Po dvaceti letech v ČR už neumím odpovědět na všechny otázky týkající se mé země. Přesto jsem rád, když se mě někdo zeptá na to, jak se u nás v Angole žije. Nutí mě to přemýšlet a zavzpomínat si. Jednu takovou příležitost mi poskytla slečna Žaneta Langrová, studentka gymnázia, která chce moje odpovědi zapracovat do své maturitní práce. Některé Její otázky se týkají mého pohledu na českou společnost.

1) Proč jste se přestěhoval z Angoly do ČR?
Můj pobyt v ČR není výsledkem nějakého dobrovolného přestěhování. Poslala mě sem angolská vláda již v roce 1988, abych zde studoval strojní průmyslovku. Nebylo to tedy do ČR, ale do ČSSR.

2) Jak se Vám líbí v ČR?
V ČR se mi líbí. Mám tady spoustu dobrých kamarádů a známých, dělám práci, která mě baví.

3) Podařilo se Vám dobře začlenit do české společnosti?
Myslím si, že ano. Žiji a spolupracuji s lidmi, kteří mě přijali za svého, a zároveň respektuji moji jinakost, stejně jako já respektuji jejich. Vzájemně se obohacujeme a věřím, že jsme všichni spokojeni.

4) Setkal jste se zde někdy s rasismem? Jestli ano, tak s jakým?
S rasismem jsem se už setkal. S jakým? Doufám, že správně rozumím této části otázky. Setkal jsem se se slovním napadením. Např. před asi čtyřmi roky jsem byl se svými přáteli na vodě, a jednou v restauraci u Šumperka nějaký pan, když mě uviděl, začal vykládat, že Černoši patří do Afriky, ať sem nejezdíme, protože on k nám také nejezdí. Dokud jen seděl u svého stolu a řečnil, snažili jsme se ho ignorovat, ale když se agresivně postavil a mířil k nám, postavili se mu moji přátelé. Ti, kdo byli s ním, se mi omluvili s tím, že se za svého kamaráda stydí. Rozešli jsme se s nimi v dobrém.

5) Jaké jsou pozitivní a jaké naopak negativní věci v České republice?
Líbí se mi, že po zimě přichází jaro a léto. Vadí mi zima, ale sníh s ní spojený mám rád.
Myslím si, že Češi jsou komunikativní, i když si sami myslí spíš opak. Mám za to, že některé české instituce a česká média presentují jiné národy zejména z třetího světa velmi zkresleně, jednobarevně a nelichotivě. Pro média je to ošklivý byznys. Domnívám se však, že je to projev nedostatku sebevědomí. Ale moc to nechápu, protože český národ má na co být hrdý. Jste malý národ nemalých úspěchů zejména ve sportu (Bělehrad 1976, Nagano 1998…, Neumannová, Valenta, Železný) a velkých osobností (Karel IV., Mistr Jan Hus, J. A. Komenský, Václav Havel atd.)

6) Jsou velké rozdíly mezi českou a africkou společností? Jaké?
Nemůžeme srovnávat českou společnost s africkou. Pojem africká společnost je moc široká. Ale chápu, že asi myslíte tu společnost, kterou já znám. Ano, rozdíly jsou a možná velké. Např. u nás rodiny jsou soudržnější a rodiče mají u dětí přirozenou autoritu stejně jako starší sourozenci u mladších. Na druhé straně si myslím, že žena v české společnosti je emancipovanější. V partnerství je rovnost. U nás ženy mají tendenci se více podřídit mužům. Ovšem dělba práce v domácnosti mi přišla spravedlivá. Např. v oblasti, kde jsem trávil dětství, ženy nežehlí. Žehlení je doménou mužů.

7) Na co jste si nejhůře v ČR zvykal?
Nevybavuji si na co. Řekl bych na zimu, ale na tu nejsem ještě zvyklý. Možná na některé kyselé pokrmy (zelí, okurky). Našel bych několik věcí, které jsou mi ještě cizí, ale obejdu se bez nich.

8) Chtěl byste se někdy vrátit zpět do Angoly a žít tam?
Neplánuji, ani to nevylučuji. Je to pro mě otevřená otázka. Dokud žiji, tato možnost tady vždycky bude. Nemyslím si, že jsem se tady zabydlel. Rozhodnu se definitivně po postgraduálním studiu, pokud ho vůbec dodělám. Momentálně ho mám přerušené.

9) Jezdíte se někdy podívat do Angoly (např. za rodinou, přáteli)?
Byl jsem navštívit svou rodinu, je to už dávno. Chystám se tam znovu. Za tu dobu, co už nežiji v Angole, již tam nemám lidi, které bych nazval přáteli. Ale kdybych se tam vrátil, našel bych si nové.

10) Našel jste si v ČR nějaké dobré přátele?
Mám dost známých a několik dobrých přátel skoro po celé ČR.

11) Jste v ČR šťastný?
Slovo šťastný je velmi relativní a zavádějící. V dílčích oblastech svého života jsem šťastný, vcelku jsem spokojený, nestěžuji si.

12) Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Žít dál svým životem, pěstovat přátelství, zvládat všechny aktivity a koníčky, být spokojený a přát totéž všem bližním (…).

13) Jak se vám učil český jazyk, kde jste se ho učil a bylo těžké se ho naučit?
Český jazyk jsem se učil na střední škole v Pelhřimově. Byl to moc vtipný rok hlavně pro učitele, kteří museli poslouchat, jak jsme zkomolili nebo spletli některá česká slova. Např. jednou jsem místo Spojené řekl Spokojené státy americké. Bylo to těžké, ale měli jsme výborné učitele.