Češi jsou národ neveselý až truchlivý. Kromě zasmušilosti a neúsměvnosti, které zaznamenáte po příletu třeba z Anglie nebo Itálie, a nedostatku smíchu v politice, obchodech a na ulicích, vás do očí praští černota oblékání. Černé kabáty, černé čepice a šály, černé bundy, svetry, kalhoty a boty – na třech čtvrtinách lidí.
Představme si, že by nám EU svrhla řádně zvoleného Nečase a třebas i Klause a nastolila za ně vládu loajálních unionistických „technokratů“, jako, řekněme, Pehe a Halík. (On by to asi spíš byl Fischer, umí líp počítat, ale zase by s ním bylo míň srandy, tak zůstaňme pro účely této úvahy u nich). Většina národa by asi jen pokrčila rameny a řekla si, no co, Nečas nám taky zvyšuje daně a státní dluh frčí dál, hůř už být nemůže.
Vzpomínáte, jak jsme se chechtali, když EU zakázala na láhvované vodě informaci, že chrání před dehydratací? Dobrý fór? Omyl. Ona to totiž asi zakázat musí.
ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement – Obchodní dohoda proti padělání) si vysloužila ve světě i z hodně odborných kruhů dostatek seriózní kritiky, než aby nad ní internetové médium mohlo jen tak mávnout rukou. České negativní reakce na ni však byly zatím spíš emoční než věcné. Od komediálního „na hranicích vám budou moci zabavit padělané značkové kecky koupené od Vietnamce“ po tragediální „konec svobody informací na posledním svobodném médiu internetu“.
Rádi mlsáte sladkosti? Začněte se třást strachem. Čeká vás předčasná a strašná smrt otrávením. Po tabáku, alkoholu a tuku konečně dochází i na cukr. Zabíjí ročně pětatřicet milionů lidí. Ne jen oním známým přebytkem kalorií logicky působícím obezitu a z ní odvozené nemoci. On ještě obsahuje smrtelné toxiny ohrožující srdce a játra, zvyšující krevní tlak a působící urologické potíže a rakovinu. Roztáčí v těle „chemické procesy vedoucí k chronické pandemii“. Zvyšuje hladinu triglyceridů. To jsou (na vysvětlenou pro těch pár neznalců) estery derivované z glycerolu a tří mastných kyselin. Ty potvory nám v organismu ukládají nespotřebované kalorie, které pak řádí. Narušuje osobnost a psychiku, zvlášť u dětí a obzvlášť jako nenápadná přísada k limonádám. Ty jsou tedy stejně nebezpečné jako alkohol, což je jen destilovaný cukr. Jejich prodej osobám mladším než sedmnáct by se měl zakázat. A navíc je taky ještě na cukr návyk, takže nebezpečná droga, společensky škodlivá.
Češi mají hodně odvahy, ale malou troufalost.
David Cameron se sotva stačil otřepat z nečekaně mrazivé srážky s Bruselem o fiskální unii a už naráží na nepochopitelně nebritské manýry Štrasburku. Tam u Evropského soudu lidských práv všelijací poloprofesionální soudci ze sedmačtyřiceti států Evropské rady rozhodují o výkonu lidských práv v zemi, která má za sebou staletí nepřerušovaného a organicky se vyvíjejícího právního státu chránicího lidská práva osvědčeným principem fair play, který jim většina Evropanů závidí. Žonglování štrasburských soudců s lidskými právy degraduje samotný jejich princip tím, že převrací naruby rozsudky místních soudů a hájí zločince proti pokojným občanům. Ať řeší skutečné útoky na lidská práva v zemích jako Bělorusko a nezabývá se titěrnostmi, z jakých se mu nahromadilo 150.000 čekajících stížností na rozsudky jednotlivých států. Jen z Ruska jich je 40.000.