Hodinová stávka odborů během sluneční (!) sobotní (!) polední (!) přestávky proběhla bez povšimnutí, tedy pokud vůbec proběhla. Připomněla mi jinou polední neméně výstražnou stávku proti sovětské okupaci (1968). Mají odbory, které združují deset procent zaměstnanců vůbec ještě nějakou sílu? Máme se obávat další hodinové „generální“ stávky, chystané na 24.června? Nejsou už dělnické svazy jenom zkamenělinou z dávných třídně antagonistických časů, kdy V+W zpívali o hladu, žebračenkách a nezaměstnanosti?
Na pulty (některých) knihkupectví v těchto dnech přichází opravdu podivuhodná kniha pod názvem Přervaný život, která už obletěla svět, a nad kterou jsem užasl. Zatímco snad každý slyšel o denících Anny Frankové; vášnivé zápisky holandsko-ruské Židovky Esther Hillesum od března 1941 do října 1942, byly pro mne překvapením. Vždyť také ležely více než čtyři desetiletí někde v zapomnění. Vzdělaná a literárně nadaná sedmadvacetiletá dívka v nich popisuje těch tíživých nekonečných dvakrát devět měsíců pouhých dvou okupačních let, kdy se postupně uzavírá mučivý kruh šikan, zákazů a omezení, aby nakonec vyústil v genocidu.
Zatímco staré formy antisemitismu mají dnes většinou zakrnělou podobu demonstrativní provokace, jimiž se mediálně proti tabu liberální společnosti prosazují nepatrné skupinky ultrapravicových nacionalistů, nebo dřímají jako konspirativní teorie židovského spiknutí v podvědomí evropské a americké civilizace, šíří se dnes světem nová vlna subtilní antisionistické a ve svých důsledcích neméně hrozivé nenávisti vůči Židům. Vyvolalo ji v život úsilí vytvořit židovský národ, respektive následný izraelsko-arabský konflikt.
Šedesát krutých let už je tu židovský stát. Jediný stát na světě, který vznikl se souhlasem světa (OSN), a jediný, jehož existence je neustále zpochybňována. Izrael je také jediný, jehož svět nutí, aby uzavřel kompromis se svými nepřáteli, kteří kompromisy neuznávají a usilují o jeho zničení. Přežil už pět válek se svými sousedy, a přestože na jeho území denně dopadají rakety a občas vybuchují i lidské sebevražedné bomby, poskytuje elektřinu a nemocnice svým útočníkům.