Kamil Polách

21. 10.

Je v životě přirozený strach nebo odvaha čelit svému strachu?

Kamil Polách Přečteno 1412 krát

V minulém článku jsem se zabýval rovnováhou mezi rozumem a citem a dojmem, že společnost většinově tvořená jedinci, kteří používají jedno nebo druhé ale ne oboje zároveň, je snáze manipulovatelná a že bychom proto už od školky a základek měli při učení našich dětí víc rozvíjet spolupráci a harmonii rozumu a citu a poznávání sebe sama.

Někdo by mohl namítnout, že je přece nesmysl, aby člověk nezapojoval srdce, cit, protože například v dnešní těžké době je naprosto přirozenou emocí strach…

Rád bych to detailně rozebral.

Člověk je stvoření, které, zapojí-li plně rozum a cit (a tím i svědomí), je úplnou, celistvou bytostí, která si je vědoma sounáležitosti s ostatními tvory a tím, co nás všechny spojuje a přesahuje (a kde můžeme hledat a nacházet své útočiště). A taky je dobře připustit, že život v lidském těle jako dar přichází i odchází. Tohle je přirozený stav člověka. Protože člověk je nádoba Ducha. Plným propojením rozumu a citu vytváří dokonalý, úplný kruh nebo paprsek slunce, kterému nic nechybí ani nepřebývá.

Více »

18. 10.

„Myslím, tedy jsem“ anebo „Jsem a díky tomu můžu i myslet“?

Kamil Polách Přečteno 2462 krát

V paragrafu 19 občanského zákoníku je vybroušená věta, kterou považuji za jeden z diamantů našeho právního řádu (vedle Preambule Ústavy a Preambule Listiny základních práv a svobod, které jsou trestí hodnotového směřování právního státu) a ta věta zní:

„Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu.“

Krom toho, že se v té větě hovoří o vrozených lidských právech, tak je tato věta i jakousi popisnou definicí člověka (přesnější zatím nemáme, ani v rámci mezinárodního práva, pokud je mi známo). Jinými slovy se v ní říká, že člověk je něco, co má rozum a cit. Čili nikoliv jen rozum a nikoliv jen cit. Ale právě současně rozum a cit. Stejně jako když chceme chodit, potřebujeme obě nohy, levou i pravou. Z toho vyplývá, že pokud bychom používali jenom rozum a ne cit, budeme kulhat. Stejně tak, když budeme používat jenom cit a ne rozum, taky to bude kulhat (přesněji, budeme poskakovat po jedné noze).

Více »

12. 10.

Povolební okénko aneb účet z demokracie

Kamil Polách Přečteno 2120 krát

Říká se, že zastupitelská demokracie funguje tak, že námi dočasně zvolení zástupci pro správu věcí veřejných po skončení mandátu skládají účty.

Ale jak to vlastně probíhá, takové skládání účtů z demokracie? Krom různých forem odpovědnosti (od morální až po trestně právní) se to například projeví při nových volbách.

Více »

03. 10.

K právu na odpor – chceme následovat myšlenky Husa nebo bouře husitství?

Kamil Polách Přečteno 2112 krát

Definici práva na odpor v článku 23 Listiny základních práv a svobod (dále jen „čl. 23 Listiny“) musel psát zenový mistr.

Jak jinak si vysvětlit, že naplnění hypotézy, tj. splnění dvou podmínek k aktivaci práva na odpor (tedy jak znemožnění činnosti ústavních orgánů, tak zároveň nemožnost účinného použití zákonných prostředků) současně fakticky znamená již situaci totalitního státu, kdy už by aplikace práva na odpor byla když ne marná, tak značně ztížená?

V komentářové literatuře k čl. 23 Listiny se doslova píše, že „účel zakotvení čl. 23 pak lze v tomto kontextu spatřovat ve snaze zvýšit šance na to, aby tento článek nikdy použit nebyl, tedy aby nikdy nedošlo k naplnění jeho hypotézy.“

Samotný pojem odpor dle komentářové literatury vyjadřuje „jakoukoliv aktivitu, která může vést k zabránění odstranění demokratického řádu lidských práv.“ Za sebe bych v rámci této aktivity vnímal smysl a společenský přínos jedině v iniciativě inspirované Gándhím nebo Husem, tj. nenásilným odporem, nikoliv husitskými bouřemi.

Více »

Archiv článků: říjen 2021

Je v životě přirozený strach nebo odvaha čelit svému strachu?

„Myslím, tedy jsem“ anebo „Jsem a díky tomu můžu i myslet“?

Povolební okénko aneb účet z demokracie

K právu na odpor – chceme následovat myšlenky Husa nebo bouře husitství?

Blogeři abecedně