Z aféry s Kalouskovou „mystifikací“ novinářů si lze vyvodit dva velmi vážné závěry.
1) Ministr financí České republiky vyhrožuje novinářům (zveřejněním videonahrávky).
2) Šéfredaktoři hlavních deníků jsou vydíratelní.


Ad 1) Miroslav Kalousek zcela určitě nemluví pravdu, pokud říká, že novináře pouze mystifikoval s tím, že má v ruce videonahrávku z úterního setkání šéfredaktorů, a chtěl si tak vyzkoušet jejich reakce. Tutéž legrácku totiž bez hnutí brvy opakuje v průběhu pozdního středečního večera ještě dalším novinářům z Aktuálně.cz. A ve čtvrtek ráno, kdy už aféra plní všechny zpravodajské servery a rozhlasové stanice, odmítá v 7:50 v Radiožurnálu říci k celé kauze jediné slovo. „Za hodinu vydám prohlášení. To už snad tu hodinu vydržíte,“ odpovídá Kalousek na dotazy redaktora. Během této hodinky mu poradci poradí, aby vše vysvětlil onou mystifikací. Stejně jako nedávno ředitel FN Motol nejprve odmítá po zveřejněné videonahrávce o korupci v nemocnici s kýmkoliv komunikovat a do druhého dne si na tiskovou konferenci připraví verzi o tom, že celý projev byl ironií a žertem. Ministr financí tedy podle veškerých indicií chtěl novináře předních deníků vydírat nebo zastrašovat.

Ad 2) Co má Miroslav Kalousek v ruce tak pikantního, že to stojí za to, zveřejnit jako trhák v Hyde Parku České televize? Kdyby šlo o záznam šéfredaktorů tvořících pouze znění otevřeného dopisu proti zvyšování DPH, jak tvrdí novináři, byla by to nuda. Určitě nic, co by rajcovalo ministra financí k tomu dostat vše před zraky českého diváka. Na schůzce šéfredaktorů se však zřejmě domlouvalo něco jiného. Něco, za co by se šéfredaktoři před veřejností minimálně styděli. „Ministr Kalousek ve středu po 20. hodině dvakrát telefonuje šéfredaktorovi LN Daliboru Balšínkovi. Oznamuje mu, že stojí na Kampě a nabízí, že nahrávku hodí do Vltavy,“ píší dnešní Hospodářské noviny.

To nevypadá na nahrávku z klasické nudné porady. Alespoň si nedovedu si představit, že by někdo z mých kolegů byl nahrávkou z porady naší redakce vydíratelný.

Skandálů, kdy se v plné nahotě odhalili politici, byla už fůra. Případů, kdy se veřejnost nepřímo dozvídá o ne úplném svědomí našich novinářů, zatím moc není. Toto je podle mne jeden z prvních. Měl by dostat své jméno.