František Kriegel nebyl zastupiteli Prahy 2 jmenován jejím čestným občanem. I když zastupitelé uznali, že se Kriegel zachoval v roce 1968 statečně, tak jeho hříchy z konce 40.let, zejména fakt, že velel Lidovým milicím, je vedl k odmítnutí. "František Kriegel nepochybně projevil osobní statečnost, ale v roce 1948 byl jedním z čelních soudruhů, kteří budovali komunistický režim," uvedl v diskusi zastupitel Jaroslav Šolc (OSB). "Nelze zavřít oči nad jeho někdejší činností. Lidé tehdy přišli o životy, o domovy, o majetky," připomenul. "Bohužel nemůžu vzít na misku vah jen to, že se zachoval hrdinsky, když 20 let aktivně budoval komunismus, působil v lidových milicích," uvedl místostarosta Jan Vaněk (ODS). Obyvatelé v diskusi zmiňovali především dobu nástupu komunismu, politické procesy a popravy. "Kdyby bylo v roce 1948 méně lidí, jako byl pan Kriegel, tak by se v roce 1968 nemusel Krigel projevit jako hrdina," uvedl jeden z debatujících.

Z pohledu Prahy 2 jsou to jednoduché počty: sečtou-li se plusy a mínusy života Františka Kriegla, pak to většině zastupitelů nedalo dostatečný počet bodů pro udělení čestného občanství. Prostě pro Prahu 2 to bylo málo. Z perspektivy České republiky jako nástupkyně bývalého Československa, z perspektivy českého národa se nám naskytne jiný pohled. V roce 1938 zradil Československo president Beneš a následně i vláda a parlament, když kapitulovali před Mnichovským diktátem. V roce 1968 celé stranické a státní vedení kapitulovalo před sovětským diktátem, tedy s výjimkou Františka Kriegela. V celé historii moderní české státnosti jeden jediný čelný představitel neselhal tváří v tvář cizí vojenské moci, která okupovala naši zemi nebo se k tomu chystala, a sice František Kriegel. Jako jediný obstál se ctí, když došlo na nejhorší. V tomto smyslu je František Kriegel skutečně čestným občanem českého (československého) státu jako takového. Jestli ho za čestného nepovažují na Praze 2, to na celé věci nic nemění. Čest se nezískává hlasováním, ale činem.