Půjčky pro studenty: neúročení bude drahé

24. 11. 2011 | 09:56
Přečteno 4006 krát
Plošné promíjení úroků studnetských půjček je vždy nápad chytlavý, ale veskrze špatný.

Vláda se ve svém prohlášení zavázala zavést systém půjček pro vysokoškoláky - půjčky na jejich živobytí a na školné. V obou případech má jít o specifickou půjčku, se kterou komerční banky samy od sebe nikdy nepřijdou. Na půjčku má mít za stejných podmínek nárok každý řádný student bez rozdílu, bez ručení a bez ručitele. Půjčku by nebylo nutno splácet v obdobích, kdy absolvent nebude dosahovat dostatečně vysokých příjmů. Tím bude půjčka oproštěna od rizik případné osobní platební neschopnosti, která by nadané lidi od studií a půjček mohla odrazovat. Takto nastavený systém vychází z poznatků ekonomické teorie a ze zahraničních zkušeností. Veledůležitým parametrem celého systému je výše úročení půjček. Ještě není na stole vládní návrh, a už se ozývají hlasy, že by stát měl studentům a absolventům úroky výrazně dotovat nebo dokonce promíjet. Nápad je to chytlavý, ale špatný a pro systém by byl zhoubný.

Sleva by nebyla zadarmo
Na studentské půjčky je třeba někde zapůjčit peníze. Za nejnižší úrok si peníze zpravidla půjčuje stát, tedy pokud nejde o Řecko a jemu podobné. Dlouhému období splácení studentských půjček odpovídá vydání státních dluhopisů s patnácti- nebo spíše třicetiletou dobou splatnosti. Ty v posledních deseti letech v průměru stát stály (vynášely) 4 - 4,5 procenta ročně. Inflace v tom samém období ročně ukousla v průměru 2 - 2,5 procenta, reálný úrok se tedy pohyboval kolem 2 procent (srovnejme s průměrným 3.5 procentním růstem reálných mezd v poslední dekádě). Uvážíme-li, že některé půjčky nebudou splaceny, vzniklé ztráty bude třeba hradit navýšením úročení nebo doplácením ze státního rozpočtu. O co stát úroky plošně sníží, nebo je dokonce odpustí, o to víc bude muset státní rozpočet půjčkový systém dotovat. A to může vyjít opravdu hodně draho, byť se to na první pohled nezdá.

Často se zapomíná, že úroková míra studentských půjček hraje i důležitou roli motivační. Nulový úrok totiž studenty nemotivuje ke svižnému dokončování studia. Studenti následně ani nevytváří tlak na školu, aby studium vhodněji strukturovala a dala se v řádném termínu dostudovat. Ještě horší je, že při nulovém úročení by si půjčku hromadně brala i většina těch studentů, kteří o peníze nemají nouzi. Zapůjčené peníze za nulový úrok by si chytře ukládali na termínované účty, po dokončení školy by půjčený obnos vrátili a výnos z úroků by si ponechali na přilepšenou. Přilepšení by tak dobře zajištěným studentům dotovali daňoví poplatníci, z nichž většina žádnou vysokou školu a odpovídající vyšší příjmy nemá. A chudým studentům, co půjčku opravdu potřebují, by stát musel zvýšit její úročení a snížit dostupnou výši půjček. Ze studentských půjček by se stal další smutný příběh o tom, jak chudí studenti ještě k větší nouzi přišli.

Úročení půjček během studia by tedy určitě nemělo být nulové a mělo by být někde na úrovni úroku, za který si peníze půjčuje stát. To vytvoří velice žádoucí motivace a přitom nebude koulí na noze dlužníků.

Plošné dotování úroků nedává ekonomický smysl ani po dostudování. I absolventy je totiž žádoucí motivovat ke svižnému splácení, samozřejmě když na to mají. V jasně vymezených životních situacích bez příjmů, jako je období mateřství, rodičovství, dlouhodobá nemoc či nezaměstnanost, je ospravedlnitelné úročení snížit, a to třeba až na úroveň pouhé inflace. Reálná výše půjčky by se této poměrně úzké skupině v těchto specifických obdobích nezvyšovala. Toto snížené úročení by samozřejmě musel dotovat stát nebo ti, co půjčky bez problémů splácejí, a to formou vyšších úroků.

Obdobné ekonomické úvahu vedou k tomu, že studentskou půjčku by lidé měli splácet již jako studenti, pokud si začnou dostatečně vydělávat již při studiu. Dobře vydělávající student je totiž buď velmi schopný a zvládá práci a školu zároveň, nebo je studovaná škola málo náročná nebo má student prostě štěstí na výnosnou práci. Ani jeden z těchto případů nezavdává důvod k tomu, aby stát takového studenta finančně podporoval odpouštěním splátek během studia.

Plošné dotování nebo dokonce promíjení úroků a paušální odklady splácení jsou lákavou cestou do pekla dlážděnou dobrými úmysly. U každého "dobrého" nápadu na zvýhodnění studentských půjček dotováním úroků je třeba pečlivě vážit, zda reálné přínosy skutečně převyšují náklady - zda to skutečně pomáhá těm a právě pouze těm, kterým mají půjčky pomáhat.

Článek vyšel v upravené podobě v Lidových novinách 21. 11. 2011

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Pacák napsal(a):

Cituji autora: "Půjčku by nebylo nutno splácet v obdobích, kdy absolvent nebude dosahovat dostatečně vysokých příjmů. Tím bude půjčka prostá všech rizik případné platební neschopnosti, která by nadané lidi od studií a žádosti o půjčky odrazovat."

Takže to bude opět "zadarmo", jenom trochu jinak než doposud a banky něco trhnou.
24. 11. 2011 | 10:02

neo napsal(a):

První co bych jako rodič udělal, vzal studentskou půjčku neúročenou a použil ji třeba na auto a potomkovi platil studia...

To se vyplatí.
24. 11. 2011 | 10:05

Béda napsal(a):

Půjčky pro studenty aneb heslo "Všechno pro lidi" (V BANKÁCH) došlo svého naplnění v praxi. Celá habaďůra je založena na tom, že léčivému dluhu, u kterého jsou nad hlavu zadluženy stát i místní samosprávy se předhodí do chřtánu mladá generace. Souběžně s tím se lichvářům předhodí do chřtánu část budoucnosti důchodců a nemocní odkázaní na drahou léčbu.

To všechno proto, že neviditelná ruka trhu (v tomto případě světovláda dluhu) vždy všechno nejlépe vyřeší.

Jak to říkal prezident Jefferson? „Jestli americký lid někdy dovolí, aby soukromé banky řídily emisi měny, nejprve inflací, pak deflací, banky a korporace, které kolem nich vyrostou, zbaví lidi veškerého majetku tak, že se jejich děti probudí, a budou bez domova v zemi, kterou jejich otcové dobyli“.

Thomas Jefferson, 1809

A co o tom soudí další velikáni?
Mezinárodním bankéřům se povedlo udělat více než jen kontrolovat emisi peněz. Dnes oni ve skutečnosti vytváří peníze, přitom vzniká dojem, že jsou vytvořeny vládou. Tento ďábelský trik byl odhalen Sirem Josiahem Stampem, ředitelem Bank of England a druhým nejbohatším mužem Británie ve dvacátých létech. Když mluvil v roce 1927 na Texaské univerzitě „svrhl“ tuto „zápalnou bombu“, která ale zřejmě nikoho nezapálila (5):

„Moderní bankovní systém vyrábí peníze z ničeho. Tento proces snad patří mezi nejvíce ohromující kejkle, jež byly kdy objeveny. Bankovnictví bylo počato v nerovnosti a porozeno v hříchu....... Bankéři vlastní zeměkouli. Vezměte jim jí a ponechte jím moc vytvářet peníze a oni škrtnutím pera vytvoří dostatek peněz aby si jí koupili zpět.... Vezměte jim tuto moc a veškeré bohatství, jako je moje, zmizí, ale pak tento svět bude lepší a šťastnější pro život... Ale když chcete být nadále otroci bankéřů a platit náklady svého vlastního otroctví, nechte bankéře vytvářet peníze a kontrolovat úvěry“.
24. 11. 2011 | 10:08

Taoiseach napsal(a):

Daniel Münich

"Nulový úrok totiž studenty nemotivuje ke svižnému dokončování studia."
Jenže to ani není potřeba, protože je dostatečně motivuje zájem vydělávat, což jde s diplomem a na plný úvazek lépe.

"Studenti následně ani nevytváří tlak na školu, aby studium vhodněji strukturovala"
Co o tom můžou studenti vědět? Oni si nanejvýš můžou vybírat školu podle toho, jaké má reference.

"...nebude koulí na noze dlužníků"
Ale jistěže bude. Samozřejmě budou zvýhodněni bohatí, kteří zaplatí školné rovnou, půjčky nebudou potřebovat a žádné úroky platit nebudou.

