Syrské otazníky

15. 08. 2012 | 13:53
Přečteno 2771 krát
Před třemi týdny zveřejnil Charlie Skelton, novinář britského The Guardian, obsáhlý článek, ve kterém hlouběji rozebírá identitu západními médii často citovaných představitelů syrské opozice, obyčejných syrských občanů nebo nezávislých syrských lidsko-právních či expertních institucí. Dochází k závěru, že celá řada těchto osob se buď již dlouhá léta pohybují v horních patrech americké, britské nebo francouzské mezinárodní politiky a jsou těsně provázáni především s proválečně naladěnými jestřáby v daných zemích nebo se vydávají za obyčejné Syřany žijící v zahraničí a přitom prokazatelně „obyčejnými občany“ tak úplně nejsou.

Západní média podle Skeltona často nekriticky přejímají mnoho zpráv o situaci v Sýrii (včetně počtu obětí), které jsou filtrované právě těmito lidmi. Současně ale Skelton zdůrazňuje, že to nemusí nutně znamenat, že všechny tyto zprávy jsou nepravdivé nebo zavádějící nebo že by byl Assadův režim v právu.

Jeho článek nicméně poodhaluje nelítostnou bitvu, která se na mezinárodní úrovni vede o Sýrii, jak fyzicky tak skrze média. Bohužel pro obyčejné Syřany je jejich země jedním z naprosto klíčových políček šachového souboje, který vede hned několik hráčů. Pro Saúdskou Arábii a arabské státy Perského zálivu je syrská revoluce příležitostí znatelně oslabit iránské ambice v regionu. Pro Izrael a USA je oslabení Iránu stejně lákavé. Jako bonus se jeví vytlačení ruského vlivu a ukončení zpupnosti země, která se pasovala na poslední baštu arabského odporu vůči izraelské rozpínavosti. To poslední je ale s otazníkem, protože nový syrský režim může a pravděpodobně bude vůči Izraeli zastávat tvrdý postoj, minimálně dokud se nevyřeší otázka Izraelem okupovaných Golanských výšin. Existuje ale vysoká šance, že nový syrský režim bude muset napnout veškerou pozornost a sílu na stabilizaci země a na Izrael nebude mít vůbec myšlenky. Rusku a Číně jde především o otázky státní suverenity a nepříjemného precedentu humanitární intervence, který může být v blízké budoucnosti aplikován na jejich vlastní území. Kromě politického vlivu, vojenské námořní základny a investic nelze Rusku upřít obavy z destabilizace regionu, který není příliš vzdálen od jeho vlastních problematických pohraničních muslimských republik. Proti těmto obavám působí opačnou silou zájem Ruska a Činy podporovat zapletení USA do vysilujících válek na Blízkém východě, protože tím se redukuje pozornost a energie Američanů, které by se alternativně upnuly na tyto dvě země. Chce Rusko situaci v Sýrii přivést na co nejhorší úroveň, než zemi předá Američanům k intervenci?

Každopádně ať se na zájmy „mezinárodní komunity“ díváme z jakéhokoli úhlu, humanitární ohledy se jeví být až druhotné. Na to si nepřímo stěžoval i Kofi Annan ve svém rezignačním příspěvku pro Financial Times. Annan věřil, že jediná cesta, jak konflikt řešit tak, aby při něm zahynulo co nejméně Syřanů, je diplomacie a součinný tlak mezinárodní komunity na obě strany konfliktu, který by je přivedl k vyjednávacímu stolu. Tento tlak se odehrál na rétorické rovině, v té reálné se dostává oběma stranám morální podpory, technického vybavení a zbraní pro vedení války. Neústupnost a neprozíravost Bašára Assada a jeho věrných vyhlídky na rychlé řešení pohřbila. Assadův režim systematicky od začátku konfliktu proměnil zpočátku nenásilnou revoluci v ozbrojené povstání. Bylo jen otázkou času, kdy si syrští demonstranti začnou opatřovat zbraně v odpověď na masivní zatýkání, mučení a střelbu do davů. Tisíce příznivců nenásilného řešení skončili v lepším případě ve vězení nebo v exilu, často ale s kulkou v těle. Uvolněné místo vyplnili ozbrojení povstalci. Hra na sektářskou strunu se pro režim stala sebenaplňujícím proroctvím. Čím více Syřanů umírá, tím více do země proudí džihádisté s úplně jinou post-konfliktní agendou. Zatím jsou marginální, ale za další rok tomu už tak být nemusí.

Mezitím zuří mediální válka. Ruská, čínská a iránská média (samozřejmě včetně syrských státních médií) svalují každý masakr na syrskou opozici a nafukují finanční i vojenskou pomoc, které se dostává rebelům z Perského zálivu. Al-Džazíra promrhává pracně získanou reputaci tím, že zcela evidentně a nekriticky podporuje syrskou opozici, zejména syrské Muslimské bratrstvo. Západní tisk se zaměřuje na pomoc, které se syrskému režimu dostává z Ruska a Iránu. Volání po vojenské intervenci sílí.

Intervenovat se ale nikomu, kdo o tom může rozhodnout, příliš nechce. Na otázku, zda by vojenská intervence zlepšila humanitární situaci v Sýrii nebo v konečném důsledku ušetřila budoucí životy Syřanů, kteří by jinak padli v dlouholeté občanské válce, nemáme a možná ani nemůžeme mít odpověď. Jenže o humanitární ohledy jde až druhotně. Ale ani geostrategický pohled nepřináší jasné rozhodnutí. Vždyť intervence v Afghánistánu a Iráku nepřinesly z geostrategického pohledu Američanům/Evropě/mezinárodní komunitě vůbec nic. Máme tedy stát stranou a přihlížet, jak se Syřané navzájem zabíjejí? Máme si vybrat jednu stranu a dodávat ji peníze a zbraně a dívat se, jak se Sýrie propadá do temna občanské války? Máme doufat, že někdo Assada zradí, nebo že ho rebelové zabijí a vše skončí rychleji, než se obáváme? Máme doufat, že neorganizovaní, početně slabší a hůře vyzbrojení rebelové porazí syrskou armádu (nebo lépe řečeno alávitskou milici), která disponuje desetitisíci stále loajálních mužů, relativně moderní vojenskou technikou a zbraněmi hromadného ničení? Máme uplatnit libyjský scénář poloviční intervence ze vzduchu na syrské reálie? Má diplomatické řešení ještě naději?

Na tyto a další otázky má spousty lidí na světě svoji jasnou odpověď, další ji nemají nebo je to nezajímá. Ani Syřané nebudou a nemůžou být za jedno. Jisté je jen to, že to není naposledy, co mezinárodní komunita řeší podobná dilemata. Bylo by proto nanejvýš prozíravé dohodnout se na nějakých mezinárodních mechanismech časné reakce. Když vypukne ve městě rvačka, zasáhne policie a dohru řeší soud. Lze něco podobného zavést na mezinárodní úrovni, aniž by „policii“ ovládal partikulární stát nebo skupina států? Muselo by to nutně znamenat odzbrojení států? A co demokratický dohled?

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Občan napsal(a):

No, jak vypadají "humanitární intervence", to dostatečně předvedly USA a NATO v Jugoslávii, Iráku a naposledy v Libyi. Takže Rusku a Číně se vůbec nedivím; zejména ne poté, co byly obě země podvedeny členskými státy OSN při hlasování o Libyi, "bezletové zóně" a "ochraně civilistů".

Toho šílence, který by si dovolil "humanitárně intervenovat" proti Číně nebo Rusku, bych chtěl vidět. Ale nepochybuji o tom, že by se jich pár našlo i u nás...

OSN do občanských válek nic není. To jsou interní záležitosti jednotlivých států a žádný ze členských států nemá právo se do nich míchat. Zejména pak ne tím způsobem, jakým to USA prostřednitvím OSN praktikují od jejího vzniku.

Pane Shanáah, VŠECHNY "humanitární intervence" v Evropě, na BV a v Africe zatím skončily tím, že se k moci dostali militantní islamisté. Vyhovuje to USA a Izraeli; ale proč se, sakra, pouštějí do takové sebevraždy evropské země?
15. 08. 2012 | 14:31

Ives napsal(a):

Pane autore, velmi se mi líbil článek v MF Dnes o zkušenosti britského novináře a jeho fotografa. Po nadšeném běhu ke skupině povstalců byli uvítání palbou, on byl zraněn, poté byli týden držen v zajetí povstalci, kteří byli všichni rodilí Britové a vyhrožovali jim uříznutím hlavy, pokud nekonvertují k islámu. Nakonec byly osvobozeni jinou skupinou povstalců,které obětavě po svém útěku informoval jejich syrský tlumočník... Co vy na to?
15. 08. 2012 | 14:47

TomášL napsal(a):

Ivesi

možná že to je jeden z mnoha důvodů proč nevolit Zelené!
15. 08. 2012 | 14:58

ghándí napsal(a):

to zásádaní, co se v syrii děje, je to, že se tam strany konfliktu dopouštějí barbarských zločinů. a jedno, koho si nakonec zase muslimové vyberou jako viníka.
15. 08. 2012 | 15:00

Michal Macek napsal(a):

zdravim

neni mi jasna jedna vec - proc syrske opozici se svrzenim asada nepomohou (svou intervenci) armady napr egypta ,lybije nebo tunisu?u nich diktartory svrhly tak proc nepomuzou ted v syrii?navic by rusko iran cina atd musely mlcet protoze by neslo o zapadni intervenci,bylo by to tak rikajic arabska vnitrini zalezitost....
15. 08. 2012 | 15:51

Jirka H. napsal(a):

Šádí Shanaáh:
pane autore, jste jistě dost zkušený a znalý, že víte, že první obětí války, zejména občanské, je pravda. To platí zpravidla pro obě strany. Veřejnost je pak zásobována zkreslenými informace nebo i propagandou z obou stran. A intervenovat do takové situace je čirý nerozum. Co zbývá? Bohužel asi čekat na výsledek konfliktu a pak pomoci potřebným...
15. 08. 2012 | 16:06

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης napsal(a):

Hned několik otazníků tam je.

1. Autor nějak vůbec(pokud jsme to s Eugenem a Levskim nepřehlédli) nezmiňuje náboženský aspekt konfliktu - příslušnost hlavních aktérů, komunitní vazby. I kdyby to hledisko dnes nebylo důležité (ono je), tak autor píše, že bude stále důležitější. Proč to autor bagatelizuije jako "sektářství?

2. Plural majestaticus v předposledním odstavci: kdo jsou autorovi "my"? Jeho stará vlast, jeho nová vlast, globální intošidla z Oxfordu, lokální vyžírky z Glopolisu, naivní Zelení - kdo?

3. Cosi jako vlastní názor autora.
15. 08. 2012 | 16:14

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης napsal(a):

TomášL:

To je zásadní důvod, proč nevolit Zelené.
Všude v z. Evropě, kde se Zelení pustili do promenšinové, brzy nutně proislámské, tématiky, tyto strany rychle pozapomněly na problematiku životního prostředí, i na další body svých programů.

Platí tam, "koho chleba jíš", islámci se rychle dostávají do vedení, a tradiční zelenou agendu (přírodu, feminismus, gay-lidi...) si nechávají jen tak pro okrasu, spolu s těmi vadnoucími slečinkami v batikovaných šatech (late1980s look).

Nevolit, nevolit, nevolit.
15. 08. 2012 | 16:29

Pravda napsal(a):

Pane Autore. Rusku a Číně nejde o žádnou národní suverénitu, ale o udržení si vlivu v tomto státě. Rusko mělo v plánu postavit v Sýrii vojenskou základnu. Tyto země se dostali do situace, kdy ubývá diktátorských režimů a tím pádem jejich spojenců. Žádný demokratický stát by se neprohlásil za spojence Ruska a Číny.

To je dále posíleno paranoidním přesvědčením, zvláště u Rusů, že NATO a Západ je snaží obklíčit a zničit. Každá diktatura si musí najít vnějšího a vnitřního nepřítele, aby na něj mohla svalovat neúspěchy.

Ještě že nám tu moudří lidé jako Občan vysvětlili, že všechny humanitární itervence západu končí vládou muslimský radikálů tak bacha na to. Zdřejmě se neobtěžoval ani fakty. V Bosně,kde na počátku 90. byla provedena "humanitární intervence, která je sice muslimský stát, ale že by tak platilo právo Šária nebo že by se jednalo o diktaturu obdobnou Íránu, kde by mělo výsadní právo muslimští duchvodní o tom nemůže být ani řeč vzdhledem k tomu, že tato země započala jednání o přístupu do EU, kde zásadní podmínkou je demokratický systém. Obdobná je i situace v Kosovu. V Iráku,Afgánistánu a Iráku také nevládnou islámští radikálové (zdřejmě podle Občana je každý muslim islámský radikál a při své zaslepenosti nevidí rozdíli mezi muslimy :) Dále nevím jak byla Čína a Rusko podvedeni. Vzhledem k tomu,že obě země vehementně podrorovali Kadáfího tak byli podvedeni asi tak, že nenechali Kadáfího armadu, aby zmasakrovali každého, kdo byl proti němu. Nevím jak jinak by si Čína a Rusko představovali ochranu civilistů. To měli jako likvidovat jen vojáky který na ně Kaddáfí poslal? Mnohem jednoduší je zničit jeho armádu bombardování vojenských sil aby na tyto lidi nic neposílal. Vím že Občan mi odpoví něco tak duchaplného o bombardování civilistů, které jen okopíroval z prokadáfiovské propagandy, kterou převzalo Rusko a Čína a různí neomarxističtí,rusofilní pošuci na internetu podporující Kádáfího.
15. 08. 2012 | 16:34

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης napsal(a):

Pravdo,

" V Bosně ... je sice muslimský stát, ale že by tak platilo právo Šária nebo že by se jednalo o diktaturu obdobnou Íránu, kde by mělo výsadní právo muslimští duchvodní o tom nemůže být ani řeč vzdhledem k tomu, že tato země započala jednání o přístupu do EU, kde zásadní podmínkou je demokratický systém."

Uáááá --- Jakýsi "demokratický systém" měli i v Brežněvovském Rusku, teda pokud si pamatuju, tak občas mívali volby. Sice se volila jedna kandidátka, no v tej Bosně se zase nesmí kritizovat jedna víra, a v tej EU už je to skoro také tak, takže vlastně ok, proč nepřijmout Bosnu, když v tom spolku už máme Brusel...

"Obdobná je i situace v Kosovu."
Dvojité uáááááá.

Zkrátka: Volby a demokratická ústava ještě nejsou "demokracie". A EU jsou skoro ti poslední, kdo by tyhle věci měli nárok soudit.
15. 08. 2012 | 16:42

Pravda napsal(a):

Michal Macek:

Asi těžko můžete očekávat, že budou intervenovat země které mají dost vlastních potíží. Egypt má problém s Beduíny na Sinaji, Libye je zničená po občanské válce,Tunisko je rok po revoluci a musí obnovit ekonomickou a politickou infrastrukturu stejně jako Egypt. Jak by takové země mohli intervenovat. Jesti by mějaká muslimská země mohla intervenovat tak Turecko. Tureckou pomoc by Syřané mohli vítat raději než Západní státy USA a Evropy, protože je to stát s podobnou kulturou jako Syrie
15. 08. 2012 | 16:42

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης napsal(a):

Pravdo,

Kteří Syřani by podle vás vítali tu tureckou pomoc?
A proti komu by byla ta pomoc?
Ti rozvášnění Syřani - navzájem - si jsou podobni docela dost. Pomohlo by přimíchání dalších Podobných?
15. 08. 2012 | 17:04

Pravda napsal(a):

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης:

V Brežněvovském Rusku neměli žádný demokratický systém. SSSR nikdy neměla demokratický systém i když tam byly volby, protože volby musejí být férové tédy nesmějí být zfalšované, musí se jich účasnit více stran, různých politických ideí zastupující všechny skupiny občanů dané země. V Bosně jsou strany jak muslimské, srbské (pravoslavné) a Chorvatské. Narozdíl od Brežněvovského Ruska kde byly strany jen komunistické. Tím svým uáá dáváte najevo svojí dětinskost nebo proč používáte takové výrazy, kterí bych čekal od 5 letého dítěte.
15. 08. 2012 | 17:11

Pravda napsal(a):

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης:

Uvítali by to zi bojující proti Assadovi.
Zaměřené především proti Assadovi a jeho civilisty vraždícím komandům.
15. 08. 2012 | 17:14

Pravda napsal(a):

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης:

Opravd: Ti co bojují proti Assadovi. Ti co mají pokrk jeho diktatury jedné strany BAAS. Ti co dávají přednost svobodě před alávistickou sektou
15. 08. 2012 | 17:16

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης napsal(a):

Pravdo,

Třeba jsem předčasně vyspělé pětileté dítě - co vy víte?

Jistěže za Brežněva lecjaké procedurální věci, které mají v Bosně, neměli. Budiž to Bosně přáno.
Ovšem obě ty země měly i kulturní (spíše než procedurální) problém, inherentní jejich volebnímu systému.
V SSSR to byla (kodifikovaná) "vedoucí úloha", v Bosně, a ještě víc v Kosovu, bych předpokládal rostoucí (nekodifikovanou) moc mulláhů a imámů. Moc nehezká věc, tohle přijímat do EU, protože to je další časovaná bomba - jakoby těch imámů nebylo dost v Londýně, Paříži, Bruseli a Berlíně.

O demokratických mechanismech EU jako takové raděj nemluvit, ti napodobili SSSR i v tom, že Nejvyšší sovět musí mít hlavně velkej barák...
15. 08. 2012 | 17:18

Martin Konvička napsal(a):

Pravdo - a oni ti, kdo bojují proti Assadovi, chtějí demokracii nebo svobodu?
Vy jste s nimi mluvil?

Podle safra častých zpráv o přítomnosti interbrigadistů z Afgánu, z Libyje, ze Saudské a z Kanady to spíše vypadá, že chtějí něco úplně jiného.
Znáte ideologii Muslimského bratrstva? Říká vám něco jméno Hassan-al-Bana? Myslíte, že by bojoval proti Assádovi, kdyby žil?
15. 08. 2012 | 17:20

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης napsal(a):

Hernajz - proval, pohotovost pro Editora blogů, budeme muset povolat Eugena!
15. 08. 2012 | 17:21

Gudka napsal(a):

Pravdovi

Vaše hledisko "demokratičnosti" je čítankově legrační.
Sám uvádíte, že podmínkou přijetí do EU je "demokratické zřízení".

A jak tedy pohlížet na přijetí Gibraltaru, který nejen že neměl žádné volby, ale ani žádné vlastní zákonodárce, neboť byl "korunní kolonií". Přesto byl přijat za členskou zemi EU.
Tak kdepak je ta vaše demokracie?

A to vůbec nemluvím o tom, jestli je údajná "demokracie" to, co by mělo být etalonem přijatelnosti, když jde o věc tak mlhavou, která spočívá pouze na deklarativním základě.
15. 08. 2012 | 17:21

Prinz Eugen von Savoy napsal(a):

Konvička, Kolokotronis - zklidněj se!
Jste neukáznění, neumíte udržet konspiraci, chováte se dětinsky.
S takovými toho Turčína nenakopeme.

Jinak pohled starého vojáka: Nemotat se tam, a když se tam náhodou motat, tak v zájmu ochrany křesťanů z pobřeží (a možná ještě drůzů z hor?), a když už někdo, tak Rusko, které k nim má kulturně nejblíž, když Francie definitivně ztratila kredit.
15. 08. 2012 | 17:35

Josef K. napsal(a):

Nemám pocit, můj pohled je, že by se potvrdila tvrzení antihumanitních nebombardérů / za to příznivců čečenských a jugoslávských nacionalistických masakrů/ o vývoji v arabských zemích, ve kterých došlo k revolucím. Je zjevné, že se lidé ve všech zemích pokoušejí docílit nějaké důstojné formy existence, což žádná z diktatur nepřináší. Ty, které podporuje Rusko a SSSR také ne, či spíše vůbec ne, Rusko nemá nejmenší demokratickou tradici a je stále jakousi formou feudální země... Principem stability je konsensuz, k němuž se lidstvo dopracovává velmi zdlouhavě a krvavě. Např. panuje konsensus, že USA jsou jistou stabilizující silou. Dokonce i v Číně, jak známo. USA dnes pomáhají udržet rovnováhu mezi asijskými zeměmi rozhádanými o malá soustroví a ostrůvky (zdroje v jejich vodách) a vystupují v oněch sporech proti Číně. USA stále hrají roli jakéhosi dozorce nad Evropou.
Po staletí militarizované a svaly milující Rusko má jistě moc způsobit problémy, na to totiž stačí jedna jediná ponorka. Např. typu "akula", kterou Američané nedávno odhalili v Mexickém zálivu až po několika týdnech. Nebo bombardéry, které Putin posílá demonstrovat sílu k Aljašce. Ovšem na víc než divadelní jednokusové demonstrace svalstva Rusko sílu nemá. To ví i Čína, která disponuje nesrovnatelně větším a modernějším vyzbrojením než severní soused. Nic víc. V posledních dnech ruská vláda řeší skandálně neefektivní kosmický program, jedna raketa a jedna družice za druhou padají či se ztrácejí. Nový typ ponorky , ruská analogie us třídy Virginia má značné zpoždění, ani jediná neprošla námořními zkouškami. Rakety "bulava" nejsou, ponorky budou vyzbrojeny starými. Ruský vojenský průmysl je prakticky nefunkční, jako celá společnost, rozežraný klanovou a byrokratickou korupcí, vysilující kriminalitou i atomizací výroby. Ne nadarmo někteří volají po zavedení stalinských metod řízení. Rusko je puběrťák, který možná dvakrát kopne.
Putinova bojovnost je namířena dovnitř země. Dnes, po vlně nacionalismu, zkouší vlnu konzervativismu , spojení s RPC. Konzervativní síly umí křičet, stejně jako Klaus proti homosexuálům, bezbožníkům atp. Markýrují hodnoty, které však nejsou než potěmkinovským přízrakem. Problém Číny jsou vnitřní poměry, Čína musí zachovat tempa hospodářského růstu, aby tlumila napětí ve vlastní společnosti, sociální, národnostní, kulturní, náboženské. Navíc Čína nemá tradici a důvěru koloniální velmoci, mimo území, která hitoricky považuje za svá, a jakékoliv vykročení mimo tradici neudělá. EU a USA jsou , ať si Občan píše co chce, vzory i pro arabský svět, zvláště ten, který má minulost kolonie a zachoval si část evropské kultury. Jsou vzorem i pro země relativně reopublikánského charakteru (Alžír, Egypt,Lybie, Maroko) i pro diktatury (SAE, SA, Kuvajt). Je nutné, aby tyto obyvatelé těchto uměle vytvořených států sladili své vize se svou praxí , podobně jako Evropa rozpory mezi katolíky a protestanty a stabilizaci hranic národních států. Nadlidský úkol a hlavně na desítky až stovky let.
Nicméně vzor je nutný, pro většinové obyvatelstvo jím určitě nebude ani Rusko, ani Čína, ani Irán. Touha dosáhnout vzoru s vlastní tváří tradic a náboženských pravidel je logická. Evropa a USA se neliší.
15. 08. 2012 | 18:46

ghándí napsal(a):

na jednu věc nesmíme zapomínat. demostrace proti assadovu režimu byly z počátku mirové a assad je potlačil brutální silou. assad je diktátor , který zdědil vládu po svem zločineckém fotrovi jako kim čolk il. tolik neodiskutovatelná fakta. chtělo by se říct, může si za to sám. nicmeně západ by se měl v tuhle chvíli více méně modlit, aby assad zustal u moci a měl pod kontrolou chemický a biologický zbraně. protože opozici proti assadovi řídí alkajda.
15. 08. 2012 | 20:11

boš napsal(a):

Pravdo podívej se občas do zahraničních nezávislých medii (jestli ovšem můžeš), aby jsi si trochu poopravil svůj názor. Ono je to asi tak, že tam mimo jiné bojují stoupenci al kajdá, proti nimž zapadní státa neustále bojují a najednou je začínají podporovat.a pro pepu.k já nevím, ale asi jsem nedouk, zatím jsem neslyšel, že by rusové šli intervenovat do nějaké cizí země.
15. 08. 2012 | 21:11

Gudka napsal(a):

Josef K(alias Yosif K.)

Bohužel pro Evropu, EWvropa se od USA příliš neliší, to máte skoro pravdu.
Pokud jde o přirovnání státní mentality (u USA se o "národu" nedá mluvit), ení lepší charakterizace pro mocnost za oceánem, a to pkud jde o hru svalů. Jakýsi klacek (míněn tím hrubiánský výrostek) mezinárodní scény. Hancím motorem je nesjpíš podvědomá touha dosáhnout toho, před čím předkové utekli, totiž před evropskými (britskými) aristokraty - dnes není větších snobů nad ty zámořské.
Rusko je samozřejmě problematická oblast, zvláště po rychlé jelcinovské destrukci. Ovšem padající a nefunkční kosmická plavidla by žádný sympatizant US raději vůbec neměl připomínat... Zatím si Rusko ještě nemusí kupovat dopravu do vesmíru od jiných...
Mocenské těžiště se nezadržitelně přesouvá do Asie, s tím ani US politika "zadržování" nic nezmůže.
Ovšemže je Assad diktátor, samozřejmě, že je nesympatické nastupovat prezidentskou funkci v otcových šlépějích, stejně jako Kim, jako Duvallier, jako Bush...
Ale to je přece jen snad menší zlo než alkaidovská "opozice"
15. 08. 2012 | 21:11

Dagmar napsal(a):

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης

ve svém příspěvku v 16:14 autorovi naprosto správně vytýká, že nezmiňuje "náboženský aspekt konfliktu - příslušnost hlavních aktérů, komunitní vazby". Syrský konflikt je také, a možná především, konfliktem mezi menšinovými alavity (vládnoucí rodina k nim patří) a sunnity, kte kterým se údajně hlásí dvě třetiny syrského obyvatelstva. Četla jsem, že většina dezertérů ze syrské armády, včetně asi třiceti přeběhlých generálů, jsou sunnité. Minulý týden utekl do Jordánska syrský premiér s celou rodinou. Vyznání ? Sunnita.

Asada podporuje západ Sýrie - tam žijí většinou alavité. Jejich podpora je zřejmě nejvíc živena strachem z možného vítěztví sunnitů. Stejné obavy mají i křesťané, kterým Asadova vláda poskytovala jistou ochranu - už to tady v diskusích na Aktuálně cz. několik místních znalců poměrů zmiňovalo.

Uhájí Asad svoji pozici? Těžko říci. Co bude, padne-li? Svobodná syrská armáda, obtížně identifikatelné milice, guerilly vedené nejrůznějšími typy "vzbouřenců" jsou špatně čitelné a v jednání nepředvídatelné, leč dobře financované. Kdepak ony se ty peníze, kterými disponují, berou? Co se dá předvídat s určitou jistotou - demokratický stát západního střihu v Sýrii nevznikne v žádném případě.

Občanská válka nemá pro občany nikdy uspokojivá řešení.
15. 08. 2012 | 21:17

paranoickokritická metoda napsal(a):

Šádí sice dokáže rozpoznat, kdo jsou představitelé syrských opozičních sil (už se mi skoro zdálo, že prozřel), ale nedokáže udělat jednoduchý závěr.
Proti těmto (pracně inscenovaným) pokusům vyvolat občanskou válku v kterékoli zemi, kde se to někomu z ekonomických důvodů (ropa, plyn) zrovna hodí se mezinárodní komunita může bránit jen návratem k zásadám mezinárodního práva.
Respektovat legitimní vládu suverénního státu a odsoudit, včetně sankcí, každého, kdo se dodávkami zbraní, peněz a žoldáků snaží zvenku takovou vládu svrhnout.

Annanova mise ztroskotala na tom, že žoldáci a muslimští fanatici odmítli přistoupit na příměří a složit zbraně. Položili si podmínku, že řádná armáda státu zbraně složí, zatímco oni budou pokračovat v boji. To vše bylo podporováno válečným pokřikem Hillary Clintonové, že nesmí dojít k příměří, dokud Assad nepadne.
Velmi mi to připomíná situaci ve Waco, kterou Hillary také režírovala. Nejdřív výzva vzdejte a vyjděte s rukama nad hlavou a pak střelba do těch, kteří vyšli.

Šádí, proboha, co to je, demokratický dohled? Copak nevidíte, co je možné za demokracii vydávat i v tak hloupém státě, jako je ČR?
15. 08. 2012 | 22:10

Sadi Shanaah napsal(a):

Josef K.

Zajimava uvaha, dobre napsane. Souhlas :-)
15. 08. 2012 | 22:11

Sadi Shanaah napsal(a):

P.S. Tedy až na tu první větu, to by chtělo dovysvětlení, jaká že to jsou tvrzení...
15. 08. 2012 | 22:25

Gru napsal(a):

Milý pane Sgannahu (mimochodem, jak se to vyslovuje? Shan... nebo Šan...?),

píšete: "Máme doufat..." a taky "Máme uplatnit"...

My?
Kdo to jsou ti "my" ve vašem pohledu?
Palestinci?
15. 08. 2012 | 22:33

Meč Prorokův napsal(a):

Josef K.
Původně to vypadalo, že aspirujete na místo poradce rozhádaného ÚV KS Číny. Ale dal bych si pozor, soudruzi se brzo začnou věšet.
Zatím to vypadá že ti protržní ty levicové troglodyty.
Ale "bohaté" vrstvy jsou pořád jen v desítkách milónů. Obrat může nastat kdykoli, kdy se armáda rozhodne. Hodně plukovníků, oligarchova smrt.
Jako obyvatel Evropy bych s destabilizací Ruska nikam nespěchal.
Ať si mají svoje problémy, ale ať stojí na Urale na stráži.
To nás ještě chvíli podrží.
Mezitím se naučíme číst obráceně a říkat alláhuakbar za každou větou.
15. 08. 2012 | 23:15

to je, co podporujete napsal(a):

Šádí
Podívejte se na slouhovskou vládu Velké Británie, která se připravuje porušit výsostné území kolumbijského velvyslanectví, aby mohla vydat Juliana Assange k usmažení na elektrickém křesle. Oklikou přes ještě lokajštější Švédsko.
16. 08. 2012 | 12:02

Josef napsal(a):

V Sýrii je občanská válka tuto definici vydal Červ.kříž a Půlměsíc.Příčiny vzniku této obč.války jsou velmi složité.Nejhorší je,ale když začnou zasahovat velmoci a podpora jde znepřáteleným občanům a vládě od jiných velmocí.Řešení sporů v OSN se ukázalo jako zablokované, velmoci mají právo veta.Za této situace bude jedna strana poražena,ale která.Ve hře je příliš mnoho a nehraje se čistě.Současný svět je rozdělen na jednu slábnoucí velmoc a druhou silně posilující.Povstalci vsadili na tu slábnoucí velmoc a začínají prohrávat,tento proces může být hodně pomalý bez dlouho jasného výsledku.Mezinárodní humanitní organizace jsou vyřazeny z vlivu na průběh tohoto konfliktu. Výsledku tohoto konfliktu ozřejmí kdo bude hrát první housle ve světovém orchestru a bude to pro mnohé státy hodně alarmující skutečnost a budou se s touto skutečností těžce smiřovat.Ostatní státy a uskupení, budou přehodnocovat dosavadní spojenecké vztahy a budou nuceny hledat nová spojenectví a priority.
16. 08. 2012 | 13:58

Pepa Řepa napsal(a):

Co dodat k článku?
Západu pomalu dochází, že se nechal zatáhnout do vyhánění čerta ďáblem a může jít z bláta do louže. Příliš podlehl zprávám nestydatých aktivistů jako je autor, že jde o boj za demokracii v arabském světě.

Poznání skutečnosti bolí. A tak levicový Guardian bude obvińovat ty druhé a naopak.
Jedou.v té naivní naivitě oba- Levoun i pravoun. Syrskou t.zv. oposici fedruje -mimo jiné- i KSČM ústy svého experta, rodilého Syřana.
K dohledání zde na blogu čtenáře.
Muslimský svět nezná dělení na "pravouna a levouna", jak jej chápe západní civilizace.

A tak se milý pan Shanaáh, který se zesměšnil sám dost svou-rok a půl trvající- svazáckou nestydatoui a jednostrannou nalejvárnou v českých mediích schovává za články jiných.
Dalo se to čekat.
Článek je jalový. Obsahuje jen rozpaky. Oprávněné. Trochu pozdě.

to je, co podporujete
že by kolombariun v Equadoru?
Je to přece jedno, ´mysliteli.
:-)
Klasický výkřik neobolševika o slouhovské vládě.Chce to kouknout na mapu.
U takových autor zabere, na jejich jednoduché hlavičky hraje.
16. 08. 2012 | 18:37

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης napsal(a):

ad Pepa Řepa, ale spíše o autorovi článku

On se autor, ten Turčín nestydatej, nestydí, protože u Zelených, kteří mu za třicet petrodolarových půjčili stranický dress, mu ta nestydatost prochází.
Vedeme s Eugenem a Konvičkou dlouhé spory, zdali jsou Zelení tak hloupí, nebo tak zlí, nebo tak lacino na prodej.

Každopádně je třeba, ještě než Turčína protáhneme pod kýlem, jak jsem to se svými korzáry dělával jemu podobným u Malvásie, začít u žabiček Zelených. Mají nestydatého "zahraničního experta", ergo jsou nestydatí, ergo patří do politického hrobu, když už teda pod kýl nechtějí.
16. 08. 2012 | 19:43

Knedlík napsal(a):

Jak nazvat, že stát fungoval a nebyla to orientální despocie (Irák, Sýrie, Libye před) a stav, kdy stát je rozvrácený (Irák a Libye potom, Sýrie právě).
Jak nazvat, že spojencem šiřitelů "trvalé svobody" je orientální despocie.
Ještě že je mi to jedno. Je to daleko.
16. 08. 2012 | 22:49

Yosif K napsal(a):

Ve;liky preveliky pan-arabsky muslimsky narod v Syrii opet potvrzuje svou vyspelost a demokraticnost: Jako v Lybii, Egypte, Sudanu atp.

Za vsechno mohou kolonizatori... dejte Arabum vlastni stat, vsechno dobre dopadne.....
17. 08. 2012 | 01:38

JAHA napsal(a):

Ad: ghandi
"...to zásádaní, co se v syrii děje, je to, že se tam strany konfliktu dopouštějí barbarských zločinů. a jedno, koho si nakonec zase muslimové vyberou jako viníka."

Ja som zatial videl nafilmovane zverstva tzv. rebelov (pre mna su to "zrudy"). Nieco podobne od vladnych vojakov som zatial nevidel. Mohli by ste dat nejaky link, alebo tie zverstva su vypovede "obycajnych" Syrcanov. Pritom netvrdim, ze sa nieco take z vladnej strany nemohlo stat, alebo nestalo. Len som to zatial natocene (tak ako zverstva zrud) nevidel,a to mazneistuje. Naco su Americanom taketo zrudy pri moci, ked sa vehementne dozaduju zasahu?
17. 08. 2012 | 09:20

JAHA napsal(a):

Ad: bos
"...ale asi jsem nedouk, zatím jsem neslyšel, že by rusové šli intervenovat do nějaké cizí země."

Chachacha.
Madarsko, Cesko-Slovensko, Juzne Osetsko(Gruzinsko),Abchazko(Gruzinsko), predtym estre Adzarsko(Gruzinsko), "Podnesterska republika"(Moldavsko)...staci?
17. 08. 2012 | 09:42

modrý edvard napsal(a):

Pepa Řepa a další: Dejme tomu, že p. Šádí je opravdu člověk mdlého rozumu, špatných zvyků a agent CIA. Ale co se má stát se Sýrií?
17. 08. 2012 | 09:54

Dagmar napsal(a):

modrý edvard

Co ce stane se Sýrií? To ví jen Allah. I když i on má nejspíš problémy, kterou z "konfesí" Islámu podpořit :-)

Asi mají pravdu ti, (zdravím Josefa K), kteří tvrdí, že se svým způsobem opakuje scénář rozpadu Jugoslávie. Ovšem z mnohem horšími následky. Pro všechny.
17. 08. 2012 | 12:32

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης napsal(a):

modrý edvard

Šádí agentem CIA možná je a možná není - to neví nikdo.
Ale skoro určitě je "agentem" Muslimského bratrstva.

Mdlého rozumu nebude. Jen prostě lže, jako když tiskne, a činí tak nestydatě, protože v téhle době nikdo nikoho nevolá k odpovědnosti.
17. 08. 2012 | 12:40

Dagmar napsal(a):

Omluvte prosím překlepy. Chvátala jsem a chvátám.
17. 08. 2012 | 12:42

modrý edvard napsal(a):

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης : možná lže jinde (neumím posoudit). Ale tady se spíš ptá. A dostává odpověď, že to měl vědět dávno, že to je všechno špatně. Ano, je. A co dál? Co můžeme udělat? (nic?) Co máme dělat? (nic?)
PS: Občas mám dojem, že si tady někteří zasvěcení vyřizují vzájemné účty.
17. 08. 2012 | 15:12

Θεόδωρος Κολοκοτρώνης napsal(a):

modrý edvard:

Dojem správný ;) ... ta už to holt chodí.
Projeďte si jeho blogy pár let dozadu, jsou plné "umírněných islámistů" a dalších desinformací.

Ale na Vaši otázku:
V Sýrii jde o povstání fanatiků (sunni, vyštenkrováni úspěchy Musl. bratří v okolních zemích) proti vládě, která sice byla autoritativní až tyranská, ale ta "tyranie" byla namířena především proti zmíněným fanatikům - stejně jako Ali v Tunisku a Mubarak v Egyptě, držel i Assad islámistické šílence pěkně u krku, a tím mimoděk, dílem i záměrně, chránil menšiny, včetně té své, a včetně křesťanů, drůzů, a vlažných "takymuslimů".

Ty zmíněné složky ho proto podporují, a díky té podpoře by povstání možná(!) dávno skončilo, nebýt obrovské podpory od islámsky fanatičtějších zemí a skupin, od Saudské Arábie přes libyjské bojůvky po Bílý dům.

Co dělat? ... proBoha, hlavně nedělat nic. Při povstáních proti vládě mívá vláda často navrch, pokud se povstalcům nedostane pomoci ze zahraničí. Proč té vládě, ať je jakákoli, nedat šanci? Každá jiná alternativa znamená tvrdší islám, horší osud menšin, posílení islámistů - prostě průšvih. Proč Západ napomáhá tomu průšvihu, na to se neptejte mě, já su jen starý korzár, zvyklý Turčíny protahovat pod kýlem.
17. 08. 2012 | 15:34

modrý edvard napsal(a):

Ono to není obecně známo, ale muslim je taky člověk, kupř. zde
http://en.wikipedia.org/wiki/Muslim
17. 08. 2012 | 18:08

Divizna napsal(a):

Boš: "já nevím, ale asi jsem nedouk, zatím jsem neslyšel, že by rusové šli intervenovat do nějaké cizí země."
Gruzie, srpen 2008?
18. 09. 2012 | 17:58

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy