Václav Klaus se rozhodně nemýlí, když vyslovuje „největší obavy o vývoj v Egyptě“. Mýlí se však, když tam nevidí svou „triádu předpokladů transformačního úspěchu“, jíž jsou: Vědět, kam chceme jít. Vědět, jak se tam dostat. A umět vytvořit v zemi takové předpoklady, aby obojí přijali obyvatelé země za své. Český prezident se mýlí málokdy, ale když už se mu to podaří, stojí to za to. Dá se to samozřejmě pokaždé svést na Hájka a jeho svérázné vidění světa, v němž, jak praví novinářský bonmot, „fakta nesmějí překážet dobré story“.

Těm, kdo arabské jaro sledují trochu pozorněji v kontextu celosvětových cílů islamistů a jejich vývoje posledních několika desetiletí, naopak neuniklo, že tam vše probíhá přesně v souladu s touto triádou. Kam chtějí jít, je vláda islámu nad celým světem. Jak se tam dostat, je jednak vytvořením silného kalifátu islámských zemí s vládou tradičního islámského práva šarijá, jednak postupnou islamizací ostatních zemí pomocí islámské migrace a populačního růstu. To je dlouhodobý program Muslimského bratrstva, které před tři čtvrtě stoletím vzniklo v Egyptě, ale až do letošní revoluce tam bylo zakázané. Jinde vzkvétalo na několik milionů členů.

Že Egypťané tyto cíle přijali za své, se ukázalo už v dubnové sondáží veřejného mínění, podle níž 95% podporuje revoluční vládu, 89% si přeje zákony dodržující Korán (z toho 62% dodržování přísné, včetně trestu smrti za odklon od islámu), 81% příznivě hodnotí náboženské vůdce a přeje si, aby ovlivňovali politiku. S Muslimským bratrstvem sympatizuje 75%. Pouhých 36% souhlasí s náboženskou svobodou pro jiná náboženství. V zahraniční politice 54% si přeje zrušit mír s Izraelem, 90% pokládá USA za největší hrozbu míru, 79% chce těsnější styky se Saudskou Arábií a 80% věří, že bezpečnost se zlepší iránským jaderným arsenálem.

Mezi ony příznivě hodnocené náboženské vůdce, propuštěné arabským jarem z vězení nebo navrácené z emigrace, patří šejch Adel Šehato, který v srpnu (citován v MEMRI) vyhlásil „kampaň islámského dobývání celého světa“. Egypt bude státem šarijá. Korán bude naší ústavou, zákony budou Alláhovy, úloha lidu skončí, demokracie nepatří do arabského slovníku. Křesťané budu smět vzývat svého boha ve svých kostelech, ale „budou v pokoření platit daň džizija a budou-li nám dělat potíže, zlikviduji je, jak mně šarijá káže.“ Zakáže se turismus, výtvarné umění, zpěv a tanec a „nebude existovat nic než islámská kultura“, protože „v islámu neexistuje žádné umění“.

Západ, Afrika a Asie prožívají islamizaci denně na každém rohu svých velkoměst. Od pádu neworských dvojčat provedli islamisté 17.700 teroristických útoků. A český prezident označuje za „pozici amerických neoconů“ výrok českého premiéra na toto nebezpečí upozorňující a ironizuje je slovy „že tam sklouzl pan premiér Nečas...“. Větším nebezpečím je prý „pan Sobotka a jisté levicové myšlenky“.

Jak snadno se české vlastenectví a pozitivní nacionalismus dokáže přeměnit v provinční zápecnictví s pověstnou pštrosí hlavou v písku. S tou tedy, doporučuje prezident, by se česká zahraniční politika měla soustředit na Egypt.

Kde na tyhle vtipy ten Hájek chodí?

Vyšlo v MFDnes