Myslím, že opětovné zvolení Radka Johna předsedou VV nestojí za zvláštní komentář. Vše bylo jasné v okamžiku, kdy z kandidatury na předsedu VV odstoupil Vít Bárta a doprovodil to výzvou k tomu, aby se všichni sjednotili za Radkem Johnem.
Vládě se s podporou koaličních poslanců podařilo v Poslanecké sněmovně prosadit do dalšího projednávání novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tato tzv. zdravotnická reforma, ušitá ministrem Hegerem podle volebního programu TOP 09, nespočívá jen ve zvýšení poplatku za ústavní péči v nemocnicích, lázních a v dětských léčebnách z 60 na 100 Kč.
Poslední dva nálezy Ústavního soudu, jimiž na návrh poslanců ČSSD zrušil dva zákony prosazené současnou vládou, vyvolaly zejména u politiků ODS a ministra Kalouska kritiku soudu a volání po změně pravomocí ÚS. Premiér Nečas obvinil místopředsedkyni ÚS E. Wagnerovou z předpojatosti při rozhodování, ministr financí pak nepřímo napadl předsedu ÚS Pavla Rychetského. Nerudné reakce pravicových politiků vůči instituci, kterou Ústava označuje za soudní orgán ochrany ústavnosti, však nejsou na místě.
Musím konstatovat, že sociální demokracie zásadně nesouhlasí s řešením, které zvolila vláda Petra Nečase jako reakci na nález Ústavního soudu v oblasti výpočtu důchodů. Při hlasování v Poslanecké sněmovně jsme proto nepodpořili novelu zákona o důchodovém pojištění, předloženou ministrem Drábkem a nepodpoří ji ani senátoři zvolení za ČSSD.
Současné personální složení Ústavního soudu bylo definováno v době, kdy měla v Senátu rozhodující převahu ODS a prezidenty, kteří výhradně navrhují kandidáty na ústavní soudce, byli Václav Havel či Václav Klaus (zvolený ODS). Nikdo rozumný tedy nemůže tvrdit, že Ústavní soud je nějak spojen s ČSSD.