„Od věku není léku
a od smrti koření...“
První dva listopadové dny patří svátkům Všech svatých a Památce všech zemřelých.
Kořeny těchto svátků tkví pravděpodobně už v keltských rituálech, postupně si je k obrazu svému přizpůsobovala pak křesťanská církev.
Přečetl jsem, leccos i opsal. Ono se to totiž nedá vymyslet...
Vyčetl jsem, částečně i opsal jsem. To totiž nevymyslíš. Milé obrazoborectví...
28. října 1918: Od začátku října předčasná sychravá chladna s teplotami okolo nuly. Zoufalý nedostatek jakéhokoliv topiva. Epidemie tzv. španělské chřipky.
Vycházejí memoáry každé dvacetileté missky. Proč by nemohl zasednout k psaní člověk, jenž seděl u jednoho stolu s hlavami, které po desetiletí řídily náš poválečný svět. Často seděl dokonce v čele těch stolů... Jak se dnes za těmi stoly s odstupem času vidí?
Šel jsem s vnoučetem Matýskem kolem jeho řeky. Říkal mi, že ji postavil.
Čtu rád paměti. Ne, že bych věřil všemu, co se tam píše. Ale memoáry ukazují, jak autor chce vidět pro něj důležitou dobu a sama sebe v ní. Jedním z takových zrcadel jsou i chystané memoáry kdysi ministra a předsedy vlády Lubomíra Štrougala, ze kterých otiskujeme ukázky na portálu www.vanilka.cz . Portál je zaměřený na „starší a pokročilé, kteří ještě neztratili hlavu“. Přetiskujeme 4. pokračování věnované roku 1968.
Celý minulý týden byl skoro hlavní zprávou všech televizí očekávaný příjezd polských rowdies na fotbalový zápas ČR – Polsko do Prahy. Sestřihy z jejich rvaček na jiných stadiónech...Palcové titulky v novinách. Nechápu... Proč vyvolávat neklid, obavy v obyvatelích celé republiky? Jakoby tyto zprávy říkaly: Počkejte, to bude maso! Těšte se, poteče krev!
Přišlo to na mě v autě. Rádio hlásilo, že jeden z nich posílá druhého místo do ..., do Bruselu. Pak jsem si vzpomněl, že už jedno ruské letadlo se tak kdysi jmenovalo. A jestli se nemýlím, tak bylo hodně velké. Jmenovalo se opravdu Buran?