Miloš Pick patří k nestorům českých ekonomů. Předkládám Vám však dnes jeho neekonomický text. Text pamětnický, provokativní a hluboce pravdivý. Prožitá historie často bolí. Ale stala se a někdo ji ještě pamatuje.
Zrušení daně z dividend zapadá do logiky vidění světa podle Kalouska, Nečase, Tlustého a Doktora. Svět vděčí za vše těm nejbohatším. Musíme se proto starat hlavně o to, aby bohatší byli ještě bohatšími. Pak bude vše dobré a v průměru budeme bohatí všichni. Proto bychom si měli snížit mzdy a zrušit sociální stát. Na důchod si má každý našetřit sám, odpovědní nemocní mají skočit z mostu a postižení mají být zrušením podpory motivováni k zázračnému uzdravení.
Prosil bych znovu, aby nám tu alespoň někdo z našich znalých čtenářů konečně vysvětlil, jak nás pan prezident Václav Klaus ochránil před sudeťáky tím, že pro nás po cca třech letech přestane platit evropská listina práv a svobod.
Uctivě děkuji
Bakteriální infekce, která zahubila desítky lidí, vypukla v Německu. Němci omylem nařkli z šíření choroby španělské okurky. Poté už Evropany na okurky nějak přešla chuť: Pěstitelé z Pyrenejského poloostrova svou zeleninu špatně prodávali. Španělští zemědělci teď chtějí za způsobenou škodu náhradu, bratru pár miliard eur. Škoda prý týdně dělá dvě stě milionů a dále roste. Němečtí braši Španělům slíbili, že se přimluví u Evropské unie, aby jim něco šoupla.
Mezi oblíbené floskule vládních hospodářů patří strašení rozměry sociálního státu. Prý svou velikostí ohrožuje naši konkurenceschopnost. Skutečnost, že v posledním desetiletí byl evropský sociální stát o polovinu větší (absolutně dvojnásobný), než ten český, „experty“ nezajímá. Hlásají statečně, že čím hůře se naši lidé budou mít, budeme se mít vlastně lépe.
Ministra školství Josefa Dobeše zpravidla kritizuji. Bývá také terčem mých drsných vtípků. Tentokrát se ho musím zastat. V tisku se s dramatickými titulky rozebírá jeho, a nejen jeho osobní příběh.
Poslanec Svoboda zve na křest svých nových dvou knih. Napsal Robinsona a Babičku.
Onehdy jsem tu
hodnotil, jak že dopadne ta naše vládní krize, vyvolaná partou ochotníků na politické scéně. Dovolil jsem si předpovědět, že vláda to přežije. Vycházel jsem z toho, že vládní moc je v našich současných podmínkách vcelku primitivní hra, ve které jde čistě o koryta. Vládní koalice nic nezastírá, a nemá už ani dvorního ideologa, natož filosofa či ekonoma. Opovržení tatíka Klause nad takovým úpadkem je oprávněné.