Nebojme se, bruselští úředníci už nás z ní vylížou. Potřebují k tomu jen trochu víc času na “dlouhodobé přemýšlení, interní diskuse a celoživotní sebevzdělávání”. Vysvětlují to v programu organizace, kterou si založili k tomuto účelu. Pojmenovali si ji zkratkou GRASPE. A protože grasp znamená v angličtině pochopit a uchopit, můžeme jít klidně spát s vědomím, že za nás všechno moudře pochopili a statečně uchopili. Na zkratky jsou evropští úředníci mistři. A vytvořit zkratku anglickou z názvu francouzského je projevem obzvláštního génia prozrazujícího u bruselských úředníků vysokou kvalitu mnohojazyčného vzdělání.
Předpovědi obrozenců, marxistů, liberálních sekularistů a vědců, že náboženství je racionalismem a vědou odsouzené k zániku nebo na okraj civilizované společnosti, se nesplnily. Přesně řečeno se splňují jen v Evropě. Amerika věří a neustále oživuje styl a metody svých náboženství dál a statisíce amerických misionářů šíří americké křesťanství do světa. Všude na světě mimo Evropu počátkem 21. století zažívá náboženství nebývale rychlý návrat. Křesťanství, islám, hunduismus a buddhismus se derou zpět do veřejné arény a pohánějí nejen kulturu, nýbrž i politiku. A na mnoha místech planety se srážejí v krvavém střetu. Od začátku tohoto století byla téměř polovina občanských válek náboženská. Zaznamenávají ve své páté společné knize God Is Back redaktoři týdeníku The Economist John Micklethwait a Adrian Wooldridge.
Žijeme ve věku technologické akcelerace a nově vznikajících paradigmat, inovací, vynálezů a produktů. Jejich počet stále roste, časové mezery mezi nimi se zkracují a jejich použitelnost se násobí. Je to způsobeno častější a svobodnější výměnou nápadů, z nichž vznikají další nápady a propojením oborů, z nichž vznikají nové obory. Potřebné, ale prozatím neproveditelné a neviditelné řešení problému v jednom oboru se často dá nalézt nahlédnutím do jiného oboru, kde už funguje, třebas i s nějakým jiným účelem. Guttenberg dostal nápad na tisk z lisování vína. Obstetrický inkubátor vznikl náhodným odkoukáním hřejivé bedýnky pro čerstvě narozená kuřátka v pařížském zoo. Nová móda levných indických sandálů vznikla z opotřebovaných pneumatik, které už nebylo kam vyhazovat. Z analogových vakuových tubiček vznikl nápad na digitální počítač. Nové nápady vznikají ve sféře, zvané anglicky „the adjacent possible“ čili „přilehlé možno“. A je to „jakási stínová budoucnost vznášející se na okrajích současného stavu věcí, mapa všech způsobů, jakými se současnost dá přetvořit“.
Že demokracie má na kahánku, zjišťuje už i český prezident, dlouho před ostatními evropskými politiky, ale s velkým zpožděním za každým běžným evropským občanem. Pražský Hrad musí být asi obestřen nějakou virtuální mlhou, že se odtamtud zdá tlak na demokracii odehrávat v jakési „virtuální rovině“, kde (slovy Václava Klause v MFDnes) „mediokracie pohlcuje demokracii, útočí na politický systém, snaží se přeměnit sociální neklid v chaos a připravuje půdu pro nástup sil chtějících zemi dostat na jinou cestu“.
Dvě důkladně zasloužené Michelinovy hvězdičky Alcronu a La Dégustation prý povzbudily celou pražskou gastronomickou obec k lepší náladě, lepší pověsti, novým nadějím, větší kulinární zvídavosti českých jedlíků a k větší chuti do tvořivého kuchtění. Nějak se tahle nálada ale zatím zdaleka vyhýbá pětihvězdičkovému, ve světě proslulému, Muchovým výtvarným uměním dekorovanému a jménem Sarah Berhardt se pyšnícímu hotelu Paříž, který potřebuje dostat na holou.