"V jasně vymezených životních situacích bez příjmů, jako je období mateřství, rodičovství..."
Žádné úlevy tady nepomůžou. Zadlužení ve skutečnosti může vést jen k tomu, že budou mateřství dále odkládat. Do pětačtyřiceti?

"studentskou půjčku by lidé měli splácet již jako studenti, pokud si začnou dostatečně vydělávat již při studiu"
Rozumím tomu správně? Studenti budou půjčku SOUČASNĚ čerpat i splácet?

JDĚTE UŽ S TÍM ŠKOLNÝM DO HÁJE !
24. 11. 2011 | 10:19

Almo G™ napsal(a):

"Nulový úrok totiž studenty nemotivuje ke svižnému dokončování studia."

Hm, takže fakt, že student bude platit desetitisíce za semestr, jej nijak nemotivuje ke svižnému dokončování studia? Fakt, že za prodloužení standardní doby studia se platí další velké pokuty, také ne?

Takto lze vyvrátit jeden nesmysl v blogu za druhým.
24. 11. 2011 | 10:26

Almo G™ napsal(a):

Autor: Už jste si zaplatil své školné vč. úroků? V jaké výši?
24. 11. 2011 | 10:28

já napsal(a):

drahé bude, že se talentům nedostane vzdělání a drahá bude agenda kolem školného. Vytvoří se navíc kapitál pro spekulace. Dobře nám tak. Shalom.
24. 11. 2011 | 10:29

Béda napsal(a):

Zadlužení studentů hodně "pomůže". Otázka jako vždycky stojí, qui bono?

První otázka tedy stojí: Proč to vlastně zavádět?
Co tím získají studenti, co vzdělávací soustava (dnes dotována ze státního rozpočtu systémem vzájemné solidarity) a co banky (žeby to dělaly nezištně)?

- studenti - méně majetní (z bohatých rodin žádnou půjčku nepotřebují) "získají" dluh s úrokem a věcné břemeno do budoucna. Kecy o tom, že začnou splácet až budou mít jsou nemravným nesmyslem. Co když se ve vystudovaném oboru nikdy nechytnou? Co když nikdy nebudou mít? Kdo to těm banklám zaplatí? Co když si budou po škole chtít pořídit bydlení anebo založit rodinu? A nedejbůh budou mít děti?
- vzdělávací soustava. Znamená to, že školy dostanou od státu z rozpočtu (daní všech) tolik jako nyní a platby studentů budou mít navrch k dobru? Systém solidarity se tedy zachová a ještě se obtíží "zdravým" dluhem mladá generace z nižších vrstev?
- bankéři. Dělají to snad jako humanitu anebo supové cítí další kořist poté co již vysály do morku ostatní slabé jedince na trhu? Snad to nedělají z nezištné lásky k mládeži? Co se stane s jejich pohledávkou, když dlužník po absolutoriu nebude schopen splácet? Propadne, někdo ji odkoupí, přestanou narůstat úroky z neodvedených plateb...?
24. 11. 2011 | 10:33

Taoiseach napsal(a):

Béda

Qui bono?

Mám celkem jasno. Stát bankám štědře přeplatí úlevy, které výjimečně poskytnou, a zaplatí nutnou administrativu. O to sníží příspěvky školám. Takže stát bude na svých, školy budou stejně podfinancované, jako jsou bez školného, studenti si zaplatí - a vydělají - inu naše tolik potřebné banky.
24. 11. 2011 | 10:43

Béda napsal(a):

U druhého bodu: co tím získá vzdělávací soustava. Pakliže se příspěvky školám z rozpočtu poníží o výši školného získaného z plateb sociálně slabých studentů, co tím vzdělávací soustava vlastně získá? Argumentace tlakem studentů na kvalitu výuky ... je holý nesmysl. Kvalitu pedagogického sboru, osnovy školy, hospodaření školy ... neurčují studenti ale ministerstvo, vedení školy potažmo správní rada. Navíc zavádění tržního systému může v konečném důsledku vést po zadrápnutí k navyšování školného, což v podmínkách permanentní ekonomické krize prakticky zlikviduje možnost studia pro adepty z nižších sociálních vrstev, může vést k zavádění turbostudia pro privilegované, tudíž k "tržnímu" nákupu diplomů, titulů a diplomovek...
24. 11. 2011 | 10:47

Almo G™ napsal(a):

Ten, kdo si sám užíval společenské solidarity a vystudoval bezplatně načež stejný princip solidarity upírá druhým a křičí "Zaplaťte si!", je společenský parazit.

V takové situaci bych se musel stydět sám před sebou, před rodinou... Natož abych s podobnou zvráceností vystupoval na veřejnosti.

Toto jsou zdejší terminologií "megasocky". Samy pevně přisáty na společné zdroje, ale mají plná ústa "socek", kvůli nimž údajně krachuje stát.
24. 11. 2011 | 10:48

J. napsal(a):

Pane Munichu, a jiní ignoranti!
Jsou skupiny související s životem lidským, které nemohou být jakkoli zpoplatňovány.
Zdraví a vzdělávání může chtít platit jen houpací kůň ve vládě.

Nelze, aby platil někdo, kdo nemůže za svůj osud nemoci
a nelze, aby kvůli vysokému školnému nemohl studovat někdo nadaný, ale nemajetný.

Pokud tedy bereme vážně Listiny reprezentující demokratickou společnost, nemůžeme se tvářit, že je cele dodržujeme.
Připadá mi to jako souhlasně kývat na výraz zelený trojúhelník, když vidíme červenou kružnici.
24. 11. 2011 | 10:57

Béda napsal(a):

Pan Münich mi připadá jako další Rusnok. S tím rozdílem, že tento NERVák provádí stejnou masáž (jako Rusnok v oblasti důchodů) v oblasti školství.

PS: budoucnost již dávno nepatří "aluminiu" ale bankéřům, spekulantům, loupežníkům a lichvářům.
24. 11. 2011 | 11:03

neo napsal(a):

J.

zajímavé.

Takže prakticky od nepaměti jsou tam houpací koně, prootže jak za vzdělání, tak za zdraví se platilo a platí a platit bude.

Nechtějte mi tvrdit, že byste učil zadarmo. Takovou solidaritu radši ani nepředstírejte.
24. 11. 2011 | 11:05

mirekP napsal(a):

Platby za školné nás posunou zase o kousek blíž k odpadnímu koši západní civilizace.
Čekal bych jasné odsouzení plateb školného a ne sáhodlouhou polemiku jesli úročit tyto platby nebo ne. To pak vyznívá, jako že školné ano, samozřejmě, teď už jen dolaďujeme detaily. Hnus, velebnosti.
24. 11. 2011 | 11:19

občan napsal(a):

Všechno podstatné již sdělili pánové a případné dámy přede mnou.

Tak jo, pane Münichu. Vzhladem k tomu, že jste za bolševika vystudoval ÚPLNĚ zadarmo (náklady na studium, vč. kolejného, menzovného a skritp byly zcela mizivé), předpokládám, že nadšeně půjdete příkladem a již máte vyjednán úvěr na svá předchozí studia, abyste mohl nám i mladým předvést, jak to chodí v praxi. Nebo snad ne?
Pravděpodobně jste si, pane Münichu, nevšiml, že svým vlastním článkem úplně popíráte smysl zavedení školného a studentských půjček. Nejenže nula od nuly pojde, ale naopak zavedení školného bude pro stát trvale ztrátové a pro VŠ nakonec také. Británie je toho důkazem - dnes britské VŠ zoufale shánějí studenty a až na výjimky vezmou prakticky cokoli co je schopno platit školné - obávám se, že by tam momentálně vystudovala i cvičená kapybara, pokud by za ni někdo to školné zatáhl. To samé platí o USA - s výjimkou pár prestižních škol tam proleze universitou cokoli, pokud to má stýpko nebo to platí školné.

Pouhý odklad splátek nebo dokonce jen úroků z nich po dobu nedosahování dostatečných příjmů nic neřeší. Jen zvyšuje zadlužení do budoucna, což znamená, že nebohatý absolvent VŠ bude celoživotním nevolníkem banky. Nepochybuji o tom, že to je úmysl a cíl.
Pokud nebude po dobu nedosahování dostatečných příjmů absolventovi úvěr absolutně snižován, pak jakýkoli odklad čehokoli úplně postrádá smysl a dlužníkovu situaci jen zhoršuje.

