Před nedávnem se sešli v Berlíně premiéři německých spolkových zemí, aby se domluvili na změněně zákona o veřejnoprávních médiích.
„Dva Římy padly, třetí stojí, čtvrtého nikdy nebude, tvé křesťanské království už žádné jiné nenahradí“, napsal Filofej, představený kláštera v Pskově, Vasiliji III. a otci Ivana IV. Hrozného.
Ty chceš, abych kápnul božskou, abych řekl, že jsem básník, viď?
Alespoň tak o Vladimíru Putinovi hovoří nezávislá ruská média, podle kterých je jeho soukromý život považován za jedno z nejstřeženějších státních tajemství. Proto nedávné zveřejnění nezávislé ruské tiskové agentury Příběhy a německého časopisu Der Spiegel, že manželem jeho nejmladší dcery Kateriny byl několik let herec, který se jmenoval Zelenskyj, vyvolalo v Rusku poprask a rozhněvalo Putina.
„Mnoho velkých problémů dneška pramení z toho, že globální civilizace přes svou všudypřítomnost a viditelnost má povahu jen pouhé povrchové slupky… Přičemž to, co je „vespod“, co je zakryto, se souběžně s rozvojem unifikující slupky začíná stále zřetelněji hlásit ke slovu a o své právo na život….“ To jsou slova prezidenta Václava Havla, která pronesl 8. června 1995 na Harvardově univerzitě ve Spojených státech.
Jak známo Vladimír Putin zdůvodňuje invazi odnacifikací Ukrajiny.
Za jednu z mála světlých stránek tvrdé vlády jedné strany po roce 1948 lze považovat nechtěnou konzervaci objektů, které díky stáří původních majitelů zůstaly zachovány, byť často v zchátralém stavu, až do konce minulého století.
„Člověk je síla…ovládaná zvenčí i zevnitř; postarej se mu o hospodářské zajištění… organizuj jeho mysl propagandou, jeho volný čas a zábavu přiměřeným opatřením, a bude ti patřit úplně, a dokonce si bude domýšlet, že je svoboden a že to vše je právě uskutečnění člověka… Soudím, že rozšíření takové ideologie musí vždy znovu vésti k pokusům fašismu obdobným; možná že chytřejším a úspěšnějším, ale v podstatě vždy stejně lidsky zoufalým, poněvadž v nich není místa pro ideu.“