Nová penzijní komise se sešla a úkol zní jasně, konec druhého pilíře je de facto hotová věc. Z detailnějšího pohledu na výstupy z médií se dá soudit, že zrušení druhého pilíře, nejviditelnějšího prvku penzijní reformy, je vlastně středobodem nové penzijní komise. Zdá se, že hlavním cílem je pouze stanovení přesného termínu a scénáře technického provedení věci. Pak bude mise splněna. Domnívám se, že se v tomto ohledu pouze navazuje na nebezpečnou politicko-mediální zkratku, která pouze odvádí pozornost od ústředního problému. A tím je neudržitelnost stávajících penzí.
Rozhodnutí ukončit 2. pilíř vnímám jako jednoznačně motivované politické zadání, které prakticky nenechává prostor pro odbornou debatu typu „ano či ne“. Nicméně i tak stojí za to poukázat na některé nesrovnalosti ve východiscích či argumentaci, neboť tyto postřehy mohou být užitečné při designování celého důchodového systému, docenění významu spoření na stáří a pochopení smyslu i odlišností soukromého a veřejného zabezpečení na stáří.