Úplně jste pominul případy, kdy absolvent - dlužník zemře. tam totiž nastane absurdní situce, kdy např. manželka, rodiče nebo nezletilé děti, aby nepřišli o střechu nad hlavou například, budou muset s dědictvím převzít i dluh za školu a ten splatit. Budu muset splatit něco, z čeho nikdy nebudou mít sebemenší užitek.
24. 11. 2011 | 11:19

Občan napsal(a):

Pardon, blbne mi "shift" - samozřejmě mělo být Občan
24. 11. 2011 | 11:20

Pavel13 napsal(a):

Proč doprčic pořád podmiňujeme vznik půjček zavedením školného? Naopak školné bez výhodných půjček bude sociální katastrofou.
Pak můžeme zavést tržní výši školného nebo paušální poplatek za studium. Minimálně pro tržní školné musíme mít systém sledování úspěšnosti absolventů škol, pár let sbírat a prezentovat data a až pak zavést tržní školné.
Takže půjčky na studium ano, s výhodným, ale ne nulovým úrokem. Právě, že už teď studují jen ti, co na to mají a mohou si dovolit pár let nevydělávat. Komerční půjčku na studium by si snad vzal jen blázen.
24. 11. 2011 | 11:22

Jiří napsal(a):

J:
1. Studium se nezaplatí samo - dotuje ho student nebo ostatní daňoví poplatníci
2. Studium vede prokazatelně k vyššímu příjmu v budoucnu.
Co je tedy špatného na tom, že část nákladů na své studium zaplatí ten, kdo z něj pak bude mít hlavní prospěch místo těch, kdo z něj prospěch nemají?
24. 11. 2011 | 11:27

Béda napsal(a):

Jiří,

"...2. Studium vede prokazatelně k vyššímu příjmu v budoucnu..."
Jak to tak jistě víte? Jste snad vlastníkem křišťálové koule? Vy víte co bude za 4, rsp. 6 a více let? Víte které obory půjdou nahoru, které dolů, jaká bude poptávka po ekonomech, právnících, učitelech, filosofech, psycholozích, technicích...? Vy víte kam se hnou mzdy o 4, resp. 6 a víc let? Vy víte kam se dostane ekonomika země i světa, poptávka na trhu práce...?
24. 11. 2011 | 11:31

Občan napsal(a):

To Jiří:

Kecáte z hladu, jděte raději na oběd :o)
Většina učitelů například po celý život nemá ani průměrný plat, natož aby dosáhla nějakého narpůměrného příjmu. Ttéž platí o zdravotnících (vyjma doktorů), záchranářích, hasičích, většině policistů, části vojáků, většině úředníků, o všech knihovnících, velké části vědů, o značné části bankovních úředníků.
VŠ NEVEDE automaticky k vyššímu příjmu. Prokazatelně ne. A studenti za studium již teď platí jak mourovatí. Přímé náklady na studium (doprava, strava, pomůcky, knihy, poplatky spojené se studiem, eventuálně ubytování) vyjdou v nižší variantě na 5000.- Kč měsíčně.
24. 11. 2011 | 11:32

Pavel13 napsal(a):

:Občan
Pokud vím, u zavedených půjček jinde platí, že se odepisuje za nějakou dobu úplně, když absolvent nedosáhne dané úrovně příjmů. Když už stát oželí toto, jistě oželí i půjčky nebožtíků.
24. 11. 2011 | 11:32

neo napsal(a):

Občan:

"Vš nevede automaticky k vyššímu příjmu" nelze než souhlasit.

Záleží samozřejmě na konkrétním studentovi, jak využije své vzdělání. Vzdělání je investice. Je zde riziko, že se prostě investice nezdaří.

Ovšem je nesporné, že vyšší vzdělání rozšiřuje možnosti a usnadňuje uplatnění na trhu práce. Je také nesporné, že v průměru mají VŠ vzdělaní vyšší platy a nižší nezaměstnanost či riziko nezaměstnanosti.
24. 11. 2011 | 11:51

stejskal napsal(a):

Dobrý den,

smazal jsem dva urážlivé texty, neboť ty jsou v rozporu se záměrem našich stránek, tedy poskytovat prostor pro věcnou a korektní debatu.

Děkuji za pochopení.

Libor Stejskal, editor blogů
24. 11. 2011 | 11:55

Kefalín napsal(a):

neo

takže budeme platit daně jen na to, aby se všude stavěly dálnice a jinak budem vše platit v tvrdé měně na dřevo?
24. 11. 2011 | 11:55

neo napsal(a):

Kafalín:

ne a nikde to ani netvrdím ani nenavrhuji
24. 11. 2011 | 12:07

BK napsal(a):

Zavedení školného je bezesporu dobrá investice do budoucnosti.
Mít zajištěnou budoucnost však nepotřebují jen banky, ale také např.exekutoři.
(Mnozí z nich nemalé školné v nějaké formě zaplatili:
v přijímacím řízení na Právnickou fakultu, za uspíšení zdlouhavého studia nebo prostě za diplom.)
A nyní živoří z několika desítek tisíc za něčí černou jízdu v MHD.
I studenti, kteří nebudou dosahovat dostatečných příjmů, však mohou po předcích nějaký majetek zdědit:
domek, byt, auto, sbírku známek, zlatý zub atd.
A tady je velký prostor právě pro exekutory, aby nemuseli končit na pracáku, odkázáni na veřejně prospěšné(fuj, už ten název)práce.
24. 11. 2011 | 12:07

Kefalín napsal(a):

neo

tak na co platit daně, když z nich na veřejné statky nepůjde nic. Školství se snad platí z daní, ne? Kam půjdou ty ušetřené daně?
24. 11. 2011 | 12:12

Béda napsal(a):

Tak nějak se mi vybavuje volební program politicko-mediálního hnutí Přemluv Bábu: "Studenti nechtějí studovat, ale platit. Víc než si myslíte!"
24. 11. 2011 | 12:13

TomášL napsal(a):

Pořád se zde píše o studentech, avšak nejdrtivější dopad -se zavedením školného- bude u kantorů...
24. 11. 2011 | 12:14

Kefalín napsal(a):

BK

a musí mít exekutor VŠ vzdělání?
Pokud budou všichni nezaměstnaní VŠ unikat před pracákem na místa exekutorů, pak to bude něco jako kruh. Sám sobě exekutorem.
24. 11. 2011 | 12:15

Marcus Agrippa napsal(a):

Že by studenti nevěděli, jak to bylo"úspěšné"jinde?! Jediný efekt je v současnosti v obrovském počtu mladých lidí s dluhy, které budou jen těžko splácet.
24. 11. 2011 | 12:22

Béda napsal(a):

Kefalín,

určité východisko bych viděl ve veřejněprospěšných pracích pro nezaměstnané (i vysokoškoláky). Skupina A bude chodit po večerech rozhazovat bordel na veřejná prostranství, aby jej mohla skupina B druhý den smysluplně vysbírat. Toto řešení má navíc to kouzlo, že zavádí "perpetuum mobile" ne nepodobné natírání trávy na zeleno v předlistopadové armádě.
24. 11. 2011 | 12:23

BK napsal(a):

Kefalín
"musí mít exekutor VŠ vzdělání?"

To nevím. Asi ne. Hlavně musí mít charakter.
"Sám sobě exekutorem" není přesné. Správně je to:
Exekutoři sobě.
24. 11. 2011 | 12:25

TomášL napsal(a):

Pane autore,

napište svůj pohled -se zavedením školného- s dopadem na vyučující. Děkuji. :-)
24. 11. 2011 | 12:25

Lspeedy napsal(a):

rozumím samozřejmě tomu, že autor je ekonom, tudíž jeho snahou je nastolit stav, kdy se bude odírat stát, odírat studenti a veškerý zisk spolkne on, respektive jeho milované banky...
současné náklady na pětileté studium jsou (když se budeme držet při zemi) cca 1,5 milionu. Přidávat k tomu další zátěž v podobě dluhu za školné možná není úplně nejlepší postup...
24. 11. 2011 | 12:26

Pamela Bárnsová napsal(a):

tak jsem si četla dnešní noviny, po jejich dočtení si kladu otázku, jestli to studium vůbec má nějaký smysl. Jaký pro jedince a jaký pro společnost.
Byly tam 2 články. Jeden o nějakém chudákovi z dětského domova, který s nasazením života vystudoval na pravoslavného kněze, ale je na pracáku, neb poptávka v tomto oboru je hlavně po rodilých Rusech, které sem diecéze úspěšně dováží již vystudované. Na pracáku mu nabídli rekvalifikaci na řezníka.
a pak mis učitelka Mladé fronty. Vystudovala logopedii, ale práci v oboru již 5 let nenachází, tudíž uči na ZŠ přírodopis, tělocvik ,anglickou konverzaci a kreslení.
chudáci děti, no řekněte, kdo z vás je tak renesanční člověk, aby toto vše bez studia uměl a ještě dokázal někoho učit. Po 5 letech věřím, že z té logopedie si nepamatuje už vůbec nic, když to nikdy nepoužila.

A ministr školství, že vystudoval dálkově.

No a zákusek nakonec, zde na blozích , kritizuje nějaká paní studia v Řecku, že jsou na pendrek a nic tam nefunguje.

Takže jediná rada, studujte dálkově, pak si na vše vyděláte a můžete být i ministrem. A bez půjček.
Karel Got také studoval konzervatoř dálkově a jak mu to zpívá. Mládí uteče, nač se zdržovat studiem, začněte již konečně žít.
24. 11. 2011 | 12:26

Béda napsal(a):

Pamela Bárnsová,

ano. Studovat je možno i po práci. Buďto večerně - tzv. noční studium, pro noční profese, příkladně noční zámečníky se doporučuje naopak denní studium. (Nejlépe dálkové - tzv. korespondenční forma). Pro obzvlášť nadané adepty - z oblasti báňského průmyslu, umělých výztuží poddolovaných konstrukcí a pod. je zde velice efektivní a atraktivní možnost turbostudia. Tato ovšem otevírá studium pouze jednou za XX let, takže bohužel nemůže uspokojit všechny adepty. O přijetí proto rozhoduje vyšší nabídková cena. O přijetí ke studiu rozhoduje spravidla akademická rada obálkovou metodou.
24. 11. 2011 | 12:36

neo napsal(a):

Kefalín:

umíte číst? Opakuji, " NE , nic takového jsem nikdy nenapsal"
24. 11. 2011 | 12:40

Kefalín napsal(a):

neo

ale vy zde obhajujete školné, tudíž mi vysvětlete, když žáci budou platit ze svého a stát sníží příspěvky školám z našich daní, kam tedy ty ušetřené daně půjdou a na co se využijí. Rád bych to věděl, na školství zdravotnictví a sociální sféru jsem ochoten své daně platit, ale jinak ne.
24. 11. 2011 | 12:50

Pavel13 napsal(a):

:Pamela B.
To jste načala další problém našich VŠ - příliš specializované obory.
Kdyby ten nešťastník studoval ruštinu obecně v kruhu ostatních studentů, kde by měli jen jakési specializace např. na literaturu, obchod nebo pravoslaví, mohl dnes alespoň překládat.
Platili byste si školné na takovýto obor, když byste věděli, že z 5 absolventů za posledních 5 let je 5 nezaměstnaných?
Logopedka učí, to není vůbec špatné. Buď je hodně logopedů nebo je špatnou logopedkou nebo není koho napravovat (nevěřím) nebo není zájem napravovat. Navíc by snad mohla napravovat i soukromě.
Dálkově vše nevystudujete, např. medicínu nebo veterinu ne.
24. 11. 2011 | 12:51

neo napsal(a):

Pamela Bárnsová:

studiom nemá smysl, je přece lepší jít v 15ti máchat lopatou a pak nadávat na špatný sociální stát
24. 11. 2011 | 12:51

neo napsal(a):

Kefalín:

kde zde obhajuji školné? V jaké podobě ho obhajuji?

jinak nechápu, proč se domníváte, že se něco ušetří. Školy ty peníze potřebují a učitelé stávkují celkem pravidelně za vyšší platy. Co jim chcete ještě brát?
24. 11. 2011 | 12:53

Pamela Bárnsová napsal(a):

Kefalíne

vaše daně půjdou na plat ruského pravoslavného kněze dovezeného z Ukrajiny coby státní zaměstnanec kázající v olomoucké arcidiecézi
24. 11. 2011 | 12:58

Kefalín napsal(a):

neo

zatím jen slyším, že se školám krátí rozpočty a škrtá se (lidově), tudíž předpokládám, že to školné musí být na dorovnání deficitu.A ne že školné je něco navíc pro školy.
24. 11. 2011 | 13:01

David napsal(a):

Školné a odložené splácení půjček je taková kravina, že se vůbec divím, že se někdo snaží takovou pitomost neustále vylepšovat k naprosté "dokonalosti".

Přitom by stačilo, aby soukromé školy nedostávaly žádné dotace od státu a z našich daní jsme přestali platit studium 10%zahraničních studentů převážně za Slovenska.
24. 11. 2011 | 13:02

Pamela Bárnsová napsal(a):

Pavel13

co může vystudovaná logopedka vědět o přírodopisu, kreslení, tělocviku a anglické konverzaci. Je to renesanční člověk nebo devatero řemesel a desátá bída?
24. 11. 2011 | 13:03

neo napsal(a):

Kefalín:

záleží na podobě školného. Mělo by být příjmem školy.
24. 11. 2011 | 13:04

Občan napsal(a):

To Neo:

I ten co máchá lopatou má za svou fyzicky náročnou práci NÁROK (nikoli pouze právo) na lidsky důstojný život.

Vy, Neo, považujete vystudování učitelství, fyzioterapie, dětského nebo sálového sesterství, sociální péče a dalších společensky prospěšných oborů za nezdařené investice? Protože všichni tihle lidé mají příjmy pod celostátním průměrem nebo těsně kolem něho.
24. 11. 2011 | 13:13

Pavel13 napsal(a):

:Pamela B.
To učí na ZŠ nebo na univerzitě? Jestli na ZŠ, tak tam musí hlavně umět učit, a to by studovaný logoped umět měl. Aby absolvent VŠ nezvládal učivo ZŠ, no nevím, to už snad jen vrátit diplom. Nakonec i školy spoléhají na to, že rodiče to všechno zvládají.
24. 11. 2011 | 13:15

Kefalín napsal(a):

je též otázka, jak to dopadne, až se zachovají tržně i ti studenti. Začnou studovat jen lukrativní obory, u kterých se nemusí zdánlivě bát, že školné brzy nesplatí (ekonomie, práva, Damu, plastická chirurgie), nebo zůstanou idealisté a klidně půjdou studovat tu logopedii, teologii apd.?
24. 11. 2011 | 13:16

neo napsal(a):

Občan:

Už jsem ti jednou psal na jiném blogu, že si to máš nejdřív 2 krát přečíst (teď už raději 5krát) a teprve pak reagovat.

1) Nikde jsem netvrdil, že by ten, kdo máchá lopatou neměl na něco právo či nárok.

2) vystudování jakéhokoli oboru opravdu nepovažuji za nezdařilou investici. O nezdařilé investici lze mluvit až ve chvíli, kdy se úsilí a náklady vložené do studia nevrací.
24. 11. 2011 | 13:20

Béda napsal(a):

Pamela Bárnsová,

studium je důležité. Ovšem stejně důležité je platit, protože člověk si obvykle neváží toho, co si nezaplatí. Proto je důležité, aby si (bohužel jenom ti chudší - bohatší k půjčkám na úrok asi nikdo nedonutí) část studentů na studium připlatila a k tomu se léčivě zadlužila. Jestli najdou po absolutoriu uplatnění, to je nepodstatné. A banky to rády udělají "bezůročně". Jenom z lásky k mladé generaci.

Podobné je to u pacientů. Předplacený systém je plýtvavý. Platby na dřevo naopak omezují plýtvání, ty nejchudší zázračně vyléčí, takže již nepotřebují žádnou zdravotní péči, ty s úsporama donutí k jejich smysluplné útratě, případně k uzavření léčivé půjčky a těžší diagnózy budou mít holt smůlu.
24. 11. 2011 | 13:20

Pamela Bárnsová napsal(a):

Pavel13

mohl byste třeba vy tuto směsici předmětů vyučovat?
A umět učit, co to je? Že je učitel oblíbený a nekonfliktní a že mu žáci nekakají na hlavu? Není to trochu málo?

Ale už vím, kde se budou moci upíchnout všichni ti nezaměstnaní absolventi VŠ, aby tedy neměli tu nezmařenou investici.
Na ZŠ,např. být vystudovaný herec, to je též dobrá kvalifikace pro učitele. Škola musí děti bavit, a tak bude profesionální bavič pro děti to nejlepší.
Právník může učit dějepis a plastický chirurg třeba vaření a sexuální výchovu.
24. 11. 2011 | 13:22

neo napsal(a):

Bárnsová:

kolik je těch nezaměstnaných VŠ?
24. 11. 2011 | 13:25

Pamela Bárnsová napsal(a):

Béda

jestli nebude nejekonomičtější narozené děti selektivně hned házet ze skály, jako ve Spartě.
24. 11. 2011 | 13:26

franky napsal(a):

Role státu byla obrácena vzhůru nohama. Místo role státu spočívající v tom, že stát by měl být nástrojem růstu bohatství společnosti ji nahradila role, ve které se stal stát nástrojem růstu zadlužení společnosti. Výsledkem je, že v rámci boje proti zadlužení pak zadlužený stát vytváří nástroje pro růst zadlužení jednotlivců.
24. 11. 2011 | 13:33

Pamela Bárnsová napsal(a):

neo

já napsala příběhy dvou jen z dnešních novin.
Kněz dělá řezníka a logopedka učitelku.
Takže jestli by nebylo nejlevnější a nejekonomičtější udělat nějakou dejme tomu dvouletou universální vejšku bez poplatků , ze které by se dalo dělat cokoli.
Tenhle systém je drahý, lidmi neufinancovatelný a velmi neefektivní, když lidé něco těžko vystudují, ale pak se živí něčím, o čem nemají ani páru a to jen proto, že tam bylo náhodou volné místo. Toto mi připadá divné.

Přitom lze dělat ministra s kvalifikací mašinfíry nebo dvěma semestry medicíny a stačí to. Co se na těch VŠ ti lidé vlastně naučí, když bez vzdělání se dá dělat spousty náročných profesí?
24. 11. 2011 | 13:33

Béda napsal(a):

Pamela Bárnsová,

narozené děti? Nestrašte! "Zodpovědná" prorodinná vláda bratra Kalouska dělá vše proto, aby k této hrozbě nemohlo dojít. Současně tím "řeší" genofond, důchodovou otázku i (ne)státní perspektivu.

Osobně se domnívám, že po vládě triády TOP-ODS-VV budou území a ekonomika ČR vypadat jako po tatarských nájezdech.
24. 11. 2011 | 13:34

Pamela Bárnsová napsal(a):

franky

dík, formuloval jste to lépe, něco takového jsem měla na mysli. Takže mizím.
24. 11. 2011 | 13:35

jozka napsal(a):

ad vystudování jakéhokoli oboru opravdu nepovažuji za nezdařilou investici. O nezdařilé investici lze mluvit až ve chvíli, kdy se úsilí a náklady vložené do studia nevrací.

Zajimave... Na jinem blogu jsi povazoval vyrok "vyspim se s Angelinou Jolie" (nebo nekym podobnym) za apriorni lez. Tedy nikoliv az tehdy, kdy uz bude jasne, ze se s ni nevyspim :-)

Ach ta logika...
24. 11. 2011 | 13:37

neo napsal(a):

pamela,

ne nebylo
24. 11. 2011 | 13:42

neo napsal(a):

jozka:

já vím jozífku, že nejsi občas zcela při smyslech, ale snad by ti nemělo dělat potíže odlišit vystudování oboru a následné uplatnění.

Někteří učitelé mají holt více než jiní.
Někteří fyzioterapeuti mají taky větší balík než jiní atd...

Žádný obor není apriori nevýdělečný. Důležité je až to co z toho vytěžíte.

Dám příklad.

4 studenti pedagogické fakulty.

1) učí na základní škole
2) učí na střední škole
3) je ředitelem na střední škole
4) je rektorem univerzity
24. 11. 2011 | 13:47

Taoiseach napsal(a):

Jiří

"část nákladů na své studium zaplatí ten, kdo z něj pak bude mít hlavní prospěch místo těch, kdo z něj prospěch nemají"
Ti, kdo opravdu mají velký prospěch, platí odpovídající daně. Kvalitní vzdělání co největší části populace je podmínkou prosperity celé společnosti, takže prospěch z toho mají úplně všichni.
24. 11. 2011 | 13:56

jozka napsal(a):

neo:

vzdyt ja s tebou souhlasim :-)
24. 11. 2011 | 13:58

neo napsal(a):

jozka:

tak pak je tvá poznámka o Angelině nesmyslná.
Tam je totiž jasné, že se s ní nikdy nevyspíš.
U studia pedáku to jasné není. Tam záleží na individuálních schopnostech každého jednotlivce a tedy na tom jak on se konkrétně uplatní. Pak se mu může investice vrátit a nebo ne. Ale rozhodně neplatí, že by to byla investice nezdařená hned od počátku.
24. 11. 2011 | 14:05

Pavel13 napsal(a):

:Pamela B.
Tak teď bych si přál, aby vám to vysvětlil nějaký dobrý učitel. Ach, kdyby tady byl takový Zdeněk Brom.
24. 11. 2011 | 14:05

jozka napsal(a):

neo:

ad Tam je totiž jasné, že se s ní nikdy nevyspíš.

Mas kristalovou kouli?
24. 11. 2011 | 14:06

Taoiseach napsal(a):

Řekněme si to otevřeně: všechno, co se dalo, už bylo vytunelováno. Už zbývá jen VYTUNELOVAT veřejné služby. Z celé veřejné správy se pak stane servisní organizace velkých hospodářských skupin - ČR, s.r.o.
24. 11. 2011 | 14:06

Engeren except napsal(a):

Muenichu, uz jsi zaplatil za svoje VS studia? I s urokem? A kdyz se zvysi poplatky, jsi vzdy pripraven doplatit, vid?
24. 11. 2011 | 14:16

neo napsal(a):

ne jozko nemám křišťálovou kouli a na Floridu pro ni nepoletim.

Ale mohu hodnotit okolnosti.

Nejsi herec
Jsi čech
Nemáš prachy potřebné k dostání se blíže k takovému člověku
Ona má rodinu a dost dětí
Upřednostňuje charakterově jiné chlapíky
....

dalo by se pokračovat.

teoreticky tedy existuje šance, o tom žádná, ale limitně se blíží nule.
24. 11. 2011 | 14:19

jozka napsal(a):

neo:

ad teoreticky tedy existuje šance, o tom žádná, ale limitně se blíží nule.

Souhlas. Neni to nula :-)
24. 11. 2011 | 14:22

SI napsal(a):

Varování ministerstva švihlé chůze: Příspěvek obsahuje ironii a sarkasmus.

Zpoplatněme i střední školy. Vždyť jak k tomu přijdou ti chudáci, co je nestudují a "dotují" svojí prací "flákače"? Ani střední vzdělání není povinné a nemá na něj každý.
24. 11. 2011 | 14:29

KAteřina napsal(a):

Příliš z toho čiší snaha zadlužit ať to stojí co to stojí. Další státem garantovaný přísun peněz pro banky bez jakéhokoli užitku pro školy nebo pro studenty.
Vyhnat Dobeše.
Nevolit jemu podobné.
24. 11. 2011 | 14:31

Sudeťan napsal(a):

to SI: Když 'ses chtěl legálně vystěhovat z ČSSR, taks' musel zaplatit i SŠ.
24. 11. 2011 | 14:56

Béda napsal(a):

Horst Fuchs (NERVák Münich)

zde "rozdává" hypervýhodné půjčky, které vlastně ani půjčkama nejsou - jsou na živobytí a šklné studentů, bez ručitele a ručení, velice se osvědčili v cizině a studenti si je nemohou vynachválit, mechanismus je znám - stát si veme od bank půjčku oproti dlouhodobým dluhopisům za velice výhodný úrok a bude garantem splacení půjček. V případě, že půjčku ze závažných důvodů student, zapltí ji bance stát. Horst tvrdí, že jë to velice výhodné. Nikdo sice neví, co tím získá student oproti nynějšku, co vzdělávací systém oproti nynějšku, stát vydá další zdravé dluhopisy, takže asi taky nic moc. Kdopak na tom v každém případě - ať student splácí anebo ne vydělá? No nepovídejte! Že by nezištné banky?

K čemu tedy takový systém? Co řeší? Čím je výhodný?
24. 11. 2011 | 15:17

SI napsal(a):

Sudeťan : Tomu se říká argument jako stehno. Jó to za Sámovi říše jsme ještě za školu platili šátečky... :)
Každopádně já se vystěhovat chci, protože tento stát ztrácí poslední zbytky důstojnosti a racionality a pravděpodobně jsem si vybrala obor, se kterým si to budu moci dovolit.
24. 11. 2011 | 15:28

astronom napsal(a):

lze někdy zaplnit černou díru? A čím?
24. 11. 2011 | 15:34

sasa napsal(a):

Establishment je zadluzen u financnich struktur, proto je podporuje. Proto skolne na uver, proto druhy pilir duchodu, aby bylo na pujcky na skolne :-), proto nuti lekare vstupovat do sdruzeni vedenych pojistovnou Agel, proto pliziva privatizace nemocnic na kterou je treba si pujcit. Jen si, otroci kapitalu, pujcujte.
Pokud by to vlada myslela s platbou za VS vzdelani seriozne, tak by zavedla vysokoskolskou dan s odpoctem a bylo by. Kdo ma maly plat neplati, kdo ma velky zaplati a navic je to zalezitost vysokoskolaka a ne jeho bohatych rodicu.
24. 11. 2011 | 15:37

student napsal(a):

Jde to celé udělat jednoduše, bez hotových peněz. Absolvent současně s diplomem převezme výměr, kde bude určeno kolik a do kdy má zaplatit. Nebude to překvapení, protože s tím bude seznámen už u zápisu. Samozřejmě za roky "přes čáru" zaplatí výrazně víc.
24. 11. 2011 | 16:09

MV napsal(a):

O to jestli bude úrok motivující nebo ne, bych se ani nepozastavoval, mě by spíše zajímalo, co má být cílem této úžasné změny?

