V jazyce jestřábím vyzval prezident Miloš Zeman k preventivním akcím Západu proti Rusku v případě, že by chtělo obsadit východní Ukrajinu. V jazyce holubičím pak vybídl ukrajinskou vládu, aby vyjednávala se separatisty na východě země.

Co Zeman vlastně myslel oněmi preventivními akcemi, už několik dní upřesňuje jeho mluvčí. Zapadnout by ale neměla ani jeho druhá výzva. Jak si takové vyjednávání vlastně představuje?

Kdyby se na východě Ukrajiny demokraticky utvořila silná hnutí, požadující autonomii nebo připojení k Rusku, bylo by jasné, s kým a o čem má Kyjev jednat. Taková jednání by byla politickým--a v případě skutečné demokratické legitimity takových hnutí--i demokratickým procesem.

Jenže Kyjev má nyní co do činění s nejasně vzniklými a bůhví kým vyzbrojenými i vycvičenými separatistickými skupinami v různých městech, z nichž některé za použití nejhrubšího násilí obsadily vládní budovy. V každé normální zemi se takovým lidem říká teroristé. I Zeman sám už několikrát poznamenal, že s teroristy se nevyjednává.

Proč vyjednávání požaduje nyní? Pokud přijímá tezi Moskvy, že revoluční způsob vzniku vlády v Kyjevě vytvořil situaci, která činí i ty nejradikálnější kroky ruské menšiny, podporované Moskvu, jaksi legitimními, měl by to říct.

Ve skutečnosti nová ukrajinská vláda není o nic méně legitimní, než byla kupříkladu ta československá mezi prosincem 1989 a červnem 1990. Navíc se zdá, že to, co se nyní na východní Ukrajině děje, má destabilizovat zemi před květnovými volbami, které legitimitu nového „režimu“ potvrdí.

Možná nám k pochopení pomůže modelová situace. Představme si, že by se polská menšina na Těšínsku po nějaké „sametové revoluci“ u nás a nástupu autoritářské vlády v Polsku rozhodla připojit k Polsku. Nesnažila by se o to tak, že by vytvořila politické hnutí se zvolenými orgány, s nimiž by česká vládní moc mohla vyjednávat, ale tak, že by skupiny ozbrojenců obsadily státní budovy v Těšíně a požadovaly by odtržení od České republiky. Vyzývaly by Varšavu, ať Těšínsko vojensky obsadí.

Co by asi v takové situaci udělali český prezident a vláda? Šli by s ozbrojenci vyjednávat? Bylo by to správné? A pokud by vyjednávali, o čem? Jediné o čem by se totiž snad dalo vyjednávat, by byla nabídka, že pokud se ozbrojenci vzdají, nebudou okamžitě odsouzeni k nejhoršímu možnému trestu za vlastizradu.

Než představitelé jiných států, jakým je i Zeman, začnou dávat Kyjevu dobré rady, možná by měli pečlivěji vážit, o čem vlastně mluví.

Právo, 16.4.2014