Záhada českého medicínského výzkumu

03. 01. 2009 | 10:11
Přečteno 5711 krát
Zabývám se výzkumem o výzkumu samotném. Konkrétně se snažím dopátrat toho, jak na tom vlastně český základní výzkum(3) ve srovnání s okolním světem vlastně je. Před časem jsem zde sdílel srovnání publikační produkce článků v odborných časopisech ve třech hlavních oblastech základního výzkumu. Když jsem se teď pustil do analýzy menších oborů, narazil jsem na záhadu v případě českého medicínského výzkumu. Docela jsem zvědav, zda má pro tu záhadu někdo z čtenářů blogů vysvětlení. Ale k záhadě samotné se musím dostat přes jistou osvětu pro širší obec čtenářů.


Hodnotit výsledky základního výzkumu není vůbec snadné. Zatímco o úspěchu komerční firmy vypovídá její zisk, základní výzkum se kvůli zisku až na výjimky nedělá a ani dělat nedá. Proto se ziskem úspěch a kvalita základního výzkumu nedá poměřovat. Nezbývá než hodnocení kvality výsledků základního výzkumu založit buď na (i) názorech vědců samotných nebo na (ii) ohlasu, které daný výzkum mezi vědeckou komunitou má. Záhada, ke které se za chvíli dostanu, jsem našel v tom druhém.

Ohlas vědeckých výsledků ve vědecké komunitě lze naštěstí poměrně dobře měřit - citační analýzou. Publikování výsledků základního výzkumu formou článků v odborných časopisech je ve většině vědních oborů hlavním kanálem sdílení nových poznatků.(6) Čím většího počtu citací ten který odborný článek, autor či země dosahuje, tím větší ohlas výsledky jejich výzkumy mají. Někdy sice může jít i o ohlas negativní, ale to určitě není dominantní jev. Ohlas lze potom považovat za míru přínosu k vědeckému poznání lidstva. Není to určitě měřítko dokonalé, ale při všech složitostech za něj buďme rádi.

Do velké míry platí, že čím větší je počet citací článků určitého časopisu, tím větší renomé daný časopis ve vědecké komunitě má. Téměř každý rozumný odborný časopis má potom takzvaný impact factor, který měří průměrný citační ohlas v něm publikovaných článků. A teď jsem od slíbené záhady již opravdu jen kousek.

Ve světové databázi Web of Knowledge jsem vyhledal všechny odborné články v medicínských odborných časopisech, které v roce 2006 publikovali vědci z České republiky. Samozřejmě jsem se díval i na další obory, ale tam jsem na tak velké záhady nenarazil. Všechny odborné medicínské časopisy jsem podle výše impact factoru, tedy jejich ohlasu, rozdělil do deseti stejné velkých skupin od 1 (nejmenší ohlas) do 10 (největší ohlas). Protože nevíme, co je vlastně hodně a co málo článků, srovnal jsem produkci s výsledky tří evropských zemí - Nizozemsko, Rakousko a Švédsko - velikostí srovnatelnými s Českou republikou, kde není mateřským jazykem angličtina.(1)

A konečně jsme u slíbené záhady. Představuje ji uvedený graf. Na vodorovné ose je oněch 10 skupin časopisů srovnaných vzestupně podle jejich ohlasu t.j.renomé ve světové vědecké komunitě. Výška sloupců odpovídá prostému počtu článků.(2) Zdůrazňuji, že rozdíl v renomé a kvalitě publikovaných článků mezi skupinou číslo 1 a 10 je obrovský(3) a mnohem větší než se z grafu může zdát. Strohá čísla říkají, že česká medicína co do počtu článků za třemi zeměmi zaostává a v ohlasu zaostává až propastně.

Srovnání počtu odborných článků českého medicínského výzkumu v roce 2006
Srovnání počtu odborných článků českého medicínského výzkumu v roce 2006


Jak si tak propastný rozdíl vysvětlit? Napadají mě nejrůznější možné odpovědi:
a) Jsou výsledky českého medicínského výzkumu publikovány jinde než je ve světě běžné (v mezinárodních časopisech)?
b) Je český medicínský výzkum lepší než naznačuje graf, ale z nějakého důvodu ho nesdílíme se světem?
c) Světová vědecká komunita se o výsledky českého výzkumu z nějakého důvodu nezajímá?
d) Český medicínský výzkum je skutečně popelkou a světové výsledky jsou výjimkou? Co je potom důvodem? Špatné podmínky pro tuto vědeckou práci? Nezájem odborníků dělat tuto práci?
e) Udělal jsem snad někde nějakou nějakou zásadní chybu při výpočtu?
Ale která z odpovědí je ta správná nevím. Ví to někdo z vás?

Čtenářům, které tato záhada zaujala, mohu nabídnout její pokračování. Podívejte se do poslední (ale klidně i loňské a předloňské) Analýzy vědy, výzkumu a inovací v ČR. Konkrétně na stránku č.87. Jsou tam uvedeny tzv. RCIO - Relativní citační indexy (4) pro český medicínský výzkum (viz.obrázek). Ve většině medicínských oborů pro ČR vycházejí vysoké nebo dokonce extrémně vysoké RCIO. Například hodnota RCIO = 900% pro všeobecné a interní lékařství v ČR říká, že světový ohlas průměrného českého odborného článku v tomto oboru je 9x vyšší než je ve světě běžné.

Zdroj: Analýza VaVaI 2008
Zdroj: Analýza VaVaI 2008


To vypadá nádherně. Moc to ale nekoresponduje s tím, co uvádí můj graf? Nebudu pointu hned prozrazovat, ale něco naznačuji v poznámce (5).


------------------------------------
Poznámky
(1) Angličtiny je dnes lingua franca vědy a techniky.

(2) Počty článků autorů z ostatních zemí jsou převáženy tak, aby velikostí populace odpovídaly České republice.

(3) Základní výzkum je definován jako činnost vědců a jiných lidí, kteří svá zkoumání provádějí bez vědomých cílů jiných, než je touha odkrýt tajemství přírody. V moderních programech průmyslového výzkumu a vývoje není základní výzkum (někdy nazývaný čistým výzkumem) obvykle zcela „čistý“; je obvykle směřován ke generalizovanému cíli takovému, jako je výzkum technologických hranic, který slibuje pokrok v daném odvětví. Příkladem je výzkum štěpení genů nebo klonování v laboratořích farmaceutických firem.

(4) Relativní citační index vědního oboru (RCI) porovnává úroveň bibliometrické kvality publikací daného státu v daném oboru s průměrnou světovou úrovní daného oboru. Podíl citačního indexu státu v jednom vědním oboru a průměrného světového citačního indexu v tomtéž oboru vynásobený 100. Relativní citační index vědního oboru daného státu roven 100 tedy znamená, že se jedná o průměrnou světovou bibliometrickou úroveň.

(5) RCIO je průměr.

(6) Ve většině oborů základního výzkumu jsou publikace v odborných časopisech hlavním kanálem šíření nových poznatků. V medicíně se cca 75% výsledků šíří formou článků v odborných časopisech a mnou použitá databáze jich postihuje cca 80%, takže mnou uvedené údaje popisují přinejmenším cca 60% toho, co se v oboru děje.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

petr99 napsal(a):

ve skupine 1 temer dominujeme :)
03. 01. 2009 | 13:50

twardowski napsal(a):

Kdo si tady muze DOVOLIT delat vyzkum? A proc ho tady delat, kdyz v zahranici jsou lepsi podminky?
03. 01. 2009 | 14:17

Láďa napsal(a):

Tam kde plati pravidlo "publish or perish" jsou lide motivovani k tomu soustredit se jen na tuto zjednodusujici metriku. Kuprikladu tak ze prumerny pocet autoru vedeckeho clanku utesene roste - tady se vypomuze kamaradovi, tam se udela oko u toho kdo umi vyjednat grant.
03. 01. 2009 | 15:04

prirodovedec_II napsal(a):

To autor:

Proc se divite? To Vam na odpoved nestaci citacni analyza ve Vasem oboru? Domnivate se, ze clovek s cistou citacni nulou (Herr dozent
J.Havel) muze byt "stinovym" ministrem skolstvi? A jeste smutneji, jak muze byt
vysokoskolskym ucitelem? Proc by ta hruza
mela byt soustredena do oboru ekonomii??
03. 01. 2009 | 15:05

Boleslav D. napsal(a):

Autor:

Bohuzel mate zrejme pravdu; nechapu, kde se mohly vzit ty optimisticke udaje o stavu ceskeho klinickeho vyzkumu v tom materialu RVV, take jsem se tomu divil...
Mimochodem, ktere vsechny casopisy (ktere clustery) jste zavzal do sve analyzy vy?

Materialni podminky pro vyzkum (na mnoha ustavech AV a fakultach) se v poslednich cca 10 letech vyrazne zlepsily (letos dava stat na vyzkum a vyvoj cca 25 mld, v roce 1996 asi 6.6 mld); prece jen ale asi nejakou dobu trva, nez se to projevi. Je ale fakt, ze to trva uz nejak moc dlouho...
Myslim, ze hlavni problem je, ze na vedeckou produktivitu tady nikdo moc netlaci, ze je tady porad prilis mnoho "zab na prameni".
Vzdycky jsem si myslel, ze by to chtelo nejakeho energickeho ministra vyzkumu V&V, ktery by s tim tady pekne "zatocil". Ale kdyz clovek vidi, jak jsou jsou obsazovana ministerstva (podle politickeho klice, nikoli odbornosti - viz ta hruza, ktera se děla na MSMT), tak si rika, ze tudy cesta take nevede...

..
03. 01. 2009 | 15:29

Martina K napsal(a):

Domivam se, ze kdybyste vytvoril dalsi skupiny s IF 0.1, 0.2, 0.3...Byli bychom mistri.
Napada me, ze medicina a veda je v CR az extremne oddelena. Lekari se jen vyjimecne zapojuji do vyzkumu a ti, kteri vystudovali medicinu a venuji se vede, medicinu nepraktikuji temer vubec. Cest a obdiv patri vyjimkam.
03. 01. 2009 | 15:38

prirodovedec napsal(a):

Martina K: Na ose x jiz ma zahrnute take IF, ktere zadate. Pouze provedl decilove trideni.

autor, prirodovedec II, Boleslav D.: Prosim Vas nez zase podlehneme dalsi panice, doporucil bych Vasi pozornosti nektera fakta:

1) Delit vysledky poctem obyvatel podle nema smysl.

Nedelil bych ani poctem vedcu,
ale spise objemem penez v uvedenych zemich. Protoze vyzkum je bud drahy ci levny.

Kopiruji z minule:

Pokud uvazujeme OECD Main Science and Technology Indicators (MSTI): 2007/2 edition najdeme tam nasledujici cisla:

Pocet obyvatel cca:

Austria 8
Czech Republic 10
Netherlands 16
Sweden 9

GDE on R&D (mil.PPP)
Austria 8015
Czech Republic 3526
Netherlands 9991
Sweden 11802

Lze cekat, ze pro lekarsky vyzkum budou zrejme platit priblizne i tyto proporce.

Uvedme jeste:

N.of researchers (FTE) (mil.PPP)
Austria 30452
Czech Republic 26267
Netherlands 40442
Sweden 55729

A nyni, kdyz odhadneme pribliznou
hodnotu (vysku sloupce)
ve vyssich kategorich grafu
autora v nasobcich CR:

Austria 5
Czech Republic 1
Netherlands 9
Sweden 8

Pokud to prepocitame pres GDE,
dostavame cca:

Austria < 2
CR 1
Netherlands cca 9
Sweden cca 3

Myslim, ze jiste souvislosti jsou zrejme.