Podle mě by cíl měl být jeden jediný a to, aby absolventi škol dosahovali nějaké kvality. Jak toho tento nástroj dosáhne? Pochopil bych placení za roky navíc, pochopil bych placení za nedokončení studia(viz například Holandská verze).

Nicméně tato forma mi přijde padlá na hlavu, pochopil bych, kdyby české vysoké školy byly v top 100 na světě, pak budiž za kvalitu se platí, ale tak tomu prostě není. Posunou se díky školnému české vysoké školy do top 100? No neposunou, pořád tam budou učit ti samí lidi.

Bude to tedy aspoň výhodné pro stát? Několik blogerů výše ukázalo, že stát na tom bude vylej nalej, student na tom bude hůře, ale banky budou mít nový byznys.
24. 11. 2011 | 16:40

Dalibor Štys napsal(a):

Občan a Neo:

Docela velký kus problému spočívá v tom, že vysoké školy na jedné straně vychovávají (de facto) státní zaměstnance, mezi něž patří i ty zdravotní sestry a učitelé a na straně druhé zaměstnance pro dobře i špičkově placená zaměstnání. V tom prvním je na místě klasická úřednická šíkana, hiererachické postupy a tituly, které je zajišťují. Takových míst přibývá, kdekdo by ho totiž chtěl mít. V tom druhém se můžeme dohadovat o tom, jak člověk investoval své vzdělání. Ale není to tak jednoduché.

Problém totiž je, že na jedné straně jsou i dobře placená místa státních zaměstnanců, a to často v ČR a není jich málo. Stížnosti z průmyslu, že růst platů ve státní sektoru je rychlejší než u nich, jsou časté. Může se říci, tak ať víc platí. Jenže oni na víc nemají, prostě tak jsou schopni své výrobky na světovém trhu prodat. Stát ovšem na své konkurenceschopnosti nezávisí, ten, když příjmy nestačí, jednoduše zvýší daně. Čímž zase sníží konkurenceschopnost průmyslu.

Samostatnou kapitolou jsou (svým způsobem) státem garantované pozice v komerčních bankách :-( . Ale na ty, jak slyším, v poslední době přece došlo.

Jednoduše kdyby v průmyslu byli lidé placeni tak, jak odpovídá jejich odpovědnosti a objektivní potřebnosti, byla by spousta vysokoškoláků na technických oborech. Je to přece radost, když za vámi zůstane něco, co lidi potřebují. Pomohlo by, kdyby si stát bral na daních jen tolik peněz, kolik odpovídá jeho konkurenceschopnosti. To se ovšem děje nejspíš jen v té Skandinávii.
24. 11. 2011 | 17:31

Dalibor Štys napsal(a):

MV Ad: kdyby české vysoké školy byly v top 100 na světě

Moje řeč.
24. 11. 2011 | 17:32

Občan napsal(a):

To MV:

Za to už se platí, a pěkně mastně. Za každý semestr navíc 15 000.- Kč - 27. 000.- Kč. A to dokonce i v případech, kdy student vyjede na studijní pobyt v zahraničí v rámci Sokrata nebo výměny. Zrovna tak platí ti, kdo studují další VŠ, stejně jako ti, co se po pár letech praxe rozhodnou pro postgraduál. Rovněž platí ti, co přerušili nebo si rozložili víc než jeden ročník.
Pokud by k tomuhle měli ještě platit školné, pak už vyjde levněji koupit si titul na privátní škole.
24. 11. 2011 | 17:35

Sauerkirschmann napsal(a):

Fascinuje mne, že levounům jako Béda či občan vadí to, že si studium musí zaplatit budoucí advokáti, banksteři, naftaři, či exekutoři, a že již pěknej pár let je výuční list třeba na kuchaře nebo kadeřnici či truhláře možné získat v některých oblastech pouze na soukromejch učnácíc, a tudíž za školné, tak to jim je ganz egal jedno.

Jojooo, není nad sociální cítění českých levounů.
24. 11. 2011 | 18:54

Sauerkirschmann napsal(a):

Občan

Lžete jako každej levoun - průměrný plat učitele je na cca 110 procentech průměrného platu, a u zdravotní sestry není ani čirou náhodou vyžadována VŠ universitního typu, ale VOŠ - a toho se to školné v té navrhované podobě netýká. Kromě toho PeF v české podobě má akreditaci VŠ pouze z dopuštění božího, a nebylo tomu vždy.

Jinak na hasiče a záchranáře není potřeba VŠ, a policsté jsou u nás v poměru k průměrnému platu zaplacení kromobyčej dobře - obzvláště ti s VŠ.
Také toho vojáka s VŠ, který nemá průměrný plat bych chtěl vidět.
24. 11. 2011 | 19:07

Béda napsal(a):

Sauerkirschmann,

s lidma vašeho typu - viz váš "příspěvek" pod Golgem "smrdící na dálku" nesnášenlivostí je zbytečné diskutovat.

Krom toho plácáte jako obvykle. Banksterem, exekutorem, naftařem se obvykle student stává až po absolutoriu. A plácáte i v tom druhém případě, když mi jak je u vás běžné podkládáte své vlastní myšlenky.

Tím jsem diskusi s váma skončil. Nechce se mi otevírat poklopy na popelnicích. Vůbec se nedivím, že vás obvykle pro způsob argumentace zabanují.
24. 11. 2011 | 19:28

reppop napsal(a):

Taoiseach napsal(a):
Řekněme si to otevřeně: všechno, co se dalo, už bylo vytunelováno. Už zbývá jen VYTUNELOVAT veřejné služby. Z celé veřejné správy se pak stane servisní organizace velkých hospodářských skupin - ČR, s.r.o.
24. 11. 2011 | 14:06

Naprostý souhlas!
Pan Daniel Münich je, jestli se nepletu, v poradním sboru současné vlády. Zřejmě tedy radí i nejlepšímu ministru školství (hodnocení V. Klause). Pan Münich je, zdá se, odkojený anglo-americkým neoliberalismem, který vzdělávání potlačuje (viz kniha K.P. Liessmanna Teorie nevzdělanosti). Sám o sobě píše: Zabývá se výzkumem především v oblasti ekonomie trhu práce a ekonomie vzdělávání. Učí v doktorském programu amerického střihu. Jak příznačné: současná hospodářská i mravní krize anglosaského světa vznikla mj. i z toho, že se ekonomie nadřadila nad všechny ostatní společenské vědy (neoliberáilní poučka, že vše vyřeší trh je velmi blízká marxistické poučce, že základem všeho je ekonomika; však výsledky své "práce" mají bolševici i neoliberálové velmi podobné: vláda politicko-ekonomické mafie tu byla za minulého režimu a nyní je tu zase, i s laskavým přispěním pana Münicha a jeho rad). Takže i tady nám místo filosofa (Liessmann) káže o vzdělávání ekonom (Münich). Nelze se pak např. divit, že přínos vědce a vysokoškolského pedagoga společnosti se řídí (podle rad pana Münicha a jeho družiny) jednou americkou databází (ISI Thomson) a několika čísly v ní uvedenými (IF, H-index, atd.).
Zde je určitě namístě ocitovat Alberta Einsteina, i když nevěřím, že se pan Münich nad tím dokáže zamyslet a nedej bože se z toho poučit:
Kdokoliv si míní osvojovat právo soudce na poli pravdy a vědění, ten ať čeká, že ho zdrtí smích bohů.

Jinak samozřejmě být v poradním sboru neoliberální vlády, která bojuje proti zadlužování společnosti okrádáním většiny společnosti a jejich potomků (zadlužování domácností) a proti korupci okrádáním většiny společnosti pomocí degresivních daní (tedy zvyšováním nevratného zadlužení přesouváním bohatství na nedobytná konta 10 % členů společnosti) je buď těžký nedostatek inteligence nebo nedostatek morálky. Jiná alternativa mne nenapadá, snad ještě kombinace obojího.
V této souvislosti si dovolím uvést tyto citáty:

Oscar Wilde:
Mluvit pravdu je trapné, ale muset lhát je ještě trapnější.
Člověk je nejméně sebou samým. Dej mu masku a poví pravdu.

Gabriel Laub
Žijeme v morálním blahobytu: téměř každý má dvojí morálku.

Karel Čapek:
Jednou z největších civilizačních pohrom je učený hlupák.

Závěr: Pan Münich je jednoznačně spoluzodpovědný za současný marasmus v naší zemi. Pokud se za to lidem omluví a vydá se na cestu pokání, je třeba si ho vážit.
Pokud tak neučiní, je třeba na jeho škodlivost pro společnost neustále poukazovat.

Konfucius prý řekl: největší chyba je chybu nenapravit.

Je ovšem otázka jestli pan Münich někdy četl něco víc než jen dogmata technokraticky pojaté ekonomie.
24. 11. 2011 | 23:10

Diskutér napsal(a):

Školné? Studentské půjčky? Jde jen o jedno. Aby si banky vydělaly. Ničemu a nikomu jiněmu to nepomůže. Student během studia přichází o výdělek, musí financovat všechny své životní náklady a ještě platit Školné? Školné školám, které o to méně dostanou od státu? Spousta lidí nyní studuje při zaměstnání na soukromých vysokých školách. Sice si platí školné, ale v zaměstnání dostávají plat, který jim pokryje náklady, a zároveň mají praxi. Je to nesrovnatelně výhodnější než řádné studium. Otázkou je jen, jakou úroveň asi takové studium má, když se studuje jen jeden víkend v měsíci, že? Já si o tom iluze nedělám, ale je mi jasné, že v důsledku je na tom takový neřádný student mnohem lépe než řádný student po denním studiu. A to mu chcete ještě napařit školné???
25. 11. 2011 | 07:32

schlimbach napsal(a):

je mi záhadou, když nás bankéři a finančníci dovedli tak nějak do prčic, že je ještě vůbec někdo bere vážně a že již dávno nebyli vyhnáni hodně daleko za hranice společnosti :)

někdy si říkám, že naši prapředkové znali účinné metody, jak uchránit "pořádek" v tlupě nebo v rodu - prostě jedince vymykající se zvyklostem a parazity vyhnali od ohně nebo krbu hodně daleko, aby si své nové zvyklosti a parazitismus zkoušeli kdekoliv jinde .)
25. 11. 2011 | 08:59

Béda napsal(a):

slovní doprovod ke karikaturám M. Marčáka na B. listech:

"Dobrá, obrali jsme je o platy, o dávky, o podpory, o úspory, o důchody, o vzdělání, práci, i právo na zdraví,... ale zlaté zuby... to by nebylo dobré, pane ministře..."
25. 11. 2011 | 10:36

hanss napsal(a):

Autorova věta:"Uvážíme-li, že některé půjčky nebudou splaceny..."

Trochu ji rozeberme. Na VŠ bylo 2009 přijato 110 tisíc lidí. (Mimochodem koncem 90. let se rodilo cca 90 tisíc dětí, ty nyní začnou nastupovat na VŠ). To je cca 70% příslušného ročníku, ministerstvo chce snížit toto číslo na cca 66%. Průměrný plat (koncem 2010 cca 24 tisíc) má 1/3 zaměstnanců.

Závěr: Budou-li na VŠ studovat 2/3 populace, na průměrný plat a výše dosáhne 1/3 zaměstnanců (ne všichni s titulem), a půjčka bude bude splácena po dosažení průměrného platu, kolikpak půjček nebude splaceno? Opravdu jen "některé"?
25. 11. 2011 | 10:47

TomášL napsal(a):

Až se začne se školným, mnoho studentu si rozmyslí, zda-li mají dát peníze české univerzitě nebo zahraniční. Se vzrůstající kvalitou aj u studentů dojde ke zajímavé konkurenci mezi českými univerzitami a českými univerzitami se zahraničními univerzitami. Ano, školné povede ke zvýšení úrovně českých univerzit a rozvoji.
25. 11. 2011 | 10:54

Almo G™ napsal(a):

TomášL: I kdyby nejlepší studenti odcházeli do zahraničí (o čemž vzhledem k finanční náročnosti silně pochybuji), výsledek bude jen ten, že tady zůstanou horší studenti a úroveň výuky na českých VŠ poklesne.
25. 11. 2011 | 10:57

TomášL napsal(a):

Almo G™

To není tak jisté, neboť existují stipendia ve zahraničí a i v ČR se vytvoří trh se stipendii, přetahování studentů. To vše bude mít významný vliv i na obsazení kantorských míst atp. Myslím si, že zavedení školného (jako pomyslného spouštěče) dojde ke rozhýbání stojatých českých univerzitních vod.
25. 11. 2011 | 11:05

gaia napsal(a):

Béda

tenhle je taky dobrý

2 bezdomovci pod mostem si prohlíží klíče a jeden povídá, jo těmahle klíčema jsem cinkal v 89 na náměstí. Byly od bytu, chaty ,auta a garáže.
25. 11. 2011 | 11:11

Pavel13 napsal(a):

:hanss
Uhodil jste správně. Ale chyba je v tom vládním pamfletu ke školnému. Asi tam nikdo neumí do 5 napočítat. Už z principu není možné, aby výsledek zároveň měl vliv na vstupní parametry - když budeme na výstupu porovnávat platy, nemůžeme vycházet z jejich průměru. Ta základna může vycházet třeba z minimální mzdy nebo životního minima, apod.
25. 11. 2011 | 11:15

gaia napsal(a):

Diskutér

ale co jsou to za lidi studující při zaměstnání? Často lidé, kteří nějakou práci dělají třeba 20 let a stačila jim na to střední, ale najednou je vyžadována VŠ , mnohdy též jen kvůli platovému postupu. Takový člověk potřebuje hlavně papír, znalostí a zkušeností již má dost a nového se stejně nedozví nic. Potřebuje proto studovat rychle a pohodlně. Takže třeba ve Sládkovičově nebo na Vysoké škole managementu v Trutnově, kde v TV ukazovali promoci absolventů, kteří byli většinou všichni z jednoho městského úúřadu.

Ale takto samozřejmě nejde studovat všechno.
25. 11. 2011 | 11:16

Almo G™ napsal(a):

TomášL :

" existují stipendia ve zahraničí"

Ta nepokrývají mimoškolní náklady, které jsou už tak velké v ČR, natož v zahraničí.

"...a i v ČR se vytvoří trh se stipendii..."

To nijak nesouvisí se studiem v zahraničí. Zahraniční studium vám žádné stipendium hradit nebude. Navíc vůbec není jisté, zda se nějaký "trh se stipendii" ustanoví. Zatím ho nikdo neviděl a nikdo k němu nemá motivaci. Ale i kdyby náhodou vznikl, pořád bude určen jen pro nejlepší studenty.

Obě podmínky = "nejlepší student" (stipendium) a "bohatý student" (aby zvládl na zdejší poměry extrémně vysoké mimoškolní náklady) splní jen pár lidí.
25. 11. 2011 | 11:37

reppop napsal(a):

schlimbach napsal(a):
je mi záhadou, když nás bankéři a finančníci dovedli tak nějak do prčic, že je ještě vůbec někdo bere vážně a že již dávno nebyli vyhnáni hodně daleko za hranice společnosti :)
25. 11. 2011 | 08:59

Vážený pane Schlimbach, máte naprostou pravdu.
Jinak se chci omluvit, že jsem se ještě pořád nedostal k prostudování Vaší koncepce, možná se k tomu dostanu až o Vánocích. Je to dost obsáhlé a času je málo, i když musím sebekriticky říct, že kdybych pořád nediskutoval na aktuálně.cz, měl bych ho víc. Ale to víte, stupiditě se těžko lze ubránit, jsem jen obyčejný člověk.
Srdečně zdraví Reppop
25. 11. 2011 | 11:38

Pavel13 napsal(a):

:gaia
Tady snad nikdo nebere vážně, že by měli všichni studovat při zaměstnání. Všude se podporuje opačný model, tj. umožnit studentům VŠ pracovat při studiu za zvýhodněných podmínek.
Studium není jen to, co odsedíte nad knihou nebo ve škole. Je to vypadnutí z rodného hnízda a postavení na vlastní nohy, čerpání a předávání poznatků, vzájemná spolupráce, zapojení se do života školy. Třeba v Británii záměrně mísí studenty různého věku a oborů, aby se navzájem obohacovali. Málo z toho vám dá i dálkové studium.
25. 11. 2011 | 11:49

TomášL napsal(a):

Almo G™

Co tim myslíte mimoškolní náklady? Jestli ubytování, strava atp., tak dostává každý student od státu peníze na "mimoškolní náklady".
.............................................................................
"a i v ČR se vytvoří trh se stipendii...

To nijak nesouvisí se studiem v zahraničí. Zahraniční studium vám žádné stipendium hradit nebude. Navíc vůbec není jisté, zda se nějaký "trh se stipendii" ustanoví. Zatím ho nikdo neviděl a nikdo k němu nemá motivaci. Ale i kdyby náhodou vznikl, pořád bude určen jen pro nejlepší studenty."

Teď tomu nějak nerozumím. Když se hlásíte na zahraniční studium jako místní student, tak jsou podmínky stejné a náklady se studiem si zajišťujete sám, popřípadě požádáte o stipendium u sebe doma nebo ve zahraničí (třeba i přes donory).
Prozatím trh není, avšak se zavedením školného bude. Stipendia a školné jsou různé strany, dle mě, téže mince. Školné postihne studenty a stipendia budou ovlivňovat univerzitu jako celek.
25. 11. 2011 | 11:50

gaia napsal(a):

Pavel13

budou ale mít studenti na všechno to , co popisujete, že by studium mělo být, čas?
Když budou muset chodit ještě po nocích do práce?
25. 11. 2011 | 12:14

TomášL napsal(a):

gaia

Když jsme za studia měli čas hrát celé noci po síti call of duty, myslím si, že nějaký ten čas na přivýdělek zůstane...
25. 11. 2011 | 12:18

gaia napsal(a):

TomášL

to já myslím, že v noci se má hlavně spát. Tak to chtěla matka příroda. Kdyby ne, nezařídila by, aby byla v noci tma . Bylo by světlo po celých 24 hodin a lidé by se mohli upracovat k smrti.
Při hraní hry jste odpočíval, abyste byl ráno svěží ve škole. Ale práce vás semele a odkrví. Jako odkrvila strýce Pepina, že přestal i křičet, jen aby ušetřil energii.

Navíc mladí lidé jsou ještě ve vývoji, ke kterému té energie potřebují též hodně. Jinak jde o zdraví.

¨Jsem k vašemu příspěvku skeptická.
25. 11. 2011 | 12:38

Pavel13 napsal(a):

:gaia
Kde jste vzala, že se chystá nějaká zlomová změna v organizaci studentského času? Máte vůbec představu, jak tomu je dnes?
25. 11. 2011 | 12:51

gaia napsal(a):

Pavel13

no že budou muset vydělávat na to školné
25. 11. 2011 | 13:08

Pavel13 napsal(a):

:gaia
Vydělávat musíte na jídlo, bydlení, zdravotní péči, na školné rozhodně nemusíte. Dále si myslíte, že dneska nemají studenti žádné výdaje?
25. 11. 2011 | 13:29

Almo G™ napsal(a):

TomášL: Nezlobte se, ale už jen plácáte. Vaše PC hra Call of Duty opět nemá s tématem nic společného. Argumenty k otázce stipendií také nevidím, jen nějaký zmateně podaný projev víry, že když se něco zdraží, tak se sám od sebe vytvoří nějaký kompenzační systém.
25. 11. 2011 | 13:37

gaia napsal(a):

Pavel13

právě že mají. Ale unesou další výdaj? Je známé, že 100x nic umořilo osla.

Nebo ta salámová metoda. To se jen krájí velmi tenké plátky, člověk nic nepozná, ale najednou má v ruce jen provázek.
25. 11. 2011 | 13:41

TomášL napsal(a):

Almo G™

Narozdíl od Vás jsem studoval ve zahraničí a narozdíl od Vás jsem končil studium relativně nedávno(6 let), tedy znám dnešní studentský život v ČR a ve zahraničí i stipendia, která mi pomohla studovat. Nic, přejí pěkný zbytek dne.
25. 11. 2011 | 14:01

Pavel13 napsal(a):

:gaia
Adept studia bude mít možnosti:
- Nejít studovat.
- Jít studovat levnou nenáročnou školu, kde si stihne i částečně nebo úplně zacálovat školné.
- Jít studovat náročnou školu, kde sice nebude mít čas moc vydělat, ale s perspektivou dobrého uplatnění a na školné si půjčí.

P.S. Pomíjím případy, kdy studentovi školné platí někdo jiný.
25. 11. 2011 | 14:11

SI napsal(a):

Tady je přesně popsáno: 10 důvodů proč nezavádět školné

http://blisty.cz/art/53033.html

a ještě připojím něco, co by si pan ekonom Münich měl prohlédnout než začne rozhodovat o něčem, čemu nerozumí (bohužel u nás to, že je někdo učitel neznamená, že ví, co je to školství):

http://www.ted.com/talks/ken_robinson_says_schools_kill_creativity.html

Druhý odkaz není tak důležitý pro momentální diskuzi, ale pan Robinson vypíchl jednu podstatnou, že nikdo neví, jaké odborníky budeme potřebovat za 5 - 10 a kolik, takže nějaké snahy o vybírání si oborů, kde se uplatním a budu pak schopen svoje školné splatit, je dosti mimo. Možná by mohl před začátkem studia každý maturant dostat zdarma poukázku ke kartářce, aby mu s výběrem pomohla...
25. 11. 2011 | 14:13

Almo G™ napsal(a):

TomášL napsal(a):

"Narozdíl od Vás jsem studoval ve zahraničí"

Vy o mém studiu něco víte? Zajímavé.

" a narozdíl od Vás jsem končil studium relativně nedávno(6 let)"

JAK to víte a co to má společného s tématem?

"tedy znám dnešní studentský život v ČR a ve zahraničí i stipendia, která mi pomohla studovat."

Pravděpodobně jste tedy využil některého z výměnných programů, které mohou studenti využívat UŽ DNES nebo jste utratil větší částku a k ní něco přibylo ze stipendií. Není to ale žádný argument pro zpoplatnění studia u nás a není důvod se domnívat, že nějak prospěje stavu výuky na VŠ, když to vše budou mít studenti ještě dražší. Prostě jste se jen pochlubil.

"Nic, přejí pěkný zbytek dne."

Také přeji. Volá vás povinnost (služba).
25. 11. 2011 | 14:54

Almo G™ napsal(a):

Pavel13 napsal:

"Adept studia bude mít možnosti:
- Nejít studovat.
- Jít studovat levnou nenáročnou školu, kde si stihne i částečně nebo úplně zacálovat školné.
- Jít studovat náročnou školu, kde sice nebude mít čas moc vydělat, ale s perspektivou dobrého uplatnění a na školné si půjčí."

Jinými slovy budeme diskriminovat podle majetku adeptů, nikoliv podle jejich studijních schopností. Dnes to platí v určité míře, zítra do bude platit definitivně. Z nemajetných ale nadějných adeptů si velkou půjčku vezmou jen nezodpovědní dobrodruzi, kteří nedokážou zvážit všechna reálná rizika. Volná místa po ostatních nadějných adeptech zaplní bohatý průměr a podprůměr. Laťka se výrazně posune směrem dolů.
25. 11. 2011 | 15:00

TomášL napsal(a):

Almo G™

Píšete o Erasmu, ten je pro Evropu. A co USA? Ha! Hm... Držme se u toho mého plácání a nezabíjejte svůj drahocenný čas... Čau!
25. 11. 2011 | 15:20

Pavel13 napsal(a):

:AlmoG
Chytím se "dnes to platí v určité míře". Ano máte pravdu, ale co s tím? Napadá vás jiné řešení, než výhodné půjčky na studium? Pravda sociální stipendia. Ale někdo o ně žádat nechce nebo nemůže, i když na studia nemá a nelze vyhovět spravedlivě všem. Proč by nemoho existovat obojí?
Znovu musím opakovat, že absolutní prioritou k setření sociální diskriminace jsou půjčky. Až budou existovat, pak uvažujme o zavedení školného. (Sám se ale občas přistihnu, jak jej obhajuji, i když půjčky stále nejsou.)
25. 11. 2011 | 15:20

Almo G™ napsal(a):

"Ano máte pravdu, ale co s tím?" Pro začátek stačí to nezhoršovat zpoplatněním studia. Podle mého názoru pro jednotlivce vždy platí, že lepší je žádná půjčka než malá a malá je vždy lepší než velká.

Pokud to máte obráceně, pravděpodobně na větší půjčce většího počtu lidí budete mít nějaký osobní zájem.
25. 11. 2011 | 15:53

Almo G™ napsal(a):

TomášL napsal: "A co USA?"

Ha, nevím, co USA a co to má s tématem společného.

Ale chcete-li navázat těsnější styky i s univerzitami v USA, stačí začít tlačit na vládu,které jde údajně tolik o stav vědění, aby vyjednala lepší mezistátní dohodu s USA. Např. namísto nesmyslů typu "radar" by toto alespoň byla užitečná práce.

Že to jde, když se chce, je vidět právě na Erasmu. Vzor tady je, stačí ho následovat. Proč do toho ale tahat školné v ČR? Vždyť vršíte jednu nepodstatnou věc za druhou...

Vám prostě někdo napovídal, že školné je všelék a vy tomu věříte bez toho, abyste zkoumal, jestli to má nebo nemá nějaké konkrétní souvislosti.
25. 11. 2011 | 15:59

Pavel13 napsal(a):

:Almo G
Ne, žádný osobní zájem na půjčkách nemám. Taky nejsem spojen s žádnou institucí, která je poskytuje. Jsem taky proti jejich zapojení do těchto půjček.
25. 11. 2011 | 22:56

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy