Minulý týden jsem měl milou příležitost osobně se setkat s klientkou, která má u Penzijní společnosti ČP smlouvu od samého počátku fungování systému spoření. Klientka, paní Eva (pro potřeby blogu jsme se dohodli na úpravě celého jejího jména), laskavě svolila k sepsání následujících řádků.
V září před dvaceti lety vstupovali první lidé do tehdy zakládaných penzijních fondů, aby si začali sami spořit na důchod a nemuseli se v budoucnu spoléhat jen na státní penzi. Penzijní připojištění, které doslova zlidovělo pod názvem „penzijko“, má dnes v Česku drtivá většina dospělé populace.
Máme za sebou prázdniny, které se letos určitě netýkaly členů odborné důchodové komise. Dění v této komisi zabývající se zejména rušením druhého pilíře mě inspirovalo ke krátkému zamyšlení nad tím, co bylo během uplynulých dvou měsíců v komisi i mimo ní diskutováno nebo se naopak příliš neřešilo, i když by se řešit mělo. Níže uvádím výčet hlavních zajímavostí.