To je otázka, která trápí českou veřejnost už dlouhou dobu. Demokratický princip úpravy politického klimatu země výměnou politické garnitury v období voleb jaksi selhává. Přes všechny přísliby změny k lepšímu, je na tom nová vláda se svým morálním standardem vždy snad ještě hůř než ta předchozí. Jak tedy politiky napravit, když si myslí, že vysoký politický úřad jim dodává neomezených pravomocí a zaručuje jim beztrestnost jejich činů? Jsou opravdu tak mocní anebo jsou nemocní mocí?

Jistě, současný ministr financí – když na to přijde - vymámí z jalové krávy i tele. Bankovní konta politiků rostou v rozporu se zákony prosté aritmetiky i čistého rozumu. Politikové si otevírají konta v soukromých bankách „Podlaha“ nebo „Slamník“ a vyplňují tam bankovkami všechny volné mezery. Pokud Pánbůh proměnil víno na krev, čeští politikové inovativně proměňují víno přímo na peníze. A tak se ptám, zda jsou dnešní čeští politici tak arogantní nebo naivní, že nevěří na bezporuchové fungování božích mlýnů a konstantní rychlost otáčení jejich kamenů?

Polepšovna byla kdysi místem pro zlobivé kluky a holky, kteří tam byli posíláni k převýchově. Jejich jednání ve škole neodpovídalo tehdejším představám ředitele školy o tom, co je a co není slušné chování. Pokud varovné signály jako poznámky v žákovské knížce, ředitelské důtky, zhoršené známky z chování ani tělesné tresty nepomáhaly, zlobivé děti byly posílány k převýchově prostě proto, že si s nimi už nikdo nevěděl rady.

Kam ale dnes posílat k převýchově zlobivé politiky, se kterými si už taky nikdo neví rady? Poznámky v mediích, zesměšňující anekdoty, hrozba vězením a jiné varovné signály na ně neplatí. Na svou ochranu si sami pro sebe ustavili imunitní zákon, který je ve svém principu stejně nemravný jako ti, kteří ho formulovali a schválili a kteří ho nejsou ochotni ani změnit ani zrušit. Zákon na ochranu nemravnosti před slušnými lidmi? Nezní to jako z absurdního divadla? Námět pro Franze Kafku? Nevracíme se snad strašně rychle pod rouškou demokracie zpátky k totalitě? Není absurdní, že David Rath bude dojíždět z vězení na zasedání sněmovny? Kdo nám to proboha vládne? Kde to jsme? Jak rozumět demokracii, ve které jsou si všichni rovni a někteří jsou si rovnější? Anebo je tu něco opravdu vážně v nepořádku s českou formou demokracie? Dá se tady vůbec o demokracii ještě mluvit?

V čem je tedy zakopaný pes? Jsou problémem zkorumpovaní politikové anebo morální standard současné české společnosti? Zatímco prolhanost politiků je jaksi obecně tolerována s poukazem na to, že to asi bohužel patří k tomuhle povolání a že stejně lžou všichni, zlodějna a korupce je pro veřejnost už přece jen trochu silné kafe. Problém vidím v tom, že tolerance jedné nemravnosti vede k toleranci nemravnosti jiné. Myslím, že na vědomou lež by se žádná imunita nikdy vztahovat neměla a lež by měla být důvodem k bezpodmínečné a okamžité rezignaci z politické funkce nebo veřejného úřadu stejně jako, krádež, korupce a jiné delikty. Chování politiků je v mnoha případech v rozporu nejen s morálním kodexem, který je úřadem státní správy na jakékoliv úrovni spojen, ale především je v rozporu s obyčejnou lidskou slušností.

Kam tedy s těmi uličníky, kteří se vedrali do politických křesel s úmyslem nikoli sloužit, ale zbohatnout? Do vězení? Co všechno musí takový politik udělat, jak velké korupce se musí dopustit, aby to společností otřáslo v samých základech, aby se do polepšovny konečně kvalifikoval? Jeden milión, sedm, dvacet? Jaký je rozdíl mezi stomiliónovým úplatkem a ukradenou tužkou? Tohle se přece nedá posuzovat kvantitativně, vždyť krádež je krádež bez ohledu na to, co anebo kolik bylo ukradeno! A pokud by trestem mělo být vězení, tak na jak dlouho? Jeden den za každou korupční stokorunu? Nebo pětistovku? Bylo by to spravedlivé? Každý by si mohl při braní úplatku rozmyslet, na kolik se cítí. David Rath, pokud bude odsouzen, by to měl při té stovce za nějakých 191 let a i s propuštěním za dobré chování po odpykání poloviny trestu by se už nikdy korupce nemohl dopustit. Při pětistovce by to bylo bratru za nějakých 38 let - možná o nějaký ten měsíc navíc. 12 let, které Rathovi dnes při maximální výši trestu hrozí, představuje trest jednoho dne vězení za každých asi 1600 korupčních korun. A tak se ptám, kolik si vydělá za jeden den průměrný úředník? 750 poctivých korun? A co ti ostatní rádoby politikové a jejich povedení kamarádi, o kterých tu teď momentálně není řeč?

Jedním z největších trestů pro bohaté je ztráta jejich bohatství a s tím i ztráta všech jejich privilegií, které si mohou za peníze koupit! Život v chudobě poté, co si někdo předtím zvykl žít na vysoké noze, je opravdovým a každodenním trestem. Nebylo by spravedlivé, aby politikové usvědčení z korupce směli na dobu (jako třeba v případě Davida Ratha) těch dvanácti let jen živořit? Bydlet v minimálním bytě a žít s minimem peněz? Nebyla by tohle účinnější polepšovna než vězení, které je mimo jiné pro společnost velkou finanční zátěží? Nebylo by spravedlivé, kdyby za korupci politikové dostávali místo imunity naopak dvojnásobné tresty, protože jsou to oni, kdo má jít příkladem?

Jsem člověk, který se snaží vzít svůj osud z rukou Božích do rukou vlastních. Nikoli z domýšlivosti, z pocitů nadřazenosti nebo z neúcty k náboženským principům, ale spíše z prostých pocitů víry ve vlastní zodpovědnost za své činy i chování. Nejsem ani právník ani soudce, abych tu mohl mluvit o právu nebo spravedlnosti, ale myslím, že nemusím být právník, abych mohl rozlišovat mezi spravedlivostí a křivdou, mezi právem a bezprávím, mezi tím, zda se někdo chová slušně nebo jako darebák. Můj táta, který pamatoval ještě T. G. Masaryka, měl na školním vysvědčení známku z mravů, já z chování. Zatímco známka z mravů představovala respekt k etice, k principům životních názorů a postojů, známka z chování představovala a dodnes představuje následování platných pravidel tzv. slušného chování. Měřítkem slušného chování je pak - zjednodušeně řečeno - poslušnost. Tu vyžadují a potřebují všechny instituce, organizace nebo společnosti, kde není podstatný řád, ale pořádek. Poslušnost vyžadují i všechny totalitní režimy. Zatímco morální kodex vede k zodpovědnosti za vlastní svobodu, ke kreativitě a lidské důstojnosti, poslušnost vede k mechanickému a slepému následování jakýchsi pravidel definovaných jejich představiteli, k absenci rozvoje vlastní osobnosti a k rezignaci na vlastní názor.

Domnívám se, že spravedlnost je záležitostí mravní, nikoli právní. Zákon je pouze nástroj k definování toho, co se smí a co se nesmí, aniž by se poškodily nebo omezily zájmy jiných lidí a aby všichni měli stejnou příležitost. S jistou dávkou zjednodušení - nechť mi právníci odpustí - by se však dalo i říct, že každý trestní zákon je formulován s předpokladem, že se lidé chovají nečestně nebo neférově už od přírody. Že jsou lidé ze své podstaty všichni lumpové. Kdyby se totiž chovali dobře a navzájem ohleduplně sami od sebe, žádných zákonů by nebylo zapotřebí. Jinými slovy, ať už někdo dělá v životě cokoli, pokud neporuší zákony platné v určité době a teritoriu, je podle práva slušný a bezúhonný člověk.

Pokud tedy řada lidí v Čechách po Sametové revoluci přišla k velkým majetkům sice v rozporu s nepsaným morálním kodexem, ale v souladu se psaným a platným zákonem, jsou to podle této definice slušní lidé. A pokud s tím někdo nesouhlasí, musí se ptát, zda je problém v lidech nebo v jejich zákonech. Musí se ptát, zda není problém v tom, že morální kodex se v dnešní společnosti stává hloupým a neužitečným přežitkem. Zda pragmatický a účelový přístup k problémům života není efektivnější. Musí se ptát, zda není ve vyspělé společnosti morálka něčím zastaralým a málo účinným nástrojem nejen pro vymezení vztahů mezi lidmi, ale i pravidel života vůbec. Zda se nestal morální kodex z nějakého důvodu pro mnoho lidí nepohodlným. Zda tu neplatí výmluva, že řídit se tím, co je správné, je příliš těžké nebo drahé. Vždy totiž najdeme dost důvodů pro to, abychom sami sobě i druhým zdůvodnili, proč si nemůžeme takový luxus, který filosof Jan Patočka nazýval životem v pravdě, vůbec dovolit.

Myslím, že demokracie nenahrazuje morálku, ale morální kodex a mravní síla společnosti je základním předpokladem a podmínkou pro vznik a ustavení jakékoli formy demokracie. Etika, morální kodex ani demokracie se nedají nikomu vnucovat násilím, jak se ve své pošetilosti někteří američtí nebo i jiní politikové domnívají. Morální kodex se nedá definovat žádným zákonem nebo právem. Morální kodex je definován představiteli společnosti, jejich chováním v soukromí i na veřejnosti, jejich přirozenou autoritou a jejich postoji v otázkách života. Je definován osobností presidenta země, předsedy vlády, ministry, senátory, hejtmany i zástupci akademického světa, vůdčími osobnostmi průmyslu a obchodu, kultury, vědy i veřejných medií. Je definován našimi učiteli na všech úrovních škol. Morální kodex je definován rodinou a vztahem mezi mužem a ženou.

Jak tedy poslat politiky chráněné imunitou do polepšovny, když si s jejich nemravností už nikdo neví rady? Vězení, vyhnanství, deportace (ale kam), pranýř, potápění v koši do Vltavy, nucené práce v kamenolomu? Nebo se uchýlit k praktikám jiných zemí? Čína řeší korupci olovem. U takto potrestaných nedochází nikdy k recidivě. V Singapuru dodnes praktikují fyzické tresty a s recidivou také nemají problémy. Že je to poněkud barbarské? Snad ano, ale není také zlodějna jistou formou barbarského chování? Není naše západní civilizace přeci jenom trochu přecitlivělá a k darebákům až příliš shovívavá na úkor slušných lidí? Nezaměňujeme tady náhodou principy humanity s tolerancí ke zločinům a zločincům?

Nepřísluší mi, abych soudil Davida Ratha ani nikoho jiného, kdo se korupce dopustil. Nepřísluší mi stanovovat výši trestu pro nepoctivé politiky. Jsem jen obyčejný člověk, jehož přirozený cit pro právo a spravedlnost je českými politiky hrubě urážen. Cítím se ponížen arogancí politiků, kteří se nestydí brát ke svým nadprůměrným platům úplatky prostě jen proto, že můžou? Jsem hrubě pobouřen stavem české politické scény a tím, jak hrubě byla zneužita důvěra prostých lidí, k jejichž zastupování se politikové dobrovolné přihlásili. Jsou tito lidé opravdu nemocní mocí anebo ne-mocní duchem? Která polepšovna je dokáže napravit?