Opomíjený Záviš Kalandra

10. 11. 2012 | 06:42
Přečteno 13156 krát
Záviš Kalandra se narodil před 110 lety 10. 11. 1902 ve Frenštátu pod Radhoštěm. V letech 1923-1936 byl členem KSČ, v roce 1950 byl popraven v procesu s Miladou Horákovou. Dnes opomíjený český levicový intelektuál, novinář a publicista, estetik a umělecký kritik, filosof a historik.

null
null

Foto Záviše Kalandry v studentských letech

Osud Záviše Kalandry není tak připomínaný jako osud doktorky Horákové. Kalandra byl sice po roce 1989 rehabilitován, jeho životní příběh se však v polistopadových časech nestal středem zájmu. V roce 1991 byl vyznamenán in memoriam Řádem T. G. Masaryka I. Třídy a v roce 1994 byl vydán sborník jeho prací „Intelektuál a revoluce“. Jméno Záviš Kalandra však je dodnes známější opravdu málokomu.
Antikomunistům vadí jeho radikálně levicové názory, ortodoxním stalinistům zase jeho rozchod s praxí zbolševizované KSČ. Na jedné straně zapálený levičák, který se upřímně nadchnul myšlenkou revolučního překonání starého světa. Na druhé straně vyobcovaný renegát, který se odmítl poddat ideovému monolitu, panujícímu v tehdejší .komunistické straně a který si dovolil kritizovat i poměry v SSSR. Rozsudek nad Kalandrou byl zrušen již v roce 1968, ale plná společenská rehabilitace byla stále nemožná. V 60. letech sice o ní usilovala rehabilitační komise Svazu českých spisovatelů, ale s nástupem normalizace tyto snahy padly.

Kalandra a meziválečná kulturní avandgarda

Připomenutí Kalandry je třeba začít už jeho studentskými lety. Během studia klasické filologie a filozofie na Univerzitě Karlově pracoval v studentské komunistické frakci (Kostufra), kterou vedl se studentem práv Ivanem Sekaninou. Ve svých 21 letech již vstoupil do KSČ a po skončení studia pracoval ve stranickém tisku (nejdříve v „Mezinárodní tiskové korespondenci“, také v „Dělnické rovnosti“ a jako šéfredaktor „Rudého večerníku“), Získal si jméno v stranických i intelektuálních kruzích a v roce 1929 se přesunul do Rudého práva.
Přehled jeho díla je značně široký. Jako literát debutoval v roce 1926 v časopise „Avantgarda“. Jeho disertační práce se věnuje Parmenidově filosofii a projevuje se tu už vliv historického materialismu. První jeho knihou byla „Zapovězená Ženeva“ (1932), kde už kriticky rozebírá i praxi v SSSR. K 500. výročí porážky husitského hnutí v bitvě u Lipan napsal knihu „Znamení Lipan“ (1935), kde formuluje svůj názor na husitství. Zájem o českou mytologii vedl k historickému dílu „České pohanství“ (první část rukopisu zabavilo gestapo, dokončeno a publikováno bylo až r. 1947, znovu vydáno v roce 2002). Zkoumá v něm nejstarší pověsti s pomocí moderní mytologie a religionistiky. Kalandra publikuje i v „Levé frontě“, časopisu levicových intelektuálů, který měl nahradit kulturní organizaci Devětsil.
Kalandra se nespokojoval jen s filosofií Marxe. Jako vzdělaný člověk chápal, že každé učení o člověku musí být otevřené. Docenění psychických momentů lidské individuality ho vedly k zájmu o Freudovu psychoanalýzu a např. i Schopenhauerovu filozofií. Zájem o estetiku ho přivedl do Surrealistické skupiny a k přátelství s Vítězslavem Nezvalem a Karlem Teigem. Zajímal se o úlohu freudismu v surrealismu a napsal k tomu studii „Princip slasti a princip reality v umění“ (1934). Do máchovského sborníku přispívá statí „Mácha a Palacký“ (1936). Se surrealismem souvisí i Kalandrovo poslední dílo, nedokončená studie o kritice analýzy snů „Skutečnost snu“ (1949).
Kalandra překládá a propaguje francouzské surrealisty – viz např. jeho stať „Čin André Bretona“ (1935). Básník Breton, který byl od roku 1927 člen francouzské komunistické strany věřil v syntézu úkolů přeměnit život (Arthur Rimbaud) a přeměnit svět (Karel Marx), André Breton také, když vešel ve známost rozsudek smrti nad Kalandrou, protestoval proti tomu spolu s dalším francouzským literátem Albertem Camusem (rovněž krátce členem komunistické strany). Ovšem jiný francouzský autor, Paul Eluard se Kalandry zastat odmítl.

Konflikt Kalandry s KSČ

V letech 1932-1936 zrál Kalandrův konflikt s KSČ. Poprvé ho zbavili funkcí v roce 1934 po drtivé kritice jeho reakce na události v Dollfussově Rakousku. Populárního redaktora nakonec ještě udělali šéfredaktorem listu Haló noviny. Společně s Juliem Fučíkem a Kurtem Konrádem rediguje také Tvorbu. Sblížil se ale také s bývalým kolegou z Rudého práva Josefem Guttmannem, vyloučeným v prosinci 1933 z KSČ za nesouhlas s taktikou moskevské kominterny vůči sociální demokracii v Německu v rámci boje proti fašismu.
Kalandrův vrstevník Guttmann původně přichází po roce 1929 s Gottwaldem a pomáhá mu bolševizovat stranu. Jako člen politbyra a šéfredaktor Rudého práva byl prakticky druhým mužem ve straně. Kominterna však byla k pokusům přehodnotit vztah k sociálním demokratům a dalším složkám dělnického hnutí nesmlouvavá. V této době ještě svého přítele Záviš Kalandra kritizuje z levicových pozic.
K definitivní roztržce s KSČ došlo v létě 1936 v souvislosti s moskevskými procesy, kde se účtovalo se „starou gardou“ Leninových spolupracovníků, Zinověvem, Kameněvem a Bucharinem. Tehdy začal v SSSR veřejný monstrproces vedený prokurátorem Vyšinským, který byl předobrazem pozdějších poválečných politických procesů v Československu. Samozřejmě nešlo o řádný proces, ale předem zinscenované divadlo na téma „špionážně-teroristických zločinů“.
Kalandra tehdy rozeslal odběratelům Rudého práva leták s kritikou procesů. Společně s Guttmannem pak vydal brožurku „Odhalené tajemství moskevského procesu“ (1936). Snaží se o kritiku stalinského teroru, ale stále věří v možnost demokratického leninismu. Vystoupení mu přesto vyneslo kritiku nejen stranického vedení, ale i jeho kolegů. Na Kalandru razantně útočí levičácký literární kritik Ladislav Štoll a pozdější normalizátor ale i jeho další a slavnější souputník Julius Fučík.
O Julka Fučíka se pak Kalandra zase otřel za jeho knihy o SSSR. Inu, větším vzorem mu zřejmě byl prokletý Artur Rimbaud, revoltující proti všem tabu a iluzorním pravdám. Proti němu nekompromisně vystoupil i uznávaný historik a sympatizant KSČ prof. Zdeněk Nejedlý. Pro Kalandru však bylo otevřené vystoupení vůči moskevským procesům se starými revolucionáři věcí svědomí a ani tlaku různých levicových autorit neustoupil..
Následkem bylo nejen vyhození Záviše Kalandry z Tvorby ale i jeho vyloučení z KSČ s obviněním z trockismu. Kalandra se skutečně stýkal s Wolfgangem Salusem z německé „KDP-Opposition“, který byl osobním přítelem a stoupencem Lva Trockého. Přesvědčeným trockistou ale Kalandra nebyl. Zpočátku chtěl obrodit komunistickou stranu na bázi skutečného marxismu. Ve snaze vytvořit alternativu ke stalinistické politice vytvořil „žižkovskou“ frakci vydávající časopis „Proletář“ v r. 1937 a „Proletářské noviny“ v r. 1938. Zveřejnil tu např. text prohlášení „Protestujeme“, který kritizoval 2. moskevský proces a ke kterému se připojil i Karel Teige, František Halas, Jaroslav Seifert, Jaroslav Ježek či Toyen.

Kalandra během světové války a po válce

Nástup Hitlera zužoval opozičníkům prostor. Nakonec se Záviš Kalandra uchýlil do Peroutkovy „Přítomnosti“ a působil v nakladatelství Mazač (vydávání Naučného slovníku aktualit). Přesvědčení o nezbytnosti širší nadstranické spolupráce proti fašismu přivedly Kalandru také do obrázkového časopisu „Světozor“.
Mezi jeho přátele patřila i láska Franze Kafky, publicistka Milena Jesenská. Stejně jako Kalandra se v roce 1936 rozešla s KSČ. S nástupem fašismu spolu působili v odbojové skupině „V boj“, která měla za úkol organizovat přechody hranic do Polska. Po obsazení republiky gestapo Z. Kalandru zatklo již v září 1939 na základě jeho komunistické minulosti. Válku strávil v koncentračních táborech Ravensbrück a Sachsenhausen. Jesenská v Ravensbrücku v roce 1944 zemřela, Kalandra se konce války dožil.
Po osvobození se již nechtěl politicky angažovat. Věnoval se výhradně vědecké a spisovatelské tvorbě. Opakovaně však varoval před „stalinským režimem a jeho pomstychtivostí“. Politicky se blížil národním socialistům, o čemž svědčí fakt, že přispíval do jejich periodik (Slovo pracujících), ale měl blízko i k sociálním demokratům (psal do jejich týdeníku Cíl). Pod pseudonymem František Kohout vydal knihu „Socialisté a antisemitismus“ (1946)
Obnovil styky s přáteli ze studií, zejm. s literátem Lacem Novomestským. Z jeho popudu napsal pod pseudonymem Juraj Pokorný příspěvek k výročí vystoupení Slováků v roce. 1848 „Zvon Slobody“ (1948). Laco Novomestský byl významným členem komunistické strany, pro podezření z buržoasního nacionalismu byl zatčen v roce 1951. Tím se Kalandra dostal do okruhu osob, v němž StB začala po únoru 1948 „slídit“ při přípravě politického monstrprocesu, který měl zastrašit všechny kritiky nově nastolených pořádků. Na rozdíl od Kalandry byl později Novomestský rehabilitován a dokonce získal titul národního umělce. V této době se také Kalandra setkává s mladičkým Zbyňkem Fišerem, filosofem později známým členem undergroundu pod jménem Egon Bondy.

null
null

Foto Záviše Kalandry z procesu s Miladou Horákovou

Cesta Kalandry na popraviště

Záviš Kalandra byl zatčen 7. 11. 1949, když si StB přišla pro MUDr. Ungára, Kalandrova přítele a švagra. Ústřední motivy Kalandrových výslechů jsou trojího druhu: „trockistická“ minulost, styky s Novomeským (výpovědi „na Novomeského“ se zřejmě měly použít později ke kompromitaci „slovenských buržoazních nacionalistů“) a s doktorem Oldřichem Peclem. Tento starý přítel se stal pojítkem mezi Kalandrou a „ilegální skupinou národních socialistů“, která v představách strůjců procesu organizovala „rozsáhlou prozápadní špionáž“.
Kalandra se díky svým poválečným článkům pro zahraniční tisk poznal s Mary Bakerovou, anglickou tlumočnicí americké tiskové agentury United Press a seznámil s ní též Oldřicha Pecla. Podnikatel Pecl chtěl, aby zahraniční tisk měl k dispozici nezkreslené informace o situaci v zemi. Vzniklo z toho obvinění, že Kalandra sabotoval základní zájmy průmyslu. Měl to provést tak, že předal Bakerové ke zveřejnění v americkém tisku seznam švýcarských firem, jejichž prostřednictvím obcházelo Československo americké embargo na strategické zboží. A prokurátor Urválek tak z Kalandry udělal na objednávku odporného špiona.
Kalandra byl jeden z mála, kdo si ve skupině třinácti obviněných, kteří stanuli v červnu r. 1950 před Státním soudem jako „členové ilegálního vedení spikleneckého centra“, již na počátku vyšetřování uvědomoval, že o jeho vině bylo rozhodnuto předem a očekával trest smrti. Z dochovaného zvukového záznamu jeho výpovědi je patrné, že zůstal nezlomen a k absurdním obviněním přistupoval s ironií a sarkasmem. Propagandistická dobová brožura ovšem tvrdila, že se při výsleších doznal.
Na Kalandrově osudu nemohly nic změnit odvolání ani žádost o milost adresovaná prezidentovi Klementu Gottwaldovi jeho ženou. Telegram za propuštění Záviše Kalandry poslal prezidentu Klementovi Gottwaldovi nejen představitelé světové kultury Albert Camus a André Breton, ale i světově proslulý vědec Albert Einstein. Gottwald však tento rozsudek smrti, stejně jako řadu dalších, podepsal. A tak Kalandrova vzpoura svědomí skončila 27. června 1950 na popravišti.

Na pomník národně socialistické poslankyni Miladě Horákové přispěli dnes také představitelé politické levice všech barev. Na Záviše Kalandru, představitele levicové kulturní avandgardy z 1. republiky však stále mnozí pozapomínají. Název Milady Horákové dnes nesou široké třídy a ulice v Praze, Brně, Ostravě, Plzni či Hradci Králové. Podle Záviše Kalandry je pojmenovaná jen krátká ulička ve Vsetíně. K letošnímu výročí mu má být v jeho rodném Frenštátě ještě odkryta na zdi ZŠ Tyršova pamětní deska. Jeho životní příběh si ale zaslouží být důkladněji připomínán. A to nejen na levici.

null
null

Foto rodného domu Záviše Kalandry ve Frenštátu

Publikováno na www.vasevec.cz

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Občan napsal(a):

Pane Baletko,

díky za Váš poslední příspěvek. Šel jste s kůží na trh a to je UŽ ZASE projevem osobní odvahy.
Proto mi nezbývá než Vám popřát, aby se to neobrátilo proti Vám.
13. 11. 2012 | 08:25

Bestia triumphans napsal(a):

Pane Baletko,
Budu mluvit za sebe. Na nikoho jsem netlačil, jen jsem byl zvědav na Vaši nabídku, kterou jste učinil a která mne překvapila. Řekněme, že jste se trochu unáhlil.

S pozdravem,
Bestia triumphans
13. 11. 2012 | 08:34

mb napsal(a):

kucí ...

zdenku ... pokud chcete maličko (vaší) sebereflexe ... ( stojíte li o to ) ...

tak ji poskytnu ...

Baletka vám žádné dokumenty poslat neslíbil(a)

vy ste napsal: Zdeněk Brom napsal(a):
PhDr. Tomáš Baletka:

Pokud bych mohl požádat o ty dokumenty: ZdenekBrom@seznam.cz

Děkuji.

ale on nikde neřekl , že vám je pošle ... vy jste o ty dokumenty prostě poprosil ...

Baletka si vzal(a) čas (kino) na rozmyšlenou ...

a seznal(a) , že vám žádné dokumenty nepošle,

protože se mu/jí prostě nechce ...

máte si to vysedět v archivu ...

a vy pak napíšete ( a to vám vytýkám) :

Zdeněk Brom napsal(a):
PhDr. Tomáš Baletka:

Sám jste slíbil, sám jste odvolal. Vaše důvěryhodnost je pro mě nyní 0.
12. 11. 2012 | 22:49
Zdeněk Brom napsal(a):
Občan:

Není co řešit. Pan Baletka se ukázal jako nedůvěryhodný zdroj.
12. 11. 2012 | 22:51

... on nic neslíbil ...

on jenom tak machruje / jako pár dalších /

ale aspon vás to baví ...

zdravim všechny srdečně ...
13. 11. 2012 | 08:49

mb napsal(a):

( 18 04 ... odpovídal a nabízel dokumenty/doklady Bestii ... )
13. 11. 2012 | 08:56

Občan napsal(a):

Embéčko,

pan Baletka nemachruje.
Odkázal na příslušný dobový obecně platný předpis a ocitoval část interního policejního dokumentu, který nezpochybnitelně popisuje, jakou náplň práce měla politická policie za první republiky.

Zbytek si má pan Brom "vysedět" v archivu - docela podrobný tématický návod dostal a zbytek práce bude muset udělat sám. Což je v pořádku, protože jen on ví, co a proč chce zjistit. Archiv není od toho, aby to za něj udělal a ještě zdarma - archivní rešerše jsou HODNĚ náročná práce a archivy je zcela po právu zpoplatňují.
K dispozici má SOA v Třeboni a jeho okresní pobočku v Budějovicích (obojí je od Vodňan celkem nedaleko), Archiv bezpečnostních složek, archiv ÚSTR, NA ČR (to už je znatelně dál)...
13. 11. 2012 | 09:06

rejpal napsal(a):

Z této diskuse (ale nejen z ní, i z řady jiných, dokonce i z vyjádření některých významných osobností našeho veřejného života, kandidáty na prezidenta nevyjímaje) vyplývá častý názor, že nejen období 1948-89 a KSČ sama, byla dobou špatnou (ve všech ohledech). Špatní lidé byli i komunisté sami, bez ohledu, jak dlouho a kdy tam byli, a špatní zůstanou (bývalý komunista je stále komunista), jen si občas hrají na hodné a zlé.
Bohužel, většina faktografických i beletristických informací z té doby pochází rovněž od členů KSČ. I všichni členové těch rehabilitačních komisí, počínaje Bacílkovou a konče Pillerovou, byli komunisté, dokonce tehdy ani ne bývalí. Nedá se jim v duchu této logiky tudíž věřit -:).
Každý si musí sám pro sebe tenhle problém nějak vyřešit.
Komunisty bych si uměl rozdělit do několika základních skupin:
a) fanatici, pro které je ideologie komunismu něčím jako náboženstvím. Mohou to být čestní lidé, ale jsou pro dobrou politiku nepoužitelní, jako všichni fanatici.
b) lidé, kteří vstoupili do KSČ v určité době, která se zdála být příslibem (po obou válkách, na jaře 1968). řada z nich byla později odejita nebo vystoupili nejpozději do jara 1969 sami, když seznali, že je to slepá ulička. S těmi nemám žádný problém.
c) lidé, kteří představě socialismu jako spravedlivého řádu věří (od a se liší zejména tím, že nejsou fanatici a jsou schopni reflektovat i to, že reálný socialismus ani diktatura proletariátu nebylo to pravé ořechové). Je to větší část těch, kteří po 11/17 nehodili své legitimace do kanálu. Ani v nich nevidím žádné nebezpečí jen proto, že mám o možnostech realizace socialismu s lidskou tváří své pochybnosti.
d) kariérní komunisté. Zde vidím dvě velké skupiny:
d1) byli postavani před volbu: vstoupíš a budeš dělat svou práci jako dosud (někdy, ne vždy, s šancí na postup) nebo tě vyměníme za někoho spolehlivějšího. Jiní vstoupili třeba aby získali byt. Nebo byli masírování a nenašli sílu říci ne. Tihle lidé jsou spíš oběti než viníci a nemá smysl je soudit, zvlášť když řada z nás unikla hlavně proto, že podobnou offertu nedostala
d2) vstoupili, aby mohli udělat kariéru. Když zjistili, že KSČ už dalším garantem kariéry není, zahodili legitimace a přijali jinou víru (někdy i náboženskou). S těmi mám problém. Zjednodušeně řečeno - oslavují bratry Mašíny, ačkoli před rokem 1989 by nejspíš byli jejich potenciálními oběťmi. Mám problém s kandidáty na prezidenta, kteří by se cukali jmenovat vládu s účastí KSČM, ačkoli byli členy KSČ. A mám problém s těmi, kteří nejen zakládali, ale byli významnými postavami pravicových stran, případně si na antikomunismu postavili své druhé kariéry. Podezírám je z toho, že kdyby přišli Číňani, budou do svých životopisů rychle dopisovat větu "už od útlého mládí mi velmi chutnala rýže".
Od druhé skupiny se rozeznají snadno - liší se právě svým aktivismem a halasným antikomunismem.
Osobně mě to vede k závěru, že spíš než politická orientace a členství tam či onde je významné, jak se ten člověk choval tehdy a jak se chová dnes.
13. 11. 2012 | 09:12

Bestia triumphans napsal(a):

Rejpal:
Dobře napsáno!
13. 11. 2012 | 09:20

Jáchym napsal(a):

Pane Baletko,
nedivím se Vám,že jste se naštval (to ostatně bylo cílem některých diskutujících :-( , nicméně Zdeněk Brom , jak ho znám, má podle mého názoru upřímnou snahu dobrat se pravdy. Podobně jako Vy není ve svém oboru „žádné ořezávátko“.

Oceňuji, že tu vystupujete – stejně jako on - pod svým občanským jménem, ale na druhé straně je Vám teď asi o něco jasnější, proč zde většina z nás vystupuje pod nicky - a že to není jen otázka odvahy: Jdu-li šlapat chlévskou mrvu, taky si vezmu gumáky a nepovažuji za zhýčkanost, že do ní nelezu bos.

Nesporně bude prospěšné, budete-li psát dál, ať už pod svým jménem či pod nickem. Hlavně pro tu VĚTŠINU, která diskuze sice pozorně čte, ale nevstupuje do nich.

Díky za Váš vstup do diskuze!

*************
Občan:
Proměna názvu státních policií v běhu času je podle mého názoru sice zajímavá, leč přece jenom marginálie.
(Tedy – pod tímto blogem.)
13. 11. 2012 | 09:26

Zdeněk Brom napsal(a):

PhDr. Tomáš Baletka:

Bývá průvodním znakem solidních autorů, že neházejí do veřejného prostoru výroky, které pak nemohou doložit.

Do archivů chodím často, ale s tak nesolidním a neprofesionálním přístupem jsem se ještě nesetkal.
13. 11. 2012 | 09:27

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan:

To ví každý.

Teorii o vzniku StB před válkou sem ale přinesl pan Baletka. Následně ji nedoložil a nakonec přiznal, že v tom nemá vůbec ještě jasno.
13. 11. 2012 | 09:31

Zdeněk Brom napsal(a):

Lila:

Díky. Tu teorii o raném vzniku StB sem ale přinesl pan Baletka.
13. 11. 2012 | 09:33

Zdeněk Brom napsal(a):

Jáchym:

Víte, už si tak zcela jist, zda pan Baletka je skutečně pan Baletka. Zažil už jsem desítky lidí z archivu, ale takto se nechoval žádný.
13. 11. 2012 | 09:35

Mošna napsal(a):

jestli nevidíte ani nejmenší rozdíl mezi tajnou policií totalitního a standardního státu, tak je to ovšem těžké...když jsou všichni stejní, tak proč se vůbec starat, že ?
13. 11. 2012 | 09:40

Zdeněk Brom napsal(a):

Jáchym:

Takže opŕava.

Pan Baletka je skutečný pan Baletka. Mluvili jsme spolu telefonem a byl to velice věcný a příjemný rozhovor. Vysvětlili jsme si i tu záležitost okolo poslání dokumentů.
13. 11. 2012 | 09:44

Jáchym napsal(a):

Zdeněk Brom, Dr. Baletka:
Dvojitý dík !
13. 11. 2012 | 10:13

Občan napsal(a):

Pane Borme,

pan Baletka sem nic takového nepřinesl. To je jen a jen Vaše INTERPRETACE toho, co napsal o politické policii za první republiky a případných aktivitách jejích agentů a konfidentů za WWII.

To, co byste tak rád vykonstruoval, prostě a jednoduše na území Protektorátu neexistovalo. Zato se první teze a struktury MOHLY rýsovat v Londýně a v Moskvě.
Nelze ovšem vyloučit, že někteří prvorepublikoví agenti a konfidenti, kteří se za WWII uplatnili u Gestapa nebo jiných složek nacistické policie, byli využiti i po válce.
Pak ale budete muset začít seznamy agentů a konfidentů předválečné politické policie a pokusit se dostat k materiálům londýnské a moskevské exilové vlády. Což bude běh na velmi dlouhou trať.
13. 11. 2012 | 10:15

Občan napsal(a):

pardon - Brome
13. 11. 2012 | 10:16

český maloměšťák napsal(a):

Nechápu ty, co ztrácejí čas " diskuzí" s estébackým udavačem Pepou Řepou.
Asi nemají co na práci.

Šalom.

P.S.
Komu to posloužilo ?
A komu asi slouží dnes to, když ovládá justici nebo policii ?
Co myslíte?
Hádejete - můžete třikrát. / a) Otci b) Synovi) c) Duchu svatému /
Kde je teda ten klub " do kterého chodím" ? Kde se nalézá ? V nevytopené garsonce vypatlance a udavače Řepy ?
13. 11. 2012 | 11:20

Zjednoduším to napsal(a):

pánové, tady snad nejde o pikanterie z dějin tajných služeb, ale o zcela konkrétní a hanebné justiční vraždy. Ty snad nebude nikdo dnes omlouvat pro nějaké techtle se sítí agentů.
Pověsit člověka za krk jen protože politicky překáží je na období stalinismu snad to nejhnusnější (jedno jestli řádili v Praze nebo v Moskvě).
Tomu má být věnována pozornost a tohle by se nikdy už nemělo zopakovat. Relativizovat to tím, že i demokraté šlapali na přezky politické opozici je úhybný manévr. Justiční vraždy minulého režimu je třeba odsoudit a obětem vzdát úctu.Tečka
13. 11. 2012 | 11:55

Pepa Řepa napsal(a):

Zjednoduším to
Přesně tak, úhybné manévry.
13. 11. 2012 | 12:41

Jáchym napsal(a):

Zjednoduším to (11:55)
**************
To už je zase zjednodušené přehnaně !
Byť v současnosti hodně rozšířeným způsobem.

Pojem "Justiční vražda" se používá ve třech odlišných případech :
1) FORMÁLNĚ(!) bezchybný rozsudek na základě TEHDY platných zákonů, které odporují DNES platným zákonům, pojetí spravedlnosti či morálky.
(Takto vypadá z dnešního pohledu rozsudek nad Kristem či mistrem J.H.), též NĚKTERÉ poválečné rozsudky nad kolaboranty-ale především "kolaboranty".

2) rozsudek na základě mizerně odvedené práce vyšetřovatelů, na základě zfalšovaných důkazů či vynucených přiznání (viz např.současná vlna revizí starších rozsudků smrti v USA)

3) Justiční vraždy v pravém slova smyslu, kdy soudce pracuje na přímou objednávku, ignoruje nepohodlné důkazy, procesní pravidla a vědomě překrucuje zákon (dnes bychom asi řekli ve stylu práce "justiční mafie")
**********
Myslet si, že je to zbytečné rozlišovat, protože co komunista - to sviňák a co soudce do r.89, to justiční zločinec, je sice pohodlné, ale nebezpečné:
Z chyb KAŽDÉ justice bychom se měli PŘEDEVŠÍM poučit- nikoli jen a pouze kvůli odsouzení viníků, ale hlavně PROTO, ABYCHOM "TVŮRČÍM" ZPŮSOBEM dnes, pod praporem demokracie, N E K O P Í R O V A L I (!) JEJICH STYL PRÁCE.

Jestli si myslíte, že to nehrozí, mrkněte na styl tvůrčího zpracování minulosti, jak jej provádějí někteří svazáci z Orwel -ÚSTRkova ústavu.
13. 11. 2012 | 13:42

Bestia triumphans napsal(a):

Jáchym napsal(a):
..."Jestli si myslíte, že to nehrozí, mrkněte na styl tvůrčího zpracování minulosti, jak jej provádějí někteří svazáci z Orwel -ÚSTRkova ústavu."
?
Můžete uvést konkrétní práce?
Děkuji.
13. 11. 2012 | 14:33

Zdeněk Brom napsal(a):

Občan:

Tak to zkuste interpretovat jinak: " Vím, že dokonce i na internetu se běžně setkáváme s tvrzením, že StB vznikla k 30.6.1945 (viz např. na wikipedii), ale když mi dáte svou mejlovou adresu, pošlu Vám několik archivních dokladů, které Vám tento velmi rozšířený omyl vyvrátí."

To jsou slova pana Baletky.
13. 11. 2012 | 14:48

mb napsal(a):

jáchyme ... vaše relativizace ( komunistických ) justičních vražd ... je nechutná ...
13. 11. 2012 | 15:44

mb napsal(a):

jáchyme ... vaše relativizace ( komunistických ) justičních vražd ... je nechutná ...

to už rovnou můžete říci, že kalandra položil život za vlast ...
13. 11. 2012 | 15:45

mb napsal(a):

( omlouvám se za zdvojení ... vypadlo mi spojení )
13. 11. 2012 | 15:45

mb napsal(a):

ve skutečnosti kalandra zahynul, protože jej zabili (nechali zabít) komunistické svině (s vydatnou pomocí sovětských poradců) ...
13. 11. 2012 | 15:53

mb napsal(a):

semelovou novořečí: byla to oběť studené války, byly to oběti studené ... války ...

... hezky/takňák soudružsky neutrálně řečeno ...
13. 11. 2012 | 15:58

Pepa Řepa napsal(a):

Jáchym
stejně byste mohl bagatelizovat a relativizovat -jinou totalitu- nacismus.
Byla tam stejná rozvrstvenost, někdy přímo rivalita mezi SS, SA, NSDAP....etc a kdybyste chtěl, snadno vysedíte v archivech řadu dokumentů, dokazujících, že jistá část hnutí měla v konkrétní otázce jiný názor a při obratné selekci a manipulaci s fakty vyvolat dojem, že ten řežim zas tak hrozný nebyl.
13. 11. 2012 | 16:57

Jáchym napsal(a):

Klucí,
vy jste na mě jak na cizího...
Omlouvám se, zase řeším provozní havárii, ale vrátím se pod tento blog, i kdyby mezitím spadl do archivu - v noci nebo zítra. Mezitím si na mne ponadávejte.
Zatraceně, a to jsem si chtěl dneska dát pauzu.

Nicméně dík za náměty.
13. 11. 2012 | 17:32

Mošna napsal(a):

jáchyme, smysl vašeho boje taky vůbec nechápu - co je na tom orwelovsko USTRKáckého když řeknu, že justiční vražda je justiční vražda. Zbytečně se to tak natahuje do slepé uličky.
Že rozlišujete různé druhy téhle "hanebnosti" je přeci nepodstatné, v tom rozumím Pepovi Řepovi, že to má za uhýbání. Prostě taky uznejte, že to sviňárna je - pak si pro mne za mně rozebírejte detaily z archívů.
Hájíte s občanem ten vražedný mechanismus justičních vražd nebo levici že v nínejsou samé svině ? Rozumná levice se přeci musí taky distancovat, tak proč pořád to nedůvěryhodné vykrucování ? Co máte za vnitřní zábrany být jednoznačný když jde o jednoznačnou věc ?
13. 11. 2012 | 17:49

Občan napsal(a):

Justiční vraždou je, pokud je někdo z politických, náboženských, rasových nebo jiných SUBJEKTIVNÍCH důvodů odsouzen k smrti a popraven za čin, jehož se NEdopustil nebo za čin, za který za normálních okolností trest smrti nenáleží.
13. 11. 2012 | 18:45

mb napsal(a):

občane a to vyvrací něco z toho, co jsem napsal ?

když někoho učí, nazpaměť, jak má vypovídat ...

je to legální, legitimní, právní, a správní proces ???

nebo jsou to zkurvené, gestapácké metody a manýry ... ???

londnovo doznání znáeš ? što ty gavariš občan ?

nice evening ....

/proč jste zvýraznil slovíčko subjektivní ... ? /
13. 11. 2012 | 18:59

reparonce napsal(a):

A dokážete se vžít do kůže maršála Radeckého?
Hovoříte o době před 60 lety v jíné době dnešní psychologií.Těžko se budete vžívat do pocitů, s nimž tehdy lidé přijímali socialismus jako svou naději po smutné první republice a hororovém protektorátu s bestialistou jako denodenní chleba.
Největší počet lidí,kteří strhli všechny k odsudku a rozsudku obviněných -patřil k lidem,kteří to brali tak,justice nejustice ,důkazy na tom houby záleží:chtějí nám zkazit budpucnost a život,jsou a jdou proti nám,nejsou naší-to nedopustíme,aby nás rozvraceli.Ajustice,která má být obranou práva proti masovým náladám ala Hilsner-aféra za Rakouska-Uherska,PROTI masovým emocím,střízlivá,racionální,důkazová-vyráběla důkazy,které tyto emoce spoluvytvářely a nahrávaly jim.Tedy co si budeme povídat,ta tehdejší justice zklamala,jestli na celé čáře je a zůstává stále nedořešenou historiky otázkou,protože dosud nikdo nerozebral věcně jednotlivá obvinění,kus po kuse,nerozcupoval ten balík soudního papíru do vytvoření pravdivější verse,kterou by pochopil dnes snad téměř každý.
Co je zvláštním příznakem těch procesů je jejich divácká teatrálnost,pompéznost a monstróznost.Tedy vlastnost,která patřila i ke kultům Stalina,Gottwalda,ale která soudím z pojmenování dnešních městských objektů nově-se projevuje opět.Dle mne jména politiků nemají co dělat tamtéž.
13. 11. 2012 | 20:45

reparonce napsal(a):

opravy:s bestialitou,budoucnost
13. 11. 2012 | 20:58

Jáchym napsal(a):

Přátelé,
slíbíl jsem, že odpovím na Vaše připomínky. Ale teď jsem domontoval a poklidil z nejhoršího. A bude půlnoc, mám toho plný brejle.
Takže zítra - pokud to ještě někoho bude zajímat. Teď jdu spát.
13. 11. 2012 | 23:47

Vor napsal(a):

hezký, tak sladce spěte, Růženko - až se vyspíte, doufejme že debata uřž nebude o tom, že to asi ta Horáková a kol. vlastně podle StB a Urválkovských soudů udělala a že když v USA bijou černochy, tak u nás tyhle zaprodance můžeme pořádně rovnat jako agenty imperalismu.
14. 11. 2012 | 14:40

Jáchym napsal(a):

Přátelé,

Je tu trochu moc linií, po kterých by bylo třeba reagovat, ale nevím, jestli je smysluplné psát něco, co si možná už nikdo nepřečte.
Ale pokusím se alespoň si srovnat myšlenky.
Začnu od konce:
Docela pěkně to zahustil reparonce 13. 11. 2012 | 20:45 , je to jeden pohled – obtížnost či nepatřičnost přenášet dnešní úhel pohledu na historii – byť i nedávnou.

S úmyslně provokativní ilustrativností jsem to naznačil srovnáváním procesů 50. let s historickými procesy – např. Kristovo odsouzení soudobou justicí a na základě tehdejší legislativy.

pokud oprávněně namítnete, že se jedná o nepatřičné, ahistorické srovnání, pokud namítnete nemožnost srovnávat způsob myšlení, ať už myšlení „lidu“ nebo myšlení právního, šlápli jste na hrábě: Protože co jiného děláme my, v této diskuzi ?
Pepa Řepa napsal(a): Jáchym
stejně byste mohl bagatelizovat a relativizovat -jinou totalitu- nacismus.
Byla tam stejná rozvrstvenost, někdy přímo rivalita mezi SS, SA, NSDAP....etc a kdybyste chtěl, snadno vysedíte v archivech řadu dokumentů, dokazujících, že jistá část hnutí měla v konkrétní otázce jiný názor a při obratné selekci a manipulaci s fakty vyvolat dojem, že ten řežim zas tak hrozný nebyl.
Ano, Pepo, kdybych chtěl – a v tom to je: Já nechci!
Chci pravý opak . Pokud tady máme ústav pro studium určitých historických režimů, měly by zde být zkoumány především způsoby, jak k naprosto nepatřičným a otřesným důsledkům typu inscenovaných procesů může dojít, jaké MECHANISMY k tomu vedou ! A nenalhávat si, že podobné mechanismy, použité v jiné - naší době, nemohou způsobit totéž – nebo ještě horší věci.
Je nesporné, že ideologie je mocná čarodějka. Jakákoliv ideologie. Ale ideologie je pouze soustavou slov a symbolů.
Některé ideologie (např. nacismus) mají v sobě implementovány mechanismy, které nedovolovaly/nedovolují vyhnout se dříve či později stejné cestě, jakou se vydal hitlerismus. Jiné jsou o něco odolnější, ale žádná beze zbytku.
Jde o to, tyto mechanismy identifikovat a určit, jak předejít jejich „zkopírování“ v současných podmínkách.
Protože domnívat se, že jsme imunní proti masivnímu porušení zákonů a zneužití justice, je podle mého názoru smrtelný omyl : Podívejte se, jak je justice „ imunní“ proti organizované hospodářské superkriminalitě a položte si otázku, jaké máme mechanismy proti hrozbě rozšíření působnosti „justiční mafie“ do rozměrů, překonávajících 50. léta.
Chybí jen jediné – kromě některých soudců zprivatizovat i některé věznice - a vyřadit účinné kontrolní mechanismy.
Pochopitelně - s tím rozdílem, že Tehdy se říkalo česky VládaLidu, Dnes se tomu říká cizím slovem - DemoKracie.
Obojí zní hezky a znamená totéž. Takže ještě jednou: Nejde o to, omlouvat zločiny minulosti, ale naopak, zabránit obdobným zločinům, páchaným z podobných pohnutek, ale pod fanglemi jiných barev.
Poučit se z minulých chyb všech, včetně odpůrců: drahých chyb, které ZA NÁS někdo tvrdě zaplatil, abychom je nemuseli zbytečně platit znovu.
Jestliže si řekneme, že nás se to netýká, nám se to stát nemůže, protože nejsme jako Oni (komouši), jsme na nejlepší cestě napochodovat do stejné pasti.Jde mi o to, poučit se z CIZÍCH chyb i cizích sviňáren.
( Koneckonců – i proto mě třeba zajímá dění v islámských zemích, které se staletým zpožděním a v méně maskované podobě kopírují některé chyby křesťanské civilizace. Nepoučili se !****( Nejsem religionista ani historik, jen jsem jsem přelouskal tisícistránkové Dějiny středověku a přiznám se, že to se mnou dost zapajtlovalo. Především tím, jak podobné chyby jako my už tehdy dokázali lidé dělat a jako podobné chyby jako oni děláme stále znovu i dnes.)
14. 11. 2012 | 16:40

zase to zjednoduším napsal(a):

není náhodou základním poučením z té doby, že právní stá je hodnota a že zinscenované procesy by se měli jasně kritizovat bez jakékoliv relativizace odkazy na těžkou dobu a hříchy středověku či že to ti druzí taky nemyslí zrovna upřímně.
Opravdu nechápu proč to zuřivé driblování kolem tohoto tématu - tohle snad není obhajoba toho, že i podle pravidel minulého režimu žili slušní lidé, ale o tom, že ti zhovadilí udělali opravdu hnusnou prasárnu a tu naprosto jasně odmítáme.
14. 11. 2012 | 17:02

Jáchym napsal(a):

Ještě víc to zjednoduším:
"Na jakoukoliv složitou otázku existuje nejméně jedna jednoduchá NESPRÁVNÁ odpověď."
*****************
Nicméně se shodneme, že zuřivě driblovat se nemá a hnusné prasárny oba odmítáme.
14. 11. 2012 | 19:29

mb napsal(a):

Jáchyme, nikdo tady neoponuje vaší tezi, že zneužití justice kdekoli a kýmkoli ... je odporné a nechutné ( mrkněte se na ten dokument té mladé slovenky, je více než vypovídající ...)

ale vaše vyjádření ... jako by relativizovalo komunisty a komunistický systém ...

já si přihřeju svou polívčičku (aniž bych relativizoval nacistické zrůdnosti a viny ) ... to, jakým způsobem jsme se po válce zachovali k českým němcům ... bylo hanebné a nesprávné ...

a myslím, že to předznamenalo jak komunistické bezpráví ( znárodňování, ...) ... tak servilnost justice ... a libovůli a bezpráví mocných ...

zdravím ...
14. 11. 2012 | 20:33

mb napsal(a):

Nejde o to, omlouvat zločiny minulosti, ale naopak, zabránit obdobným zločinům, páchaným z podobných pohnutek, ale pod fanglemi jiných barev.
Poučit se z minulých chyb všech, včetně odpůrců: drahých chyb, které ZA NÁS někdo tvrdě zaplatil, abychom je nemuseli zbytečně platit znovu.
Jestliže si řekneme, že nás se to netýká, nám se to stát nemůže, protože nejsme jako Oni (komouši), jsme na nejlepší cestě napochodovat do stejné pasti.Jde mi o to, poučit se z CIZÍCH chyb i cizích sviňáren.

... s tím se nedá nesouhlasit ...
14. 11. 2012 | 20:35

Vor napsal(a):

mb 20:33 i 20:35 - tak s tímhle souhlas.
16. 11. 2012 | 11:03

n-noname napsal(a):

Proč se ... do tajných služeb? My můžeme vidět jen výsledky jejich práce a to v 90% je věc náhody, jako důsledek mávnutí motýlího křídla v Číně. Nádherné konspirace plynou z atentátu na Kennedyho, když se rozhodl k mírové kolaboraci s Chruščevem a už oba jeli, to Cruščev dopadl docela dobře. Nesmíte věřit na kukuřici, jak by generálové zdůvodnili svou existenci. Další nádherný případ je Nixon. Také doplatil na prohranou válku ve Vietnamu, sice se tím vytvořila idea národa, který jediný byl schopen porazit největší současnou imperiální mocnost na světě. A historie se opakuje - prohraná válka v Afganistánu, za to můžou naivní generálové, kteří se diví, proč ti Afgánci nejsou vděčni za to, že zde amíci za ně obětují aživoty. Stačí v US někoho obvinit z mimomanželských styků a má do konce života vystaráno? Normální člověk se tomu zasměje. Člověk nesmí všemu věřit!
16. 11. 2012 | 12:04

AIR MAX napsal(a):

This is a great site post. thanx very much for the fantastic insight and we really appreciate the time you took to write this. thank again. nike air max http://midstatemechanical.com/empfehlen.asp.
21. 09. 2013 | 12:06

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy