazit na dálnici rychlostí 150 kilometrů v hodině nebo ještě vyšší. Pro drtivou většinu politiků a takzvaných dopravních odborníků v České republice naprosto šílená, dá se říci, že až vražedná kombinace.
Jenže představte si, že zhruba hodinu jízdy od hlavního města - za hraničním přechodem Rozvadov - si něco takového každý řidič může dovolit zcela legálně. I když je tam dálnice o dost klikatější než úsek na českém území, rychlost je tu neomezená a kdybych chtěl, klidně bych si mohl vypít jeden „vajsbír“. Tolerovaná hladina alkoholu je zde, jak známo, ostatně jako ve většině civilizovaných zemí, 0,5 promile.
Jel jsem tam směrem na Mnichov už nejméně stokrát, a nikdy jsem neviděl ani jedinou dopravní nehodu. A to občas sněžilo, byla mlha, tma, či pršelo. Občas dokonce nastala kombinace několika těchto povětrnostních jevů. U nás musím před každým vjezdem na dálnici sledovat dopravní zpravodajství, protože prakticky není den, kdy by nevznikaly problémy kvůli nehodám na těchto zdánlivě bezpečných komunikacích se stanovenou maximální povolenou rychlostí.
A navíc, prosím, podle poslední statistiky Evropské rady pro bezpečnost silničního provozu měla v letech 2011-13 Česká republika v přepočtu obětí na dálnicích na každou ujetou miliardu kilometrů tři mrtvé. Německo jen dva. Litva, Polsko, Maďarsko, Portugalsko a Itálie jsou na tom sice hůře, ale už šestá od konce je Česká republika. Vede Dánsko a Velká Británie, zmíněné Německo je zhruba uprostřed žebříčku.
Takže je rychlost skutečně tak smrtelná, jak se tvrdí nebo ne? Já říkám, že mnohem horší je nezkušenost řidičů, jejich nesoustředěnost a netolerance vůči ostatním. V Německu jsem se s vybržďováním nikdy nesetkal, v Česku jsem ho na vlastní oči viděl nejméně pětkrát a jednou i zažil na vlastní kůži.
Před několika týdny jsem jel do Wolfsburgu. Stovky kilometrů dálnice vedou přes území bývalé Německé demokratické republiky, kde dodnes řídí většina lidí vychovávaných stejně jako u nás v socialistickém režimu. Přesto se tam jezdí mnohem lépe než u nás. Řidiči počítají s tím, že než vjedou do levého pruhu, musí se bedlivě a raději několikrát podívat do zpětného zrcátka, protože zezadu může během mžiku „přiletět“ BMW M3, Porsche 911 nebo jakékoli jiné rychlé vozidlo. Zip se dodržuje, při vjezdu do kolony z připojovacího pruhu vám obvykle ponechají mezeru, abyste se mohl bez problémů zařadit. Neplatí to samozřejmě ve sto procentech případů, výjimky se najdou všude, přesto tvrdím, že jsem zde nemusel být tolik ve střehu a ve stresu jako na našich Dé jedničkách a jiných.
Proto bych si dovolil nesměle upozornit pány politiky, dopravní psychology i některé kolegy novináře, aby se spíše než strašením nebezpečnou rychlostí věnovali například snaze maximálně urychlit příchod nového zákona o autoškolství. Díky němu by se poměrně rychle mohla zlepšit úroveň „prvořidičů,“ kteří se pouštějí do provozu. Třeba by se pak prosadil i následný zdokonalovací výcvik řidičských schopností a dovedností.
Malou změnu k lepšímu by mohly přinést například i značky na silnici vyučující řidiče k udržování bezpečného odstupu od vozidel jedoucích vpředu. V takovém Maďarsku je už dávno mají, u nás se tradičně spíše hledají důvody, proč je na vozovky nenamalovat.
Je vinen řidič, felicia či můstek?
Víkendová nehoda, při které zahynuli čtyři osmnáctiletí lidé ve felicii na silnici první třídy spojující Brno se Znojmem, opět nepochybně otevře množství témat. Většina bude zmiňovat příliš vysokou rychlost, zazní věty o diskotékových nehodách, možná se někdo zamyslí i nad stavem vozového parku, úrovní výcviku v autoškolách, prací policie a podobně.
Všechna tato témata jsou samozřejmě legitimní. Jenže, přestože řidič vozu jel nepochybně příliš rychle a ve voze, který kvůli své zastaralé koncepci nemůže dostatečně chránit posádku - ať z hlediska aktivní či pasivní bezpečnosti, všichni čtyři mladí lidé mohli s vysokou pravděpodobností i poté, co řidič vyletěl ze silnice, nadále žít.
Jednou z důležitých příčin této tragédie je faktor, nad kterým se obvykle laik málo zamýšlí. Je jím přetrvávající zoufalý stav silniční infrastruktury.
Nebyl jsem na místě, ale drastické záběry, které proběhly zpravodajstvím, ukazují, že automobil sjel do příkopu a v něm narazil do nízkého můstku, který slouží k nájezdu zemědělské techniky na přilehlé pole.
Můstek má kolmou stěnu, navíc zpevněnou betonem. Náraz do takové masy materiálu samozřejmě křehká felicia, rozjetá navíc na vysokou rychlost, nemohla vydržet. Stačila přitom malá investice v řádu tisíců či desetitisíců korun spočívající v zešikmení stěny můstku, a auto by s velkou pravděpodobností pouze vyletělo do pole. Všichni čtyři by pak nejspíše z vozu vystoupili sami, byť třeba lehce zraněni.
Samozřejmě nejsem zastáncem toho, aby se vykácely všechny stromy lemující všechny silnice, aby se investovaly miliardy do rozšíření silnic, výstavby retardérů, svodidel a dalších technických opatření. Mnohem efektivnější je vychovat v autoškolách řidiče, kteří si budou vědomi rizik a budou na ně schopni reagovat. Nicméně, na silnicích první třídy, kde je vysoký provoz, potkávají se tam ve stejných nebo protilehlých pruzích osobní auta, těžké kamiony, motocykly a třeba i cyklisté, je třeba možná rizika co nejvíce eliminovat.
Jsem docela zvědavý, zda můstek bude opravený do původní podoby, nebo přece jen dozná úprav…
Drahé německé mýtné? Je to právě naopak
Už jen rok budeme v osobních autech po německých dálnicích jezdit zadarmo. Od roku 2016 se totiž i v této zemi zavede mýto. Za roční používání kvalitních komunikací, kterých je zde 12 800 kilometrů, tedy přesně desetkrát více než na území České republiky, se bude platit v přepočtu až 3600 korun. Už z toho je jasné, že v přepočtu na kilometr bude jízda na dálnici v Německu podstatně levnější. A to ještě pomíjíme radost z jízdy na mnoha úsecích s neomezenou rychlostí.
Těším se na plískanice. Barevní cyklisté zmizí z ulic
Cyklisté budou mít v pondělí v Praze slavnost. Zamění své barevné dresy s reklamami za černé. Kalhoty většinou nosí černé, takže ty si převlékat nebudou muset.
Od mileniálů k Desateru
Fiala potvrdil pevnou českou vazbu na USA. Babiš před pěti roky udělal to samé
Havlíček volá po dohodě s Putinem, chce "plán B". Postoje Ukrajinců ho ale nezajímají
Ficovi vydrží vstřícný postoj k Ukrajině, dokud se mu bude hodit, píše list
Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil obžalobu státu: Nepružný, líný a zastaralý
