Začínám mít dojem, že lidská práva se v naší Ústavě a Listině základních práv a svobod objevila nějakým záhadným nedopatřením anebo velkým zázrakem, protože jinak si nedovedu vysvětlit, jak je možné, že je v souvislosti s covid tak směle a samozřejmě přehlížíme, doslova chodíme kolem zakopané hřivny.
Rád bych v rámci neformální platformy Fórum lidských práv reagoval na návrh pandemického zákona, který minulý týden schválila ve stavu legislativní nouze (?!) Poslanecká sněmovna a o kterém budou hlasovat senátoři.
My, Češi, Moravané a Slezané dnes žijeme v prostoru, kde je lidským právům v důsledku předchozích trpkých zkušeností přáno (přinejmenším na papíře) více než kde jinde (nemám tím na mysli pouze zjevně totalitní režimy, ale např. i svazový stát Western Australia a tamní zákon the Public Health Act 2016 , který umožňuje bez souhlasu detenci člověka a násilné očkování -paragraf 158- či stát New York a návrh novely zákona o veřejném zdraví v obdobném duchu, který respektem k lidským právům zdaleka neoplývá).
Odkud se vzala lidská práva, která jsou páteří našeho právního řádu?
Pokud tady je nějaká hluboká krize, a to relativně dost dlouho, tak nejde o krizi zdravotnickou ani hospodářskou, ale především o krizi hodnot.