Lajdácká příprava zákonů přispívá k naštvanosti
Příprava zákonů v Česku je dlouhodobě velmi, ale opravdu velmi lajdácká. Právní systém je stále nepřehlednější. Nedomyšlené nežádoucí dopady nových zákonů se zjišťují často až v praxi. Zavedení povinného roku školky před nástupem do školy je exemplárním příkladem toho, jak by se zákony připravovat neměly.
Exemplární příklad: předškoláci povinně do školek
Novela školského zákona od září 2017 zavedla povinnost povinného vzdělávání dětí v posledním roce předškolního vzdělávání, tj. pro děti 5 - 6 let staré. Přinesla však řadu nepříjemností a způsobuje dnes hodně horké krve, protože má řadu nedomyšlených a včas nevyčíslených dopadů. Příčinou je, že v procesu přípravy novely byla porušena řada důležitých pravidel RIA. RIA (z anglického Regulatory Impact Assessment) je proces přípravy nové regulace nových zákonů. Zpráva RIA má celý proces přípravy zákona popsat, včetně důležitých zjištění a doporučení. Ministerstvo školství však v procesu RIA k návrhu povinného roku školky pro předškoláky mnohé zásadní součásti procesu RIA lehkovážně vynechalo:
1. Proces RIA nevyšel z rigorózní analýzy řešeného problému (hloubky, rozsahu a příčin). Realizátor procesu RIA sice celkem překvapivě nechal analýzu problému zpracovat, ale zpráva RIA ji vůbec nezmiňuje, ani nereflektuje její doporučení. Zde navrhované opatření tedy stojí na velmi nedokonalé až zkratkovité znalosti podstaty a rozsahu řešeného problému.
2. V procesu RIA nebyly provedeny konzultace analýzy problému a navrhovaných řešení se všemi relevantními dotčenými subjekty (např. s obcemi a kraji). Ze zprávy RIA není jasné, zda zásadní připomínky dotčených subjektů nebyly zohledněny a proč.
3. V procesu RIA nebylo navrženo a posouzeno více variant věcných řešení problému. Byla navržena varianta jen jedna (navíc v rozporu s doporučením zamlčené analytické studie).
4. Zpráva RIA nepopisuje postup ex-post vyhodnocení dopadů opatření po jeho zavedení (identifikace dosažení shody očekávaných a dosažených cílů).
5. V procesu RIA bylo vyhodnocení finančních a nefinančních dopadů provedeno velmi nekompletně (pouze přímé provozní náklady státního rozpočtu).
6. Zpráva RIA (velmi nekvalitní) nebyla předložena ke kontrole a posouzení.
Lajdáctví v přípravě zákonů demokracii nesvědčí
Pro zodpovědné vlády a politiky v Parlamentu by měla být zpráva RIA hlavním zdrojem informací, aby mohlo posoudit, zda jimi schvalovaný zákon je dobře promyšlený. Jenže kvalitních zpráv RIA je u nás málo, nikomu to moc nevadí a nikdo je také ani moc nečte.
Intenzita, s jakou v českém právním systému dlouhá léta dochází k permanentním novelizacím zákonů, je velmi nezdravá. Souvisí to i s tím, že příprava zákonů je velmi lajdácká. České vlády, a je jedno která, bez skrupulí obcházejí pravidla dobré praxe přípravy zákonů (RIA), která si samy schválily. Analýzy řešených problémů jsou založeny na velmi nedbalých analýzách. Nejsou zvažována alternativní řešení a vyhodnocení dopadů je velmi nedbalé a nekompletní. Navrhované změny často nejsou konzultovány s dotčenými subjekty. V důsledku toho mají novely zákonů obtížně předvídatelné a často nechtěné nežádoucí dopady. To, že jsou zákony po právní stránce OK, a to často také neplatí, vůbec neznamená, že jsou přijímané zákony dobré.
Výsledkem je ale nejen nefunkčnost a neřešení problémů, které měly novely zákonů řešit. Důsledkem je i obrovská společenská nedůvěra ve stát a politiku, frustrace společnosti z demokratického způsobu vládnutí, která se začíná obracet proti demokracii samotné. Lidé jsou v zoufalosti náchylní věřit ve vládu silné ruky bez zbytečných keců v Parlamentu. Pokud se má nálada a důvěra ve společnosti zvýšit, bude třeba zásadním způsobem zkvalitnit i přípravu nových zákonů a dalších regulací. Říci "prostě to uděláme" rozhodně není návod, jak toho dosáhnout.
Exemplární příklad: předškoláci povinně do školek
Novela školského zákona od září 2017 zavedla povinnost povinného vzdělávání dětí v posledním roce předškolního vzdělávání, tj. pro děti 5 - 6 let staré. Přinesla však řadu nepříjemností a způsobuje dnes hodně horké krve, protože má řadu nedomyšlených a včas nevyčíslených dopadů. Příčinou je, že v procesu přípravy novely byla porušena řada důležitých pravidel RIA. RIA (z anglického Regulatory Impact Assessment) je proces přípravy nové regulace nových zákonů. Zpráva RIA má celý proces přípravy zákona popsat, včetně důležitých zjištění a doporučení. Ministerstvo školství však v procesu RIA k návrhu povinného roku školky pro předškoláky mnohé zásadní součásti procesu RIA lehkovážně vynechalo:
1. Proces RIA nevyšel z rigorózní analýzy řešeného problému (hloubky, rozsahu a příčin). Realizátor procesu RIA sice celkem překvapivě nechal analýzu problému zpracovat, ale zpráva RIA ji vůbec nezmiňuje, ani nereflektuje její doporučení. Zde navrhované opatření tedy stojí na velmi nedokonalé až zkratkovité znalosti podstaty a rozsahu řešeného problému.
2. V procesu RIA nebyly provedeny konzultace analýzy problému a navrhovaných řešení se všemi relevantními dotčenými subjekty (např. s obcemi a kraji). Ze zprávy RIA není jasné, zda zásadní připomínky dotčených subjektů nebyly zohledněny a proč.
3. V procesu RIA nebylo navrženo a posouzeno více variant věcných řešení problému. Byla navržena varianta jen jedna (navíc v rozporu s doporučením zamlčené analytické studie).
4. Zpráva RIA nepopisuje postup ex-post vyhodnocení dopadů opatření po jeho zavedení (identifikace dosažení shody očekávaných a dosažených cílů).
5. V procesu RIA bylo vyhodnocení finančních a nefinančních dopadů provedeno velmi nekompletně (pouze přímé provozní náklady státního rozpočtu).
6. Zpráva RIA (velmi nekvalitní) nebyla předložena ke kontrole a posouzení.
Zpráva RIA
Lajdáctví v přípravě zákonů demokracii nesvědčí
Pro zodpovědné vlády a politiky v Parlamentu by měla být zpráva RIA hlavním zdrojem informací, aby mohlo posoudit, zda jimi schvalovaný zákon je dobře promyšlený. Jenže kvalitních zpráv RIA je u nás málo, nikomu to moc nevadí a nikdo je také ani moc nečte.
Intenzita, s jakou v českém právním systému dlouhá léta dochází k permanentním novelizacím zákonů, je velmi nezdravá. Souvisí to i s tím, že příprava zákonů je velmi lajdácká. České vlády, a je jedno která, bez skrupulí obcházejí pravidla dobré praxe přípravy zákonů (RIA), která si samy schválily. Analýzy řešených problémů jsou založeny na velmi nedbalých analýzách. Nejsou zvažována alternativní řešení a vyhodnocení dopadů je velmi nedbalé a nekompletní. Navrhované změny často nejsou konzultovány s dotčenými subjekty. V důsledku toho mají novely zákonů obtížně předvídatelné a často nechtěné nežádoucí dopady. To, že jsou zákony po právní stránce OK, a to často také neplatí, vůbec neznamená, že jsou přijímané zákony dobré.
Výsledkem je ale nejen nefunkčnost a neřešení problémů, které měly novely zákonů řešit. Důsledkem je i obrovská společenská nedůvěra ve stát a politiku, frustrace společnosti z demokratického způsobu vládnutí, která se začíná obracet proti demokracii samotné. Lidé jsou v zoufalosti náchylní věřit ve vládu silné ruky bez zbytečných keců v Parlamentu. Pokud se má nálada a důvěra ve společnosti zvýšit, bude třeba zásadním způsobem zkvalitnit i přípravu nových zákonů a dalších regulací. Říci "prostě to uděláme" rozhodně není návod, jak toho dosáhnout.