Jedna se tedy podle mne o manipulaci v neprospech CR a samozrejme ve prospech reforem :). Autor by to mel vedet a zohlednit, jiz to zde bylo pripominkovano, kdyz srovnaval podobne ekonomicke obory zemi. Zatim tedy prokazal spise neschopnost se poucit:

http://blog.aktualne.centru...

Ucastnil jste se diskuse i Vy pane kolego Boleslave D., cili doporucuji vse tam osvezit, myslim, ze to sem muzeme dat pres kopirak.

2) Zrejme ma pravdu prof.Zlatuska jinde, kdyz tvrdi (viz tez Sobel a dalsi), ze citace konkretnich clanku (viz material RVV) a prace s IF casopisu se "ponekud" lisi. Tolik ted k rozdilu mezi oba grafy. Vliv zname asymetrie histogramu citaci (viz zluty graf) na prumer je samozrejme bizarni a oglosovan jiz v tom Sobelovi.
03. 01. 2009 | 17:29

jogín napsal(a):

Jednoduché, lékař zapřažený na ekonomicky významném pracovišti, třeba Homolka, nemá čas na opravdovou vědu a může publikovat jen case reports- a s tím se dostane do sborníku a ne do pořádného žurnálu. Ale špitál vykazuje výdělky. Tlak na ekonomiku lékařskou vědu nepodporuje.
03. 01. 2009 | 18:07

jogín napsal(a):

Ekonomický dodatek- slušný grant dělá kolem 600k ročně pro 3 lidi, tj 2-3 implantace defibrilátoru, to se stihne za odpoledne.
03. 01. 2009 | 18:22

scientist napsal(a):

jogín to trochu nakous: dost podstatný vliv má "publikační kultura" tj. co je akceptováno v místním vědeckém společenství jako standardní podoba výstupů. Pokud neexistuje tlak na publikování v IF časopisech, tak halt není důvod se snažit.

Vlivným faktorem je taky publikační zázemí v té které zemi. Kolik IF časopisů má medicína v ČR a kolik jich mají v těch srovnávaných státech? (já to nevim)

S tím i souvisí "prosíťování" výzkumných center s těmito časopisy, protože -bohužel- rovný přístup do IF časopisů je nedosažitelný ideál, zvláště u průměrných textů, kterých je z definice většina.
03. 01. 2009 | 20:05

denda napsal(a):

to scientist:

Ono "prosívání" je zásadní omezení.
Musí se někde začít, je vidět že na té nejnnižší úrovni se už něco děje...
40. let odtržen...
Dále pak suport publikování. Nevím jak kdo, já sice anglicky umím slušně, kolega (5 let v GB)velmi dobře, ale jazykově článek do IF.... nepřipadá v úvahu, vrátil se nám 2x než jsme najali profíka, pořádně drahého...
03. 01. 2009 | 21:34

jirizlatuska napsal(a):

"Zabývám se výzkumem o výzkumu samotném."

Proc tedy nespocitate a nesrovnate primo statistiky zalozene v danem obdobi na citacich individualnich clanku a misto toho si hrajete s rozdelovanim podle IF, ktere stejne korektni vysledek nedava? Pracujete s prumery v situaci, kdy mate silne asymetricka statisticka rozdeleni a ocasy tech charakteristik to samy zkresli (viz prirodovedcem citovany Sobel [oprava ex post: minil jsem necitovaneho Seglena]) tak, ze dekonstruovat z nekorektne spocitanych dat odpovedi na polozene otazky muze byt nesnadne nebo nemozne. (Na podzim pro britsky vyzkum tyden co tyden publikoval srovnani zalozene na citacnich datech britsky Times Higher education. U nas se o to z lidi s pristupem k tem datum a odpovednym za analytiku vladni "reformy" nepokusil nikdo.)

Autor ma aspon hypoteticky nejlepsi predpoklady mezi lidmi ve skupine RVV ke zpusobu hodnoceni vyzkumu udelat to hodnoceni matematicky korektne. Jako nemensi zahada mi prijde, ze to z dat, ktere maji v RVV k dispozici, neudela.

Napada mne otazka, zda jsou vubec ekonomove zvykli pracovat se statistickymi rozdelenimi? Pripomina mi to totiz clanek z Wall Street Journal z 11. srpna 2007, kde se tehdejsi sef kvanititativnich analyz investicnich strategii v Lehman Brothers pan Matthew Rothman podivoval, ze se behem tri dnu daly na financnich trzich veci, ktere podle jejich modelu mohly nastat jednou za 10 000 let (http://online.wsj.com/artic...). Tahle extrapolace byla samozrejme kardinalni pitomost vychazejici ze spatneho uziti velmi asymetricke statistiky (o frekvencich citaci se ale podobne vi, ze jsou silne asymetricke).

V analyze vedeckych dat k zadne katastrofe ze spatne zpracovanych hodnoceni nedojde, financni trhy jsou oproti tomu nesmlouvavejsi a lehman Brothers uz mji sve za sebou.

Metodiky korketniho zpracovani citaci jsou znamy a v zahranici se pouzivaji. (Jsou znama i omezeni mechanickeho pouziti vsledku z nich ziskanych, ale to pominme, protoze toho se otazky v blogu netykaji).

Proc se aspon na fixnim vzorku produkce nepracujete s korektne zpravovanymi udaji namisto odvozenin z zharakteristik, ktere se nechovaji pouzitelne? To mi prijde jako vetsi zahada, nez ty, ktere vznasite v blogu.
04. 01. 2009 | 08:02

jogín napsal(a):

Tlak na publikace v IF časopisech existuje a výsledky jsou cítit, zkuste si dát na Pubmed třeba Tachezy J, co vede výbornou zdejší partu a dohledejte nebo odhadněte si impakty v čase. Jenže pravdu má taky Denda, nejdřív musíte vybudovat renomé, než se dostanete do vysokých impaktů a konkurence je jako kudla. To pěkných pár let trvá. O angličtině nemluvě, když píšu článek, lítám čůrat po půl hodině, jako starší generace jsem byl venku než 3 měsíce. Zkrátka se efekty nedají čekat za rok, ale za 5-10 let.
04. 01. 2009 | 11:52

scinetist napsal(a):

to jogin: je "tlak" a "tlak". Nám v institutu pravidelně "mejou hlavu" ať pravidelně publikujeme v IF časop. Tlak je velký, lidi jsou už otrávení.
Jenže kolega z jiného oboru na stejné fakultě mi lakonicky sdělil, že jejich doktorandi před obhajobou MUSÍ mít v IF časop. článek. Pokud to obor umožňuje (tj má dostatek časopisů a je to tedy v principu realizovatelné) pak lze lidi k pravidelnému publikování dotlačit bohužel spíše striktním příkazem než jen apelem :(

ta ANJ je skutečně také zásadní věc, zvlášť v humanitních a sociálněvědních oborech - o tom se medikům nebo přírodovědcům ani nezdá. Na VŠ nejsou zázemí, která by dělala jazykové korekce a ještě jsem neviděl přeložený text od placeného profesionála, který bych nemusel opravovat. Pochybuju, že by naše moudré hlavy v RVV vůbec napadlo, že české vědce na startu handicapuje i příšerné střední školství, které nemůže zaplatit dobré učitele nebo´ti co jazyky umí se povětšinou živí v privátní sféře. (a řada "angličtinářů" z pedagogických fakult, to je taky kapitola sama pro sebe.)
05. 01. 2009 | 00:57

omega watches napsal(a):

The Omega Constellation series designed for women is released for years ago,Now women is still like omega watches.http://www.omegawatchessale...
29. 06. 2009 | 10:29

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy