Bylo jen otázkou času, než se začnou objevovat v hnutí ANO Andreje Babiše první vážné problémy. Existují pro to dva zásadní důvody.

Už samotné označení „hnutí“ je v případě ANO zavádějící, protože tento politický experiment byl od počátku řízen a kontrolován Babišem takříkajíc shora. Babiš není jen předsedou ANO, ale také jeho faktickým vlastníkem. Ani jeho předsednický status není srovnatelný s touto pozicí v klasických politických stranách, kde si ji musí někdo vybojovat ve vnitrostranickém boji. Babiš je spíše vůdce.

Organizační struktury ANO jsou i více než půl roku po pro něj úspěšných volbách do Poslanecké sněmovny nejasné. Jen těžko bychom mohli v případě „babišovců“ mluvit o vnitrostranické demokracii a transparentních způsobech rozhodování.

Tato nejasnost vytváří postupně rostoucí pnutí. Na jedné straně je toto tzv. hnutí jen komparsem Babiše, takže když se miliardář ráno probudí s tím, že oproti liteře koaliční smlouvy chce požadovat znovuzavedení poplatků za pobyt v nemocnici nebo udržení druhého pilíře důchodové reformy, všechny ostatní osobnosti ANO bez odporu jen před veřejností hájí vůdcův nenovější rozmar.

Zároveň se ale Babiš neobklopil úplnými nickami. Svoje „hnutí“ budoval tak trochu jako hitparádu. Jenže ačkoliv skupina známých tváří okolo něj přilákala podporu veřejnosti, je těžké je kočírovat. Jejich loajalita k ANO není loajalitou k nějaké společné ideji či ideologii, je to jen loajalita k Babišovi, který je takříkajíc „vytáhl nahoru“.

Není proto divu, že se postupně objevily první spory mezi různými tvářemi ANO. Kupříkladu ministryně spravedlnosti Helena Válková se znesvářila se svojí první náměstkyní Hanou Marvanovou. Nezáleží přitom příliš na tom, kdo a proč je členem ANO, a kdo je s ním jen spojován. V politickém subjektu, v němž je členství, které známe z klasickým poltických stran, jen chimérou, na tom nezáleží.

Platí to i sporu mezi bývalým pražským primátorem za ODS Janem Kaslem a Radmilou Kleslovou o to, zda bude Kasl vést pražskou kandidátku ANO v komunálních volbách v případě, že na ní bude i Kleslová, která má dle jeho mínění problematickou politickou minulost. I když se předsednictvo ANO nakonec rozhodlo, že na kandidátce nebude ani Kasl, ani Kleslová, v podstatě celý požár hasil zase jen Babiš.

Ten pak prohlásil, že svého lídra pro pražskou kandidátku možná vybere ANO s pomocí ankety. Jinými slovy, bude jím ten, kdo se Pražanům bude nejvíc líbit. O nějakých ideových předpokladech či politické orientaci takového kandidáta jsme se nic nedozvěděli, což je pro populistické hnutí typické. Jde o to se zalíbit co největšímu počtu lidí, nikoliv o hájení srozumitelného programu.

Lze předpovědět, že způsob, jakým ANO funguje, povede k dalším problémům. Postrádá totiž potřebnou organizační a ideovou kohezi, a Babiš vše sám neuřídí. Česká veřejnost zatím ANO fandí, ale platí, co pravil jeden slavný americký politik: Můžete klamat svým počínáním některé lidi nějaký čas, některé dokonce po celý čas, ale nikdy ne všechny po celý čas.

ČRo Plus, 4.6.2014