Na koho pak zloba padne...
“…Evropská unie nebude fungovat, dokud se slova Čech, Němec či Francouz nevymění za slovo Evropan…”, říká filosof. Zatímco výrazům Čech, Česká republika a česká identita jsou u nás přiřazovány poměrně vysoké hodnoty, výrazy Evropská unie, Evropan nebo evropská identita jsou na tom podstatně hůř.
REFERENDUM
“Zdá se, že pokud je kladivo jediným nástrojem, který máme k dispozici, díváme se na všechny problémy jako na hřebíky…” alespoň tak mi připadá přístup celé řady českých politiků k řešení současné poměrně komplikované a chvílemi až komické politické situace. Na jedné straně vidíme bezmocnost mocných, proti tomu infantilní SPD a snahu Tomio Okamury o likvidaci těžce nabyté svobody a potom nerozhodnost až zbabělost většiny ostatních politiků, kteří postrádají jakoukoli společenskou vizi, ucelenou politickou koncepci a nevidí kudy vede cesta.
Requiem za demokracii
„Demokracie doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých, a demokracie jim ho dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, cizinci budou chtít práva občanů, a demokracie jim vyhoví. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce a demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec opravdu ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než to dovede ta nejhorší monarchie anebo oligarchie.“ Potud Sokrates.
Spravedlivá spravedlnost
"... často jsme se museli moc stydět za to, co všechno jsme si nechali po celých těch čtyřicet let líbit.....", říkával krátce po listopadu 89 kamarád Jiří.
Chraňme památky před památkáři
Rozsah historické architektury chráněné památkovým zákonem svědčí o neskutečném kulturním bohatství minulých dob na území Čech, Moravy a Slezska a zároveň o prozíravosti, řemeslné a stavitelské dovednosti, obchodní zdatnosti a moudrosti těch, kteří země bývalé koruny české kdysi spravovali. Registrovaných památek je dnes u nás přes 40 tisíc. Co však toto úctyhodné číslo opravdu představuje? Je to obrovské bohatství, které jsme po předcích zdědili, nebo je to obrovské břemeno, které nám naši předkové odkázali?
Stát a firma
„Ponižuje nás nedůstojnost parlamentu, který i státní nezbytnosti vyřizuje stranickým handlem. Ponižuje nás parlamentní systém, v němž bez hrubé majority by potřeby státu nebyly uhájeny. Ponižuje a skličuje nás přízemnost politického jednání: co jde vysoko nad domácí zájmy stran, je politickým exponentům tak lhostejno jako chalupníkovi aviatika. Ponižuje nás samozřejmost, se kterou političtí machři přijímají fakt, že stát je odevzdán stranám k exploataci. Ponižuje nás osobní úroveň mnohých, z nichž strany učinily vladaře nad věcmi národa. Ponižuje nás forma i duch politiky, jež vládne pomocí nečistých kompromisů mezi bezohlednými zájmy.“ Potud Karel Čapek.
„ANOstrojka“
"Někteří lidé vidí podnikatele jako divokou a nebezpečnou šelmu, kterou je třeba zastřelit. Jiní ho vidí jako krávu, kterou je třeba dojit tak dlouho, jak to jenom jde. Jen málo lidí však vidí podnikatele jako ztrhaného tažného koně zapřaženého do těžkého povozu, na kterém se my sami vezeme." Potud Sir Winston Churchill.
Dopis
Vážená a milá paní Lomová,
tak jsem si přečetl Váš příspěvek o tom, jak se mně a mojí ženě podařilo dát dohromady snůšku těch největších klišé a pitomostí, které o Číně někdo může vůbec napsat, co stejně dávno všichni znají a vědí a že to bylo všechno úplně zbytečné. A navíc hloupé a nepravdivé (Kořeny čínské kultury).
Kořeny čínské kultury
Často se setkávám s tím, že nově příchozí do Číny hledají prvky kultury především tam, kde jsou zvyklí je nalézat doma – v galeriích, knihovnách nebo koncertních sálech. Srovnávají hudbu, literaturu, malířství, architekturu..... obávám se ale, že srovnávají nesrovnatelné. Neměli bychom zapomínat, že kultura může mít i jinou podobu než tu, do které jsme se narodili. Kultura reflektuje především společenské hodnoty a priority. Pokud tedy někdo chce porozumět dnešní Číně, je třeba přicházet bez zaujetí a zapomenout na všechna klišé a předsudky, která jsou často účelově proklamována v masových mediích.
Opravdová změna
„Předčasné volby nic nevyřeší, je třeba opravdová změna!“, říkají lidé, protože pohár hořkosti a nespokojenost s politiky se nebezpečně naplňuje a hrozí, že s poslední kapkou přeteče. Stejně tak po radikální změně volají i mnozí politikové, ti však z úplně jiných důvodů. Obávají se vzrůstajícího společenského napětí a reptání davu. Poslanci se dobrovolně vzdali své bohaté prebendy nikoli z politické moudrosti, ale ze strachu před soudem veřejnosti, protože vědí, že situace je do budoucna neudržitelná. Nutno dodat, že také míra tolerance s jejich nemravností dosahuje kritických mezí.