Jako reakce na probíhající ekonomicko-politickou krizi Evropy je stále častěji navrhován recept, který jsem si přejmenoval na jakýsi "Velký Návrat". Podstatou tohoto návratu má být resuscitace kompetencí národního státu z nejasně určené doby.
Do mailu mi dorazil text jednoho ze zdejších tradičních diskutérů, tedy těch, kteří si sem chodí povídat již nějakou dobu. V postskriptu stálo: „Libore, sesmolil jsem to již v sobotu, ještě silně truchlící, ale nějak mi nefungoval mail a nešlo to. Ber to jako osobní vzpomínku, ale pokud to eventuálně budeš považovat za vhodné k publikaci, redakci, máš volnou ruku. Včetně obrázků.“
V sobotu 16. října v Convention & Exhibiton Centre HongKong jsem zůstal zcela perplex, když jsem na plakátech v tomto obřím výstavním centru zaznamenal, že letos se oficiální expozicí účastní i Česká republika. Jelikož mám představu, co aktuálně znamená 1) koupit stánek na takto velkém veletrhu v tomto regionu 2) potenciálně prodávat do tohoto regionu, tak jsem spěchal, abych zjistil, kdo jsou ony odvážné firmy nesoucí zde český prapor. Že by tedy ten nápor našich gigantů pod vedením vysloužilých politiků do Číny? Můj silný zájem byl způsoben také tím, že oficiální zastoupení zde letos měly JEN obchodně nejsilnější „sousední“ země (China Mainland, Taiwan, Korea) , z Evropy ani Amerik vůbec nikdo !!!!, a pak tedy Česká republika.
Za těchto okolností působilo uvádění oficiálního zastoupení ČR na prezentacích opravdu zvláštně.
Hitler nebyl ďábel ani zvíře. Byl to člověk, jako my. Jak vám to zní? Možná hrozně, ale je to pravda. Byl to německý politik. A také psychopat. Člověk, který nechá zabíjet druhé lidi, je psychopat. K tomuto hodnocení není třeba psychologické vzdělání. Ale za tímto člověkem šel německý národ. Národ, který dal světu mnoho velikánů ducha. Dnes je to možná k neuvěření, ale bylo to tak. Nebudu se zde zabývat osobností Hitlera. Více mne zajímá, co z toho plyne pro společnost.
Německý sociolog Jürgen Habermas nedávno v přednášce na pařížské univerzitě Paris – Descartes zajímavým způsobem charakterizoval situaci vlád v členských zemích EU, když řekl, že „vykazují známky naprostého ochromení a v rozpacích přešlapují před dilematem v podobě požadavků velkých bank a ratingových agentur na jedné straně a obavou ze ztráty legitimity, která jim hrozí u jejich frustrovaných obyvatel na straně druhé“.
Na základě povolení ministra financí ČSR uzavřelo roku 1924 město Karlovy Vary zahraniční zápůjčku, a to za účelem úhrady obecních dluhů, k úhradě schodku v mimořádném rozpočtu roku 1923 a k financování investic.
Od roku 1989 máme dva prezidenty. Oba jsou svým způsobem v něčem protiklady. A jako takoví se zdají nesmiřitelní. Mnozí z nás proto upřednostňujeme jednoho a odmítáme druhého. Někteří z nás odmítají oba. Jen málokdo přijímá a respektuje oba naše prezidenty. To je škoda.