Archiv článků: leden 2019

20. 01.

Britská story Unii poškodí na pokolení

Miloš Balabán Přečteno 1820 krát Přidat komentář

Premiérka Theresa Mayová se pokusila v dolní sněmovně odvrátit negativní postoj většiny britských poslanců k dohodě o brexitu s EU. I když si musela být vědoma, že ji čeká prohra, možná doufala, že může být milosrdná. Poslanecká vzpoura ale přinesla největší parlamentní porážku vlády od roku 1924.

Mayová sice přežila hlasování o nedůvěře, nicméně chaos s vystoupením z EU pokračuje. Pro Británii je to hořká lekce. Aktér, který si dosud udržuje svůj globální vliv vyplývající z postavení páté nejsilnější světové ekonomiky a globálního finančního centra, neví, co se s ním bude odehrávat v příštích hodinách nebo dnech.

Podle listu Guardian nelze předpokládat, že vše, co souvisí s brexitem, brzy skončí. Je to pouze konec začátku v občanské válce za brexit, která bude trvat celé pokolení. Její konec není vidět a způsob řešení je neznámý. Nezmění na tom nic ani výsledek početných hlasování.

Není to ovšem samozřejmě obří problém jen pro Británii, nýbrž i pro Evropu. Nepředvídatelné dopady brexitu bez dohody a nejistota, co bude dál, mohou enormně zatěžovat politiku EU jako celku i členských států. Hodně ekonomicky a neméně politicky.

Do eurovoleb zbývají pouhé čtyři měsíce a nepochybně je mohou ovlivnit další turbulence okolo britského (ne)odcházení z EU. Přitom tyto volby mohou mít zásadní význam pro budoucnost evropského projektu, který je atakován euroskeptickými a nacionalistickými silami. I když, dlužno uznat, k tomu bohužel napomohla i vážná pochybení v oblasti unijní migrační politiky.

Britská story ale EU poškozuje i geopoliticky. Její váha nutně dále klesá v očích dalších vlivných globálních aktérů – Spojených států, Číny a Ruska, které musely vzít na vědomí sílu a vliv unikátního integračního uskupení ve světovém měřítku. V okamžiku, kdy se už nacházíme v jakémsi přechodném období od současného globálního uspořádání, kde hrál prim Západ, k uspořádání novému, s větším vlivem Číny a dalších nezápadních aktérů, je oslabení Evropy neřízeným britským odchodem rizikovým faktorem.

Zároveň nezapomínejme, že americký prezident Donald Trump dal několikrát veřejně najevo, že EU takříkajíc nemusí. Dění okolo Británie ho v tom může ještě utvrdit. A třeba ho i vést k dalším úvahám, jak se „zbavit Evropy“. New York Times již přinesly informaci, že Trump loni několikrát v soukromém rozhovoru vyjádřil přání zrušit členství USA v NATO. Vypadá to divoce, ale leccos, co vypadalo ještě před dvěma třemi lety jako absolutně nemožné, se nakonec stalo.

(Právo, 18.1.)

15. 01.

Chaos a prolomené tabu

Miloš Balabán Přečteno 2169 krát Přidat komentář

Mnohé ze současného dění na Západě vyvolává obavy. Pro řadu událostí a procesů dokonce sedí označení provizorium a chaos, prolamují se i některá tabu. Pokud by někomu takové hodnocení připadalo příliš příkré, stačí se podívat do čtyř zemí uskupení G7, stále ještě vystupujícího jako platforma nejmocnějších zemí světa.

V USA pokračuje stav rozpočtové nouze z důvodu sporů o výstavbu zdi na americko-mexické hranici, který svou délkou překonal rekord z přelomu let 1995–1996, kdy byl Clintonův kabinet bez peněz 21 dní.
V ekonomicky nejsilnějším státě na světě nedostává 800 tisíc lidí pracujících pro stát plat, což se týká už i diplomatů. Jako by nestačilo, že zahraniční politika trpí personální nestálostí, o čemž svědčí, že Trump má za dva roky třetího poradce pro národní bezpečnost, druhého ministra zahraničí a druhý ministr obrany je na cestě.

Ale ani druhá strana Atlantiku na tom není o moc lépe. Evropa se připravuje na pobrexitovou Evropu, jenže ani v Londýně, ani v Bruselu vlastně nikdo moc neví, jak odchod Británie z EU dopadne.
Shoda panuje v tom, že odmítnutí dohody by mohlo vést až k ochromení země. A popravdě řečeno člověka napadají různé scénáře, když ví, že třeba Skotsko a Severní Irsko hlasovaly v referendu proti vystoupení… A že by brexit nebyl? Jak by reagovali ti, kteří hlasovali pro odchod? Po USA by i Británie mohla zažívat výbuchy emocí, možná i na ulicích měst.

Těch si nyní užívá Francie s hnutím žlutých vest, což není jistě nic povzbudivého pro vládu prezidenta Macrona. Olej do ohně přesto přilili italští politici. Místopředseda italské vlády a předseda Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maio vzkázal žlutým vestám, aby „nepovolily“. Ministr vnitra a předseda protiimigrační Ligy Matteo Salvini řekl: „Podporuji slušné občany, kteří vyjadřují nespokojenost s prezidentem, jenž vládne proti svému národu.“ Na taková slova jsme byli zvyklí při kritice diktátorských režimů, ale že by zaznívala mezi politicky, ekonomicky a bezpečnostně propojenými spojenci? Jedno tabu je tedy prolomeno. Jaké další je na řadě?

(Právo, 14.1.)

11. 01.

Na americkém dvorku

Miloš Balabán Přečteno 1593 krát Přidat komentář

Letos uplyne třicet let od pádu berlínské zdi, symbolu studené války a rozděleného Německa. Svět vnímal epochální důležitost této události. O tři dekády později se pozornost světové veřejnosti upíná k další zdi, tentokrát ale na území velmoci považující se za vítěze studené války. Spor o financování zdi na americko-mexické hranici mezi prezidentem Trumpem a Demokratickou stranou ochromuje tamní politiku. Shodou okolností ještě před jeho vypuknutím napsal prezident Americké rady pro zahraniční vztahy Richard Haass na stránkách časopisu Foreign Affairs, že USA nemohou efektivně prosazovat řád v zahraničí, jestliže jsou doma rozdělené, pohlcené domácími problémy.

Ano, může si dovolit země, která chce stále hrát roli globálního hegemona, zaseknutí se na konfliktu kolem zdi, což vyústilo v přerušení financování nemalé části federálních úřadů? I když ty jsou na takový postup zvyklé z minulosti (od roku 1976 k nim z nejrůznějších důvodů dochází už podvacáté, což je samo o sobě bizarní), tentokrát se to odehrává na pozadí dlouhotrvajícího konfliktu mezi demokraty a Trumpem. Demokraté si na Trumpa už dlouho brousí zuby: zatápějí mu kvůli údajným stykům s Rusy před prezidentskými volbami, možným daňovým deliktům nebo uplácení bývalých milenek za jejich mlčení. Zvažuje se i impeachment, tedy proces odvolání prezidenta z funkce.

Odpovídá tedy Trump stylem na „hrubý pytel hrubá záplata“? Asi ano, když prohlásí, že je připraven blokovat financování federálních úřadů měsíce i roky, pokud se nevyřeší financování zdi. Mzdu nedostává 800 tisíc federálních zaměstnanců, včetně agentů tajných služeb. New York Times přinesly informaci, že je ohroženo splácení jejich hypoték v úhrnné výši 249 milionu dolarů. Neprojeví se to v jejich morálce a loajalitě? Byť i částečně ochromovanou velmoc z vnitropolitických důvodů jistě sledují s údivem a možná i s pobavením v Moskvě či Pekingu. Evropa snad i s obavami.

Lze připomenout ještě jednu Trumpovu hlášku, evokující časy minulé, kdy měla být berlínská zeď nebo dráty na hranicích zárukou klidu a pořádku: „Spojené státy potřebují fyzickou bariéru. Zdi fungují.“
Nejsem si tím jist. Chápu, že nejen Trumpa musí frustrovat stálý nápor ilegálních migrantů hlavně ze Střední Ameriky. Nebyla ale po celá desetiletí „americkým zadním dvorkem“, kde měli Američané takříkajíc volnou ruku v ekonomice, politice i bezpečnosti? Na to se teď pro jistotu nikdo moc neptá…

(Právo, 9.1.)

03. 01.

Rok obav místo roku oslav

Miloš Balabán Přečteno 1765 krát Přidat komentář

Uplynulo čtvrtstoletí od vydání eseje amerického profesora Samuela Huntingtona Střet civilizací, která se v roce 1996 stala základem pro knihu Střet civilizací. Boj kultur a proměna světového řádu.
Huntington se v ní věnoval i deficitům Západu, který se podle něj dostal do situace upadající civilizace, nucené více se starat o své vnitřní problémy. Zmínil např. pomalý ekonomický růst, stagnující populaci, nezaměstnanost, velké schodky státního rozpočtu, společenský rozpad, drogy a zločinnost. Západ se musí zároveň vyrovnávat s nepřátelstvím jiných civilizací neochotných přijímat jeho diktát a paralelně dochází k tomu, že mizí západní sebevědomí i vůle vládnout. Přidal k tomu ještě tezi o poklesu vlivu a úpadku Spojených států.

V Huntingtonově pojetí může být ovšem úpadek Západu dlouhodobým procesem, neboť „ekonomický a ostatní růst v potenciálu zemí často opisují křivku ve tvaru písmene S: pozvolný začátek, pak velmi rychlý nárůst, následovaný snižováním expanze a postupným ochabnutím. Úpadek Západu se nachází ve své první, pomalé fázi, ovšem nelze vyloučit, že v určitém bodě by mohlo dojít k výraznému zrychlení“. Otázkou je, zda se už v takovém bodě náhodou nenacházíme, jakkoliv leckdo označí Huntingtonovy vize za typ sebenaplňujícího se proroctví. Jenže co dnes vidíme u dvou klíčových aktérů Západu, Británie a USA, tzv. Anglosféry, bývalého a současného globálního hegemona? Chronickou krizi vládnutí.

Británie se svírá v politických křečích kolem brexitu. A došlo i na to, že vláda jednala o krizových scénářích v případě jeho tvrdé varianty, tj. nedohody s EU. Ministr obrany Gavin Williamson oznámil, že v rámci mimořádných opatření bude vyčleněno 3500 profesionálních vojáků na ochranu resortů pro případ nepokojů spojených s brexitem. V nouzových plánech vlády se klade důraz na zajištění dostatku potravin a léčiv.
Nebyly by takovéto přípravy ještě před pouhými pěti lety spíš námětem pro politický thriller?

O dění na druhé straně Atlantiku a Donaldu Trumpovi toho již bylo napsáno mnoho. Rizika Trumpova vládnutí ale shrnul jeho bývalý (a jím přes Twitter vyhozený) ministr zahraničí Rex Tillerson: měl jsem „co do činění s člověkem, který je nestálý, nerad čte – natož nějaké reporty – a často se rozhoduje pouze na základě úvahy typu já tomu prostě věřím“. Recept na vládnutí v době, která je pro USA a Západ jako celek mimořádně složitá a svým způsobem i nebezpečná? I s tímto se zřejmě neztotožnil další ministr, tentokrát obrany, James Mattis, který na funkci rezignoval. Jedno je ale jisté: Británie i USA se rozcházejí s Evropou a Amerika už nestojí o to, aby byla hlavním prosazovatelem liberálního řádu.

Evropa by tak skutečně měla vzít osud do svých rukou. Jenže Angela Merkelová je na odchodu kvůli nezvládnuté migraci a Emmanuela Macrona zaskočila sociální vzpoura. Rok 2019 může tudíž být místo roku oslav konce studené války jako dějinného přelomu spíš rokem obav, co bude se Západem dál. Důvody k tomu jsou.

(Právo, 29.12. 2018)